Pobaltí chrání opět jen osm aliančních stíhaček
Počet aliančních stíhacích letounů chránících Pobaltí klesl ze dvanácti na osm. Mezi dubnem a zářím loňského roku drželo stráž nad regionem dokonce třináct strojů. Od září do prosince pak opět dvanáct. Větší počet strojů chránících vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska byl podle NATO odpovědí na anexi Krymu v roce 2014.
Litevská ministryně obrany odmítla tuto změnu komentovat. Podle mluvčí ministerstva je však toto rozhodnutí plně v kompetenci Vrchního velitelství NATO pro Evropu. NATO chrání vzdušný prostor pobaltských zemí od jejich vstupu do Aliance v roce 2004. Žádná z Pobaltských zemí totiž nevlastní dostatečně výkonné letouny.
Kam dál?
Třináct ostrých startů nad Estonskem. Čeští letci s gripeny se vrátí domů (20.12. 2019)
Zdroj: ERR (Estonsko)
---
NATO a Ukrajina reagují na ruské aktivity v Černomoří
Vedoucí představitel NATO na Ukrajině Alexander Vinnikov oznámil rozsáhlá cvičení ukrajinských a aliančních sil, která mají reagovat na hybridní hrozby v oblasti Černého moře. Podle Vinnikova je v zájmu NATO posílit obranyschopnost Ukrajiny vůči podobným hrozbám, včetně kybernetických útoků. Jde také o reakci na plán Ruska zintenzivnit letecký výcvik nad Krymem.
„Zintenzivňujeme naše úsilí, jehož cílem je podpořit bezpečnost v černomořského regionu, a to především prostřednictvím zvýšení počtu cvičení a návštěv aliančních lodí v ukrajinských přístavech,“ okomentoval plán Aliance Vinnikov. „NATO neuznává a nikdy neuzná nelegální anexi Krymu Ruskou federací. Krym je ukrajinské území,“ dodal. Krom společných cvičení plánuje NATO poskytovat Ukrajině, jako svému zvláštnímu partnerovi, i další politickou a praktickou pomoc.
Kam dál?
Ukrajina chce jednat s Ruskem. Cílem Kyjeva zůstává členství v NATO a EU (5.6. 2019)
Zdroj: UNIAN (Urajina)
---
Rok 2019 byl mimořádný ve spolupráci mezi Gruzií a NATO
Podle gruzínského premiéra Giorgie Gakharii byl rok 2019 zatím nejdůležitějším rokem, pokud jde o spolupráci Gruzie a NATO. Vyzdvihl především velký počet společných cvičení. „Rok 2019 přinesl do spolupráce NATO a Gruzie nový rozměr, kterým je bezpečnost v Černém moři, což dává Gruzii příležitost být důležitým partnerem NATO v nové oblasti. Naší misí v Černém moři je, spolu s našimi zahraničními partnery, ručit za zdejší bezpečnost,“ vyzdvihl Gakharia novou roli Gruzie v oblasti.
Kam dál?
Gruzie hostí Severoatlantickou radu (4.10. 2019)
Zdroj: Georgian Journal (Gruzie)
---
V Afghánistánu loni zahynulo 23 aliančních vojáků
Podle Severoatlantické aliance zahynulo během roku 2019 v Afghánistánu 23 aliančních vojáků. Informaci sdělil mluvčí alianční mise Resolute Support. Dvacítka padlých pocházela ze Spojených států, ostatní vojáci pak z dalších aliančních zemí. Další informace o padlých však Aliance nezveřejnila. Podle serveru Icasualties zahynulo loni dokonce 26 vojáků.
V roce 2018 zahynulo v Afghánistánu 19 aliančních vojáků, z toho 14 Američanů. Nejkrvavějším rokem od mezinárodní invaze v roce 2001 pak byl rok 2010, kdy zahynulo 710 vojáků – 498 Američanů, 103 Britů a 109 příslušníků ostatních armád.
Kam dál?
Afghánistán není a nikdy nebyl hřbitovem impérií (2.1. 2020)
Zdroj: MENAFN (USA)
---
Američané zabili předního íránského velitele
Na rozkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa došlo k leteckému úderu na mezinárodní letiště v Bagdádu. Při útoku zahynul vrchní velitel elitních íránských jednotek Kuds Kásem Solejmání a zástupce velitele Íránem podporovaných milic v Iráku Abú Mahdí Muhandis. Útok byl odvetou za nedávný útok na americké velvyslanectví v Bagdádu, za nímž měl stát právě Solejmání.
V Íránu byl vyhlášen třídenní státní smutek a nejvyšší vůdce Íránu Ajatoláh Alí Chameneí se již zavázal Solejmáního smrt pomstít. Íránský ministr zahraničí Javad Zarif pak ve svém tweetu označil americký útok za „akt mezinárodního terorizmu“. Útok se nelíbí ani Iráku. Adil Abdul-Mahdi, jemuž se Muhandisovy milice přímo zodpovídaly, označil akci za útok na irácký stát, vládu a lid.
Kam dál?
USA provedly úspěšné nálety na milici podporovanou Íránem (30.12. 2019)
Zdroj: CNN (USA)
tisknout