natoaktual.cz

Schůzku Trump-Putin spojenci schvalují, budí ale obavy

12. července 2018  17:40
Po dvoudenním summitu NATO v Bruselu zamířil americký prezident Donald Trump do Británie. V pondělí jej čeká v Helsinkách schůzka s ruským protějškem Vladimirem Putinem, kterého označil za konkurenta. Nepřeje si však, aby Putin představoval pro Evropu bezpečnostní hrozbu.  

Ruský prezident Vladimir Putin na první schůzce se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem | foto: Kreml

Trump na závěr dvoudenní schůzky lídrů NATO v Bruselu před schůzkou s Putinem předeslal, že nechce, aby ruský prezident představoval pro Evropu hrozbu a právě kvůli tomu prý podle něj existuje Severoatlantická aliance. Putina označil za konkurenta. Nevyloučil však, že by se někdy mohli stát přáteli.

Nejlepším výsledkem jejich schůzky by podle Trumpa byla dohoda o světě zcela bez jaderných zbraní. „Co by bylo nejlepší? Uvidíme. Už žádné jaderné zbraně kdekoliv na světě, žádné další války, žádné další problémy, žádné další konflikty. To by byl pro mě nejlepší výsledek,“ prohlásil.

Trump útočil, pak oznámil vítězství a nakonec potvrdil oddanost NATO

S Putinem chce hovořit o situaci v Sýrii, ale také o Ukrajině. Státy NATO se ve společné deklaraci na summitu postavily za Kyjev s tím, že podporují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a nikdy neuznají „ilegální anexi Krymu“. Zároveň spojenci znovu vyzvali Moskvu, aby stáhla své jednotky a přestala podporovat materiálně i personálně proruské ozbrojence na východě Ukrajiny.

Představitelé států Aliance plánované setkání Trumpa s Putinem schvalují. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je to plně v souladu s takzvanou dvoucestnou politikou Aliance vůči Rusku – tedy odstrašením a zároveň dialogem. „Nechceme nové závody ve zbrojení. Rusko je náš soused. Potřebujeme dialog s Ruskem na mnoha různých úrovních, abychom usilovali o lepší vztahy,“ řekl s tím, že jakákoliv opatření, která pomohou snížit napětí, jsou vítaná.

Obavy ale vyslovila například litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová. Schůzku schvaluje, ale velmi podle ní bude záležet na výsledcích. Trumpa a Putina označila za velmi odlišné muže. „Doufejme, že se nic nestane,“ dodala.

Jisté zneklidnění avizoval také polský prezident Andrzej Duda. Očekává, že Trump bude pokračovat v dosavadní linii americké podpory Polska. Bylo by podle něj opravdu šokující, kdyby se ukázalo, že se americký prezident „chce nějakým způsobem zbavit“ strategie zajištění této části světa. „Kdyby udělal jakékoliv ústupky Putinovi obzvláště vzhledem k tomu, co Rusko podniká na Ukrajině. Je tam okupantem, agresorem,“ prohlásil Duda.

Schůzka platí, zní z Moskvy

Trump během summitu ostře kritizoval evropské spojence, že nedávají na svou obranu dost peněz. Německo označil za „ruského zajatce“, který chce od USA před Moskvou chránit a přitom „platí Rusku miliardy dolarů za plyn a energii“. Narážel tak především na plánovanou dostavbu plynovodu Nord Stream 2, který bude po dokončení kolem Polska a Ukrajiny přivádět ruský plyn přímo na severovýchodní pobřeží Baltu.

Zeman varoval spojence z NATO před novou studenou válkou

Trumpova vyjádření, že projekt plynovodu rozděluje Evropu, ale podle Kremlu chystanou schůzku nijak neovlivní. Trumpův postoj považuje Moskva za pokus přinutit Evropany k nákupu dražšího plynu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl Trumpova slova jako možný projev nekalé obchodní soutěže. Moskva a Berlín jsou podle něj zcela rovnoměrně závislé na sobě navzájem.

„Dodávky plynu přes plynovod nevedou k závislosti jedné země na druhé, ale k naprosté vzájemné závislosti. To je zárukou stability a budoucího rozvoje,“ uvedl Peskov.

Výsledky summitu NATO chce Moskva nejprve důkladně přezkoumat v kontextu možných dopadů na evropskou bezpečnost. „Ale zběžnou analýzou lze dospět k závěru, že NATO stále nemá zájem o objektivní posouzení skutečných příčin, které vedly k současné degradaci bezpečnosti v euroatlantickém prostoru a raději se dívá přes hranice stereotypy studené války,“ citovala mluvčí ruské diplomacie Marii Zacharovovou agentura Ria Novosti.

NATO podle ní stupňuje své vojenské aktivity v „kdysi mírové oblasti Baltského moře a severní Evropy pod záminkou nepodložených obvinění vůči Rusku“.

Putin ve čtvrtek prodloužil embargo na dovoz potravin ze západních zemí o dalších 18 měsíců. Embargo se týká například masa, mléka, ovoce a zeleniny z Evropské unie, Spojených států a několika dalších západních zemí. Moskva ho zavedla v roce 2014 v reakci na západní sankce uvalené na Rusko kvůli anexi Krymu a ruským akcím na Ukrajině.

inc natoaktual.cz
zpět na článek