Bílou knihu obrany připravoval tým armádních expertů v čele s bývalým náměstkem generálního tajemníka NATO Jiřím Šedivým od loňského léta. Klíčový koncepční dokument, který má určit směřování české armády na nejbližší roky, je takřka hotov. A přináší tři scénáře, jak by armáda mohla v budoucnu vypadat.
Úpadkový: při zachování současného rozpočtu zbude kolem roku 2020 z armády torzo, neschopné plnit základní role a funkce. Znamenalo by to úplnou rezignaci na politicko-vojenské ambice ozbrojených sil.
Stabilizační: pokud se v letech 2011-2014 podaří navýšit rozpočet o 5-8 procent, může armáda udržet současné schopnosti. Dosažení plných operačních schopností, kterých měla podle původních plánů česká armáda dosáhnout v roce 2018, ale zůstane v nedohlednu.
Růstový: radikální zvýšení rozpočtu by umožnilo nejen zachování schopností, ale i jejich rozvoj směrem k dosažení politicko-vojenských ambicí po roce 2020.
Málo vojáků, dluhy a nutné investice
Z analýzy současného stavu českých ozbrojených sil, který dokument předkládá, vyplývá hned několik důležitých zjištění.
Armáda například nemůže mít v součanosti předpokládaných 26 200 vojáků. Populace totiž stárne, armáda ztrácí konkurenceschopnost na trhu práce. "Z demografického vývoje vyplývá, že se bude snižovat počet osob ve skupině, která by připadala v úvahu pro doplňování ozbrojených sil. V letech 2015 – 2020 budeme moci vybírat zhruba z polovičního vzorku než tomu bylo v 90. letech," řekl ministr obrany Alexandr Vondra. Upozornil, že vojáci, kteří vstupovali do armády v 90. letech, již odsloužili potřebný počet let pro nárok na výsluhový příspěvek a další snižování finančních náležitostí nejspíš vyvolá jejich hromadný odchod.
Stárne i samotná armáda. Od roku 2004, kdy byla zrušena základní vojenská služba, se například průměrný věk u praporčíků posunul z 29 na 35 let, u poddůstojníků a mužstva z 23 na 28 let.
Tvůrci dokumentu navrhují posílit atraktivitu vojenského povolání a zavést nový kariérní řád. Ten by měl zajistit na vymahatelných pravidlech založený soutěživý a výběrový služební postup vojáků. Ti by tak získali jasnou představu o své budoucí kariéře i platu. Autoři Bílé knihy upozorňují, že je zároveň nutné stabilizovat příjmy vojáků. "Příjmy nesmějí být dále snižovány. Pokud bude muset dojít od 1. ledna 2012 ke zdanění příspěvku na bydlení, bude snížení podle jasných pravidel kompenzováno. Vím, že je to otázka bytí a nebytí vás všech a my to řešíme jako prvořadý úkol," uvedl šéf expertního týmu a náměstek ministra Jiří Šedivý.
Vnitřní dluh na výzbroji, technice, materiálu i nemovitostech je zhruba 80 až 90 miliard korun. Mohou za to nekoncepční škrty v rozpočtu a z toho plynoucí odklady investic, ale i předražené zakázky a nesystémové nákupy.
V letech 2015 až 2020 bude potřeba výrazně investovat do modernizace techniky hned v několika důležitých schopnostech ozbrojených sil. V roce 2015 plánované investice dosáhnou několika desítek miliard korun a nelze je přitom rozložit v delším čase. Jejich výše podle Vondry dramaticky přesahuje možnosti ministerstva.
Stíhačky ano, bitevní vrtulníky ne
Ve vojenské oblasti Bílá kniha navrhuje zachovat nadzvukové letectvo. Podle dokumentu je nezastupitelné při ochraně českého vzdušného prostoru. Může spolupracovat v aliančním systému protivzdušné obrany NATINADS, včetně protiteroristického konceptu Renegade. Pronájem letounů Jas-39 Gripen skončí v roce 2015. Česko tak brzy čeká výběr nových stíhacích letounů, které nahradí švédské gripeny. Zájem dodat Česku stíhačky mají kromě Švédů také Američané, Francouzi a konsorcium Eurofighter. Nákup stíhacích letounů bude jednou z největších investic v brzké budoucnosti. Česko se bude muset rozhodnout, zda vybuduje levnější letectvo schopné plnit roli "policie" v českém vzdušném prostoru, nebo zda sestaví sílu nasaditelnou i v zahraničí.
Zachováno by mělo být podzvukové letectvo. Armáda využívá 24 bitevníků L-159 a čtyři transportní letadla C-295M Casa. Přebytečné L-159 by se měly co nejdříve prodat.
Dosloužit by měl raketový protivzdušný systém KUB, kterému skončí životnost kolem roku 2015. Modernizace by přišla asi na 10 miliard. Protivzdušná obrana má zřejmě nadále mít ve výzbroji přenosné rakety země-vzduch krátkého dosahu.
Omezení a postupné vyřazení by se mělo dotknout bitevních vrtulníků Mi-24/35. Tím zřejmě skončí mezinárodně uznávaná 231. tygří letka ze základny v Náměšti nad Oslavou. Vrtulníky mají podle expertů nízkou balistickou ochranu, zastaralou avioniku a nejsou interoperabilní v NATO. Modernizace by opět stála miliardy korun. Stroje Mi-24 by měly sloužit přibližně do roku 2020, novější Mi-35 by měla armáda co nejrychleji prodat.
Armáda by se měla naopka soustředit na transportní vrtulníky Mi-171Š, které jsou interoperabilní v NATO a jsou nyní nasazeny v Afghánistánu. Mohou sloužit i doma v rámci Integrovaného záchranného systému.
Konec postihne i dříve mýty opředený pasivní sledovací systém Věra. Ten dříve patřil mezi špičkovou techniku, ale dnes je považován už za zastaralý. Od roku 2006 se do modernizace systému neinvestovalo. Odborníci doporučují raději se soustředit se na obnovu a rozvoj systémů s přímou vazbou na protivzdušnou obranu NATO.
Soustředit by se měla armáda na rozvoj a specializaci v obraně proti zbraním hromadného ničení. Liberecká protichemická jednotka už nyní patří v NATO k absolutní špičce, navíc ve Vyškově funguje i alianční středisko pro tuto oblast.
Odstavena by měly být postupně pásová bojová vozidla pěchoty (BVP-2). Otázkou zůstává, zda provozovat by je měli vojáci používat do konce jejich životního cyklu. U vozidel BVP-1 musí padnout nejpozději do roku 2013 rozhodnutí, zda je vůbec nákladně modernizovat nebo je nahradit nějakou jinou technikou.
Přežít by měl prapor modernizovaných tanků T-72MCZ. Jejich životnost končí okolo roku 2020. Nepoužívané zakonzervované tanky by měla armáda co nejdříve prodat.
Dokončen by měl být projekt Vojáka 21. století. Vojáci už letos začnou dostávat novou útočnou pušku ČZ 805. Trendem má být snižování zátěže vojáků, miniaturizace součástí výstroje a zvyšování účinnosti. Armáda by měla podle expertů také zvýšit schopnosti ochrany proti improvizovaným výbušným zařízením. Zkušeností ze zahraničních misí ukazují, že podpora ženistů je velmi žádaná. Investovat by měla obrana také do výzkumu a vývoje. Jako perspektivní Bílá kniha označuje například bezobslužné a robotické prostředky, kybernetické systémy a podobně.
Opuštění leteckých základen, rušení jednotek
Bílá kniha navrhuje také řadu organizačních změn. Vojáci by měli upustit nejméně jednu z pěti leteckých základen - Náměšť, Čáslav, Kbely, Pardubice, Přerov. Úspory dosáhnou stovek milionů korun ročně. NATO přitom doporučilo soustředit vzdušné síly jen na dvě taktická letiště.
Zrušena by měla být operační velitelství. Struktura velení neodpovídá velikosti armády, operační velitelství mají malou "přidanou hodnotu". Také NATO doporučuje redukci, což uspoří peníze i personál.
Armáda by měla zvážit, co bude s vysoce specializovaným a utajovaným Centrem biologické ochrany Těchonín. Bílá kniha navrhuje zařízení do poloviny roku 2012 začlenit do civilního zdravotního systému, nebo centrum zrušit. Provozní náklady centra nyní dosahují 70 milionů korun ročně.
Vojáci by měli opustit vojenský prostor Brdy a zmenšit ostatní čtyři cvičiště, což by mělo přinést úsporu až 200 milionů korun ročně.
Reorganizace se dotkne také Vojenské policie. V roce 2012 se dopravní a pořádková část začlení do armády. V podřízenosti ministra obrany zůstanou jen vyšetřovatelé.
A změny se dotknout také elitní české jednotky Speciálních sil. Od počátku roku 2013 bude 601. skupina speciálních sil podřízena náčelníkovi generálního štábu s vlastním programovým plánováním i financováním. Podle Vondry speciální síly "fungují perfektně, ale model, kdy 601. skupina speciálních sil spadá pod Vojenské zpravodajství, není obvyklý v žádné jiné zemi NATO".
tisknout