Od 90. let minulého století se evropská infrastruktura budovala pouze za civilními účely přepravy. Avšak v posledních letech se zvýšil důraz na vojenské aspekty přepravy, které by mohly pomoci s financováním infrastrukturálních projektů s dvojím užitím.
Jedním z takových plánovaných projektů je vysokorychlostní železniční trať Rail Baltica spojující Finsko a pobaltské státy se západní Evropou. Tato 870 kilometrů dlouhá trať má sloužit nejen civilní přepravě, ale má také přispět k evropské vojenské mobilitě a sloužit pro rychlý přesun vojáků a vojenského materiálu k ruské hranici v případě vypuknutí krize.
V roce 2018 Catherine Trautman, evropská koordinátorka pro transevropský dopravní koridor Severní moře-Baltské moře, uvedla, že železniční trať Rail Baltica by mohla být financována z obranného rozpočtu Evropské unie. Rozpočet na evropskou vojenskou mobilitu v nadcházejících sedmi letech činí 1,5 miliardy euro. Jednou z hlavních priorit EU je přizpůsobení evropské dopravní sítě potřebám vojenské mobility.
„EU by měla hledat kroky, jak podnítit národy, aby investovaly do zlepšování své infrastruktury,“ říká vysloužilý americký generál Ben Hodges, který velel americkým silám v Evropě.
„Politici by si měli uvědomit, že mobilita není jen o vojenské pohyblivosti, ale zejména o krizové mobilitě, je to schopnost překračovat hranice v době krize, ať už se jedná o přesun zdravotnického materiálu či vojenského vybavení,“ dodává Hodges.
Zdroj: Euractiv (EU)
tisknout