"Je třeba učinit tvrdá opatření a změnit naše ozbrojené síly, aby byly schopné čelit budoucím hrozbám. Musíme také vyřešit deficit 38 miliard liber, který se nahromadil v průběhu uplynulých dvanácti let od poslední obranné revize," řekl ministr obrany Liam Fox.
"Redukční dieta" by se podle něj neměla žádným způsobem dotknout elitních jednotek, které jsou zapojeny do operace v Afghánistánu. "První linie byla uchráněna, protože Afghánistán je hlavní prioritou vlády," dodal Fox.
Radikální řez v podobě propouštění tisíců vojáků a civilních zaměstnanců se jinak dotkne celé britské armády. Celkem má odejít až 42 tisíc lidí. Z pozemních sil 7 tisíc vojáků, z námořnictva 5 tisíc, z letectva také 5 tisíc a celkově ještě zhruba 25 tisíc civilistů, které armáda zaměstnává.
Námořnictvo přijde o vlajkovou loď
Škrty v armádě sice nedosáhnou 25 procent, jak tomu chce vláda Davida Camerona u dalších ministerstev, přesto ale úspory vyvolaly obavy především u amerických spojenců. Británie ale ujišťuje: Nemusíte mít strach, nadále zůstaneme klíčovým hráčem v NATO.
Britské námořnictvo nicméně přijde hned o několik válečných lodí, včetně dosavadní vlajkové letadlové lodi Ark Royal. Dokument počítá s jejím okamžitým vyřazením ze služby. Stejně tak skončí zřejmě další letadlová loď Illustrious, čtyři fregaty a výsadková loď třídy Bay.
Chloubou námořnictva se má podle koncepce stát nová letadlová loď Queen Elizabeth, která má být dokončena v roce 2014.
Páteř britského námořnictva má nadále tvořit celkem 19 fregat a torpédoborců včetně šesti nových lodí. Strategická role zůstane na čtyřech ponorkách třídy Vanguard s balistickými střelami Trident a sedmi nových podmořských "neviditelných" plavidlech třídy Astute.
Pozemní síly s polovinou tanků a děl
Pozemní síly britské armády opustí do pěti let 7 tisíc lidí a další tisícovka vojáků pak do roku 2020. Nejviditelnější však budou úsporná opatření ve výzbroji. Armáda má například snížit počet tanků Challenger 2 o 40 procent a těžké dělostřelectvo o 35 procent. Vyřazeno by tak mělo být až 200 tanků.
Změny by se naopak neměly dotknout 16. výsadkové brigády, která má patřit do skupiny jednotek takzvané vysoké připravenosti, schopné vyrazit okamžitě kamkoliv a být na místě případného konfliktu jako první.
Podle ministerského předsedy Camerona zřejmě do roku 2020 dojde také na rušení britských posádek v Německu.
Letectvo zeštíhlí a zmodernizuje
Drtivě dopadnou úspory, hlavně co se týká uzavření několika základen a především vyřazení techniky, na Královské letectvo. Ze služby budou postupně staženy transportní letouny C-130 Hercules. O deset let dříve, než se plánovalo. Nahradit je mají výkonnější a větší stroje Airbus A400M.
Důchod čeká na sledovací letouny Sentinel, jakmile už nebude jejich pomoc potřeba v Afghánistánu a podobný osud čeká i na letouny Tornado GR4 a Harrier.
Starší modifikace Harrierů, unikátních strojů schopných kolmého startu i přistání, přitom budou vyřazeny prakticky okamžitě. Zajímavostí je, že pravděpodobně jedni z posledních, kdo mohli takový stroj vidět v akci, byli neplánovaně návštěvníci zářijových Dnů NATO v Ostravě.
Z výzbroje zmizí do tří let i přepravní stroje VC-10 a tankery TriStar. Nahradí je letouny Airbus A-330. Do výzbroje se pak zřejmě vůbec nedostane nová verze průzkumného letounu Nimrod.
Páteří letectva se stanou letouny Eurofighter Typhoon a nové nejmodernější nadzvukové stroje F-35.
tisknout