„Jsem rád, že Senát hladce schválil novely týkající se aktivních záloh. Ty sjednocují a zjednodušují jejich povolávání na cvičení a zvyšují odměnu záložáků,“ uvedl v reakci ministr obrany Martin Stropnický.
Vojáci v aktivních zálohách budou pobírat vyšší odměny za účast na vojenském cvičení. V poslanecké novele branných zákonů to Senát schválil hlasy téměř všech svých přítomných členů.
Aktivní zálohaSoučasný systém aktivní zálohy začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložáky na první dobrovolná vojenská cvičení. Z účastníků dobrovolných cvičení postupně vznikala jádra útvarů aktivní zálohy. Ty začaly být soustavně budovány až od roku 2002. V jednotlivých krajích vznikly v roce 2004 krajské pěší roty, které jsou určeny zejména k pomáhání při živelných pohromách a ochraně objektů důležitých pro obranu státu v rizikových situacích. Kromě toho jsou postupně zakládány specializované útvary aktivní zálohy jako tanková rota, ženijní rota, útvar speciálních sil. Zájemci o členství v aktivních zálohách musí být bezúhonní, splnit zdravotní prohlídku a psychotesty. Lidé bez základní vojenské služby musí projít šestitýdenním vojenským výcvikem. Armáda tak má nyní zhruba 2 tisíce aktivních záložníků. Do roku 2025 chce mít až 5 tisíc příslušníků aktivní zálohy. |
Odměny jsou náhradou platu v civilním zaměstnání. Jejich růst by měl podle zdůvodnění zajistit, aby vojákům v aktivních zálohách neklesly kvůli výkonu činné služby celkové příjmy. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Pokud zákon podepíše, mohl by platit už na podzim.
Vojákům v záloze bude náležet roční odměna 18 000 korun, pokud budou na pravidelném cvičení aspoň sedm dnů za rok. Nyní stačí jeden den. Novela zpřesňuje druhy vojenských cvičení a jednotně stanoví délku pravidelného cvičení pro všechny vojáky v aktivní záloze na nejvýše šest týdnů ročně.
Novela předpokládá, že odměna vzroste po dvou letech zařazení do aktivní zálohy o dvě pětiny, po čtyřech letech o desetinu a následně o další desetinu po každých třech letech až do 80 procent. V praxi by to znamenalo, že například od druhého roku zařazení do aktivní zálohy by vojákovi v záloze náležela odměna zvýšená až o 7 200 korun ročně, od sedmého roku až o 10 800 korun a od třináctého roku až o 14 400 korun ročně.
„Novelizovaná branná legislativa nám umožnila oživit aktivní zálohu, v níž je dnes zařazeno již bezmála dva tisíce osob. Tyto změny přispívají k dalšímu zatraktivnění služby a motivují zkušené záložníky,“ konstatoval náčelník Generálního štábu Josef Bečvář.
Armáda nechce o zkušené vojáky v záloze kvůli rozdílu v příjmech přijít. Vyšší odměny by mohly navíc přilákat do aktivních záloh i lidi s praxí, a tudíž s vyššími platy, než jaké jsou na základních pozicích v ozbrojených silách.
Podmínkou výplaty zvýšené části odměny je ale výkon vojenské činné služby v pravidelném vojenském cvičení nebo v operačním nasazení. Konkrétní výše odměny se vypočítává poměrně podle počtu dnů služby.
Příslušníci aktivní zálohy budou moci být povoláni také na odborné kurzy či na akce k propagaci ozbrojených sil, aniž by tak vyčerpali stanovenou roční délku klasických vojenských cvičení.
Sjednocuje se také úprava pro cestovní náležitosti, protože v současné době vojákům v záloze ve službě nevzniká nárok na kapesné při zahraniční služební cestě.
tisknout