natoaktual.cz

Proč USA neukáží důkazy o sestřelení letu MH17? Chrání zdroje

25. července 2014  8:02
Víme jistě, jsme přesvědčeni, máme důkazy, ale neukážeme je. Zatím. Spojené státy čelí kritice, že nechtějí zveřejnit nezvratné důkazy o zřícení malajsijského boeingu na východní Ukrajině. Proč? Snaží se zřejmě chránit své zdroje a technologie před vyzrazením.  

Mezinárodní vyšetřovatelé na místě zřícení malajsijského letounu na východě Ukrajiny | foto: OBSE

Zatímco bezprostředně po zřícení letu MH17 na Ukrajině američtí představitelé v čele s prezidentem Barackem Obamou, viceprezidentem Joe Bidenem a šéfem diplomacie Johnem Kerrym jasně "ukazovali prstem" na území proruských separatistů, že právě odsud vylétla raketa, která zničila malajsijský letoun, teď už nekolikátý den v řadě mlčí.

Zatímco ruští generálové se vší pompézností v obřím operačním středisku malovali na obrazovkách své verze událostí, americké tajné služby i přes opakovaná tvrzení o jasných důkazech předložily světu zatím jediný avšak ne příliš zdařilý snímek znázorňující trajektorii vypálené střely. Musíte nám prostě věřit, tvrdí.

Americké tajné služby, vybavené moderní sledovací technikou včetně satelitů, pravděpodobně skutečně přesně vědí, co se nad Doněckem před týdnem stalo - tedy možná i to, zda, odkud a kým byla raketa odpálena. Proč ale nezveřejní nevyvratitelné důkazy v podobě satelitních snímků či nahrávek?

"Obecně je někdy potřeba držet si informace pro vlastní potřebu, aby byl uchráněn jejich zdroj," konstatoval bezpečnostní poradce a bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor.

Zveřejnění důkazů by totiž mohlo ohrozit zdroje či technologie, kterými Američané disponují a jejich současné prozrazení by do budoucna mělo na pomyslných miskách vah daleko nižší váhu, než jejich využívání v budoucnu.

Američané se poučili z Iráku

Nasvědčují tomu i vyjádření americké diplomacie. Prakticky každý den probíhá na americkém ministerstvu zahraničí pravidelný denní tiskový brífink, kde mluvčí diplomacie Marie Harfová vcelku rozsáhle probírá s korespondenty nejvlivnějších médií aktuální události.

Gaza, Izrael, Egypt, Indie a samozřejmě Ukrajina. "Máme důkazy, že..." začíná Harfová  prakticky pokaždé ohledně situace na Ukrajině. Když se však novináři dožadují nějakého snímku či nahrávky, vždy se opakuje podobný scénář.

"Počkejte. Musíme chránit naše citlivé zdroje a metody. Musíme, protože pokud to neuděláme, nebudeme v budoucnu schopni získávat takový druh informací, pokud budou odtajněním ohroženy. Věřte mi, chci mít možnost odtajnit více," uvádí Harfová.

Případné uvolnění utajovaných materiálů podléhá podle ní určitému zákonem danému postupu, který zohledňuje všechny aspekty. Tedy i to, zda by jejich zveřejnění, byť by bylo sebezáslužnější a konkrétně v případě zřícení letounu na Ukrajině jasně odhalilo viníka, neohrozilo národní zájmy a možné budoucí operace.

A "nepomůže" ani argument jedné z korespondentek, jestli to platí i pro případ, kdy zemřelo takřka 300 lidí.

Podle Šándora je to důsledek jistého poučení Američanů z minulosti. Především z Iráku, kdy v roce 2003 tehdejší šéf diplomacie Collin Powell ukazoval všude "zaručené" snímky iráckých skladů s chemickými zbraněmi, což se posléze stalo záminkou k invazi a svržení režimu Saddáma Husajna. Chemické zbraně se však v Iráku nikdy nenašly.

Zmanipulováno! Řeknou vždy kritici

To, že Spojené státy, ale i Rusko a případně další země, situaci na Ukrajině sledují s pomocí satelitů je podle Šándora více než jisté. Chtějí mít své vlastní informace o situaci.

Zveřejnění tajných informací z těchto zařízení, co se 17. července nad Ukrajinou skutečně stalo, navíc vůbec nenahrává momentální doba, kdy v podstatě jakýkoliv obrazový či zvukový materiál "druhá strana" může a většinou chce označit za zmanipulovaný.

"Rusové dali záměrně na stůl příliš mnoho eventualit a rozpoutala se brutální psychologická informační válka," uvedl Šándor s odkazem na zmiňovanou prezentaci ruských generálů. Na té mistrně světu předhodili několik verzí incidentu, jako civilní boeing mohl sestřelit ukrajinský bitevník Su-25 nebo baterie protiletadlových střel ukrajinské armády.

"Pamatuji se, jak před lety úplně stejně s mapkami a kresbami vystupoval sovětský generál Nikolaj Vasiljevič Ogarkov a líčil vlastní verzi incidentu, při níž sověti sestřelili v září 1983 u Sachalinu civilní korejský dopravní letoun," podotkl Šándor.

Současné mlčení představitelů USA považuje za období, kdy se takzvaně "ubírá pára" a po prvotních ostrých reakcích a obviněních se snaží deeskalovat napětí. "Nemyslím ale, že by Američané skrytě za oponou nějak handlovali s Ruskem, aby incident Moskvu nějak nep

Lubomír Světnička natoaktual.cz
zpět na článek