natoaktual.cz

Situace na Krymu znepokojuje NATO, Rasmussen varoval Moskvu

27. února 2014  12:02,  aktualizováno  19:13
Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen vyzval Rusko, aby nepodnikalo žadné kroky, které by mohly vést ke zvýšení napětí na Ukrajině. Ruská armáda je od středy na příkaz prezidenta Vladimira Putina v pohotovosti. Výbušná situace je především na Krymu, kde ozbrojenci obsadili budovy místní vlády a regionálního parlamentu.  

Ruské tankové jednotky. Ilustrační foto | foto: Ruské ministerstvo obrany

"Jsem znepokojen vývojem v Krymu. Apeluji na Rusko, aby nepodnikalo žádné kroky, které by mohly vést k eskalaci napětí nebo nedorozumění," uvedl Rasmussen v reakci na události z posledních hodin na poloostrově Krym.

Několik desítek proruských ozbrojenců tam v noci na čtvrtek obsadilo budovy regionálního parlamentu a místní vlády a vyvěsili na nich ruské vlajky. Krymský parlament v posledních dnech několikrát oznámil, že je připraven se přičlenit k Rusku.

"Dnešní ranní akce ozbrojené skupiny je nebezpečná a nezodpovědná," řekl Rasmussen během zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil obsazení vládních budov na Krymu za "velmi nebezpečnou hru".

Moskva totiž v reakci deklarovala, že bude "práva krymských Rusů tvrdě hájit". Už ve středu prezident Vladimir Putin nařídil překvapivě komplexní prověrku bojové pohotovosti jednotkám ve středním a západním Rusku.

Manévrů se má účastnit až 150 tisíc ruských vojáků celého západního okruhu, který s Ukrajinou hraničí. Ruské ministerstvo obrany také následně informovalo, že uvádí do pohotovosti stíhačky na základnách u hranic s Ukrajinou. "Naše bojové letouny provádějí neustálé vzdušné hlídky v příhraničních regionech," citovala prohlášení agentura Interfax.

Americká diplomacie varovala, že jakákoliv ruská intervence by byla chybou. Podobně hovoří také Británie. Ministr obrany Philip Hammond oznámil, že "Londýn bude sledovat jakoukoli ruskou vojenskou činnost v oblasti".

"Společně jsme podpořili územní celistvost země a ocenili tamní armádu, že se do násilností aktivně nezapojila,“ prohlásil český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.

"V této těžké situaci je nutné pomáhat nejenom slovy, ale i činy. Informoval jsem své kolegy o zdravotnické pomoci a převozu zraněných ukrajinských občanů k léčbě do Prahy," uvedl ministr obrany Martin Stropnický.

Především na východě a jihu Ukrajiny žije rozsáhlá ruská menšina, která s politickým zvratem na Ukrajině nesouhlasí. Na Krymu dokonce tvoří Rusové dvě třetiny populace. Sevastopol na poloostrově Krym je navíc domovským přístavem ruské černomořské flotily, lokální krymští politici žádají o přidružení k Rusku a vojenskou ochranu.

Janukovyč žádá Rusko o ochranu

V krymském Simferopolu už došlo podle agenturních zpráv k násilnostem, když se tam střetli krymští Tataři a proruští aktivisté. Krymští Tataři, kteří se aktivně podíleli na protestech proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, mají v sobě hluboce zakořeněnou nelibost vůči Kremlu. Ten je za druhé světové války nechal z poloostrova deportovat.

Proti "tichým" ruským vojenským manévrům se v Kyjevě ohradil také úřadující prezident Ukrajiny Oleksandr Turčynov. "Apeloval jsem na velení ruské flotily, že jakékoliv vojenské přesuny, tím spíše se zbraněmi, za hranice základny, bude Ukrajina považovat za akt agrese," prohlásil.

Po několika dnech od svého zmizení se ozval také sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který má být údajně v Rusku. V prohlášení uvedl, že se se stále považuje za právoplatného prezidenta a že požádal Rusko o záruku své bezpečnosti. Obává se prý o svůj život. Ve středu Ukrajina vydala na Janukovyče mezinárodní zatykač. Moskva mu vyhověla.

"Nyní je zcela jasné, že lidé na jihovýchodě Ukrajiny a na Krymu nepřijímají toto mocenské vakuum a bezpráví v zemi, během kterého jsou ministři jmenováni davem," citovaly Janukovyče ruské agentury. Na ulicích mnoha ukrajinských měst se podle něj odehrávají "orgie extrémismu".

inc natoaktual.cz
zpět na článek