NATO bude chtít po USA méně peněz, v rozpočtu Pentagonu jde však jen o drobné
Speciální příloha
Severoatlantická aliance se v rámci své snahy o klidný průběh summitu v Londýně rozhodla ustoupit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a snížila americký příspěvek do společného rozpočtu. Ten je poměrně malý, asi 2,5 miliard dolarů, a pokrývá provoz centrály NATO v Bruselu, štábů a některých menších vojenských operací. Jeho (ne)velikost vynikne především v porovnání s rozpočtem amerického Pentagonu, který je asi 280krát větší, tedy kolem 700 miliard.
Spojené státy platily asi 22 % z tohoto nevelkého rozpočtu. Nyní to bude pouze něco přes 16 %, tedy stejně jako Německo, které si naopak připlatí. Podle generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga s těmito změnami všichni členové Aliance souhlasili.
Zdroj: The New York Times (USA)
---
Německo navýší svůj příspěvek do rozpočtu NATO, USA ho sníží
Od roku 2021 navýší Německo svůj příspěvek do společného rozpočtu Severoatlantické aliance. Nově bude Alianci poskytovat 346 milionů eur, což je 16,35 % aliančního rozpočtu. Stejným obnosem přispějí i Spojené státy. Zatímco příspěvek Německa se o 33 miliónů zvýší, Američané v přepočtu 120 milionů eur ušetří.
Podle NATO jde o společné rozhodnutí všech členských zemí. Snížení amerického příspěvku pokryjí zvýšené příspěvky evropských členů a Kanady. Někteří představitelé NATO doufají, že by tato změna mohla zmírnit napětí mezi Spojenými státy a evropskými členskými zeměmi, které jsou způsobeny komentáři amerického prezidenta Trumpa na téma nedostatečných obranných výdajů evropských států.
Kam dál?
USA sníží příspěvky do rozpočtu NATO (28.11. 2019)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
---
Macron vyzývá Turecko, aby přestalo sabotovat společné úsilí NATO
Turecko nemůže očekávat pomoc od ostatních členů NATO, pokud provádí vojenské operace, jako je ta v Sýrii, bez předchozí konzultace nebo koordinace, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron k čerstvému zdroji napětí uvnitř Aliance. „Vojenská intervence, kterou Turecko před několika týdny na severovýchodě Sýrie provedlo, vyvolala několik důležitých otázek. Nemůžete na jednu stranu tvrdit, že jsme spojenci a trvat na vzájemné solidaritě, a na druhé straně se chlubit falešným úspěchem vojenské intervence, která ohrožuje operace proti Islámskému státu, jejichž součástí je i NATO,“ dodal Macron.
Vztahy mezi Tureckem a zbytkem členů NATO se opět zhoršily, když Ankara odmítla schválit obranné plány Aliance. Jejich schválení podmínila alianční podporou svého stanoviska, že kurdské milice YPG jsou teroristickou organizací.
Kam dál?
NATO prožívá mozkovou smrt, tvrdí Macron (8.11. 2019)
Zdroj: Financial Times (Velká Británie)
---
„Macron financuje teroristy,“ zlobí se turecký ministr zahraničí
Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu obvinil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z financování terorismu. Reagoval tím na kritiku francouzského prezidenta ohledně turecké ofenzivy v Sýrii a jeho setkání s delegací Syrských demokratických sil, jejíž důležitou část představují kurdské milice. Ty Ankara považuje za odnož kurdské teroristické organizace YPG.
„V Evropě je nyní mocenské vakuum a [Macron] se snaží jej zaplnit, ale skutečným lídrem je možno stát se jen přirozenou cestou,“ popsal Cavusoglu své vidění evropské politiky. Francouzského prezidenta pak označil jako „nepevného“. Vztahy mezi Tureckem a zbytkem Aliance se výrazně zhoršily po tureckém nákupu ruského protivzdušného systému S-400 letos v létě. Další vyostření přišlo po tureckém zásahu v severní Sýrii.
Kam dál?
Turecko blokuje vojenské plány NATO, žádá o podporu proti Kurdům (27.11. 2019)
Zdroj: BBC (Velká Británie)
---
Vítězství nad africkými džihádisty je v nedohlednu, tvrdí nejvyšší francouzský generál po smrti 13 francouzských vojáků
Podle francouzského náčelníka generálního štábu Francoise Lecointrea Francie úplného vítězství nad džihádisty v západní Africe nikdy nedosáhne. Tato slova pronesl poté, co v Mali došlo k nehodě dvou vrtulníků, při níž zemřelo 13 vojáků. Jde o největší francouzské vojenské ztráty za posledních 36 let.
Zároveň však generál označil francouzskou roli v Sahelu za „užitečnou, dobrou a nezbytnou“ a vyzval k trpělivosti a vytváření dlouhodobých plánů při dalším postupu. Dodal také, že hlavním důvodem operace byla snaha předejít šíření terorismu napříč regionem. Francie v Mali působí od roku 2013. V současné době je v této africké zemi 4 500 francouzských vojáků.
Kam dál?
Německá kancléřka chce zrušit omezení vývozu zbraní do Afriky (28.11. 2019)
Zdroj: Express (Velká Británie)
tisknout