Pokud o vojenský puč za účasti malé části turecké armády odstartoval v pátek večer. Ozbrojené vojenské jednotky s těžkou technikou i s letouny a vrtulníky se pokusily svrhnout vládu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Vojáci s obrněnci zablokovali mosty přes Bosporskou úžinu v Istanbulu, kde se stejně jako v hlavním městě Ankaře ozývala střelba a výbuchy. Informaci o vojenském puči jako první záhy potvrdil premiér Binali Yildirim.
Milionová armáda půlměsíce: je druhá největší v NATO hned po USA |
Ozvali se i pučisté, když v noci ovládli televizi CNN Türk i vlivný deník Hürriyet. Vyhlásili zákaz vycházení, zaútočili na parlament, prezidentský palác, sídlo tajné služby i mezinárodní Atatürkovo letiště v Istanbulu.
Prezident Erdogan byl v době útoku v přímořském letovisku Marmaris na jihozápadě země. Přerušil dovolenou a vydal se podle svých slov do Ankary. Zároveň vyzval lid, aby vyšel do ulic a postavil se vzbouřencům. Mnoho obyvatel výzvu vyslyšelo. Pučisté na některých místech na civilisty stříleli.
“Puč byla zrada a ti, kteří ho plánovali, krutě zaplatí,” řekl turecký prezident Erdogan v televizním vysílání poté, co přistál v Istanbulu se přidal k provládním demonstrantům.
Pučisté později v prohlášení uvedli, že chtějí převzít moc, aby před prezidentem ochránili demokracii v zemi a zabránili rostoucí autokratičnosti režimu. Požadovali, aby zemi vedla takzvaná mírová rada, která by „zajistila bezpečnost obyvatel nehledě na náboženství či rasu“.
Už během soboty ráno se však ukázalo, že povstání bylo velmi brzo potlačeno. Nebylo tak silné, zapojilo se do něj jen několik tisíc vojáků a nikoliv celé milionové armády především v Istanbulu a Ankaře a organizátorům se nepodařilo získat podporu veřejnosti, naopak. Obyvatelé vyšli výzvu prezidenta Erdogana do ulic a povstalcům bránili, lidé také získali zpět pod kontrolu redakce médií nebo letiště. To muselo zrušit takřka tisíc mezinárodních a vnitrostátních letů.
Skupiny vzbouřenců se na některých místech během noci začaly vzdávat. Rozlícený dav je pak na řadě míst násilně napadal. Náčelník generálního štábu turecké armády, který byl držen jako rukojmí během pokusu o převrat, byl osvobozen a převezen na bezpečné místo.
Zatčeno přes 6 tisíc lidí
Kdo za pokusem o převrat stál není zatím jasné. Prezident Erdogan označil za hlavního strůjce muslimského duchovního Fethullaha Gülena. Ten se však od puče distancoval a prohlásil, že existuje podle něj podezření, že byl převrat v Turecku zinscenovaný.
Turecké úřady podezírají řadu vysokých armádních představitelů včetně generála Bekira Ercana Vana, velitele letecké základny Inçirlik na jihu Turecka. Příkaz k zatčení byl vydán také prezidentova hlavního vojenského poradce Aliho Yaziciho či vysoce postaveného soudce ústavního soudu Alparslana Altana. Při rozsáhlé čistce mezi vojáky a soudci bylo dosud celkem zadrženo přes šest tisíc lidí.
Turecko také na den uzavřelo vzdušný prostor pro vojenská letadla. Vzdušné operace na letecké základně Inçirlik, odkud startují vojenská letadla k operacím proti takzvanému Islámského státu v Sýrii a v Iráku, byly proto pozastaveny. Obnoveny byly až v neděli.
Světové lídři podpořili Erdogana
Bezprostřední reakce světa na situaci v Turecku se stavěly na stranu prezidenta Erdogana. Spojené státy oznámily, že „podporují stávající tureckou vládu a prezidenta“. Americký prezident Barack Obama a ministr zahraničí John Kerry vyzvali, že „by všichni měli respektovat demokraticky zvolenou vládu a vyhnout se násilí“.
Podobně reagovali i další světoví lídři. „Tanky na ulicích a nálety proti vlastním lidem jsou bezprávím,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova pokus o puč v Turecku povede „ke zhoršení bezpečnostní situace v regionu i ve světě“. Prezident Vladimir Putin zase uvedl, že Rusko doufá v obnovení pořádku a stability v zemi. „Protiústavní činy a násilí jsou nepřijatelné,“ prohlásil.
Na pokus o zbrojený převrat reagoval také český prezident Miloš Zeman, který považuje za důležité zabránit velkému krveprolití a zachovat demokratické principy v zemi. „Pokus o svržení turecké vlády vojenskými prostředky, kterého jsme byli dnes v noci svědky, je znepokojující. Změna vlády musí v demokracii probíhat pouze demokratickým způsobem, násilí a zbraně nemají v politice demokratické země své místo. ČR má zájem na stabilitě v Turecku založené na principech demokracie a vlády práva,“ uvedl v prohlášení premiér Bohuslav Sobotka.
Turecká armáda „bojovala“ doma už třikrát
Armáda v Turecku sehrála v relativně nedávné minulosti v politickém směřování země výraznou roli už několikrát. Pasovala se do role hlídače přísně sekulárního státu, který po první světové válce zemi vdechl zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk.
První vojenský převrat v dějinách Turecka spustila armáda v roce 1960, když se premiér Menderes zabýval myšlenkou na posílení vztahů s Moskvou. Turecko už tehdy bylo členem NATO.
Další intervenci turecká armáda provedla o jedenáct let později, když se země propadala do chaosu ekonomické a společenské nestability a sílily v ní extremistické levicové i islamistické tendence. Pokračující problémy vyústily ve vojenský převrat v roce 1980. Vojáci stáli rovněž za sesazením islamistické vlády v roce 1997.
tisknout