Tajné služby vyšetřují, zda Rusko uplácí politiky v Evropě. Podezřívají i Česko

Americký Kongres pověřil šéfa Národní zpravodajské služby Jamese Clappera, aby tajné služby důkladně prověřily možnost, zda Rusko v posledních deseti letech tajně nefinancovalo některé politické strany v evropských zemích.

Washington má obavy, že Moskva těmito metodami chce rozštěpit evropskou jednotu ohledně budování protiraketové obrany NATO nebo v pokračování tvrdých sankcí vůči Rusku za anexi Krymu a akce na Ukrajině.

Pokyn k rozsáhlému vyšetřování přišel poté, co britští vládní představitelé před několika dny v médiích konstatovali, že „nová studená válka“ je v plném proudu a ruské snahy o ovlivňování politiky v některých evropských zemích jsou daleko hlubší a intenzivnější, než se všeobecně ve zpravodajské komunitě předpokládalo.

„V celé EU jsme svědky alarmujících důkazů o ruských snahách rozpárat strukturu evropské jednoty v řadě zásadních strategických otázek,“ citoval vládní zdroj britský konzervativní deník Daily Telegraph.

Na seznamu zemí, kde jsou údajně ruské vlivové operace v plném proudu, jmenuje Francii, Nizozemsko, Maďarsko, ale také Rakousko a Českou republiku, která je podle deníku ruskými agenty považována za pomyslnou vstupní bránu do Schengenu.

Americké tajné služby mají prověřovat především ty politické strany a neziskové organizace, které se „snaží podkopávat politickou soudržnost“ a agitovat proti budovanému protiraketovému deštníku NATO nebo plánům na omezení energetické závislosti na Rusku.

Dokazování bude nemožné

„Už někdejší KGB byla proslulá tím, že dokázala ovlivňovat veřejné mínění v západních zemích. Že se to děje stále, si můžeme myslet, ale dokázat to bude asi nemožné,“ konstatoval bezpečnostní poradce a býval šéf vojenské rozvědky Andor Šándor.

Konkrétně v Česku patrný rozpor v postojích vůči situaci na Ukrajině nebo situace při zamýšleném vybudování americké radarové základny v Česku podle něj nese rysy toho, že veřejnost byla cíleně dezinformována.

Platí to podle něj i pro loňský průjezd amerického konvoje Českem. Napojení aktivistů, hnutí a stran na ruské tajné služby je ale podle něj nezjistitelné.

„Myslím, že jde ze strany USA o jakýsi demonstrativní krok. Prokázat takové vazby a shromáždit o nich hmatatelné důkazy bude prakticky nemožné. Bylo by naivní si myslet, že peníze putují z účtu ruského vyslanectví. A byl bych opatrný v tvrzeních, že každá firma, která dostane v Česku úvěr od ruské banky je automaticky v hledáčku ruské tajné služby,“ dodal Šándor.

Podezření padá i na šéfa labouristů

Ačkoliv britské vládní zdroje nespecifikovaly, o které strany či subjekty by mohlo jít, všeobecně se předpokládá, že v hledáčku budou nejrůznější krajně pravicová i levicová uskupení.

Deník jmenuje například radikální pravicovou stranu Jobbik v Maďarsku, extremistický Zlatý úsvit v Řecku, Ligu severu v Itálii nebo nacionalistickou populistickou Národní frontu Marine Le Penové ve Francii, která nedávno získala pro financování svých aktivit mnohamilionový úvěr od ruské banky.

Mezi podezřelé aktivity mají patřit také velmi úzké vztahy ruských diplomatů na některé politiky v Rakousku a cesty rakouských poslanců na anektovaný Krym. Za příklad ruské vlivové operace je pak považováno rovněž chystané referendum v Nizozemsku k zablokování užších vztahů Evropské unie s Ukrajinou nebo kampaň britského šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna.

Ten se netají snahami o jaderné odzbrojení Británie, znárodnění železnic a energetických společností, srovnáváním politiky USA s akcemi takzvaného Islámského státu nebo označováním stoupenců radikálního palestinského hnutí Hamás a libanonského militantního Hizballáhu za přátele.

Britská média přitom upozorňují na nebývalý prostor, kterého se mu dostává ve vysílání ruské státem financované televizní stanice Russia Today.