natoaktual.cz

Turecko získalo novou zbraň. Není však slučitelná se systémy NATO

15. července 2019  15:51
 

Ilustrační snímek. Protiraketové baterie Patriot rozmístěné u turecké hranice se Sýrií v rámci operace NATO na základě turecké žádosti po vypuknutí konfliktu v Sýrii v roce 2012. Nákup Patriotů do své armády Turecko odmítlo. | foto: NATO photos

Turecko získalo novou zbraň. Není však slučitelná se systémy NATO

V pátek 12. 7. přistála na letecké základně Mürted nedaleko Ankary první dodávka částí ruského protiletadlového systému S-400. „Vše jde podle plánu,“ pochvaluje si dodávku turecký ministr obrany. Sytém by měl být s pomocí ruských techniků uveden do provozu 10. září.

Spojeným státům se tento nákup nelíbí, Turecko se však brání tím, že podobný systém S-300 mají na své základně na Krétě i Řekové. „Abychom byli naprosto upřímní, musíme dodat, že baterie S-300 jsou uloženy v hangáru a nejsou funkční,“ komentuje situaci Bruno Lete z thinktanku German Marshall Fund. Podle něj je důvodem nákupu ruského systému především snaha o sblížení s Moskvou. Turecko nebude totiž schopno využít potenciál S-400 na 100 %. Systém totiž počítá se zapojením do širší monitorovací sítě. Zapojení ruského systému do sítě NATO však nepřipadá v úvahu.

Kam dál?
Erdoganova volba: střely S-400 z Ruska nebo americké letouny F-35 (30.6. 2018)

Zdroj: El País (Španělsko)

---

První várka ruských raket dorazila do Turecka. Zbytek NATO to příliš netěší

Turecko obdrželo první dodávku ruského protiletadlového systému S-400. V porovnání se systémem Patriot, který Ankaře nabízeli Američané, je ruský systém považován za levnější a výkonnější. Nákup však vyvolává otázky ohledně kompatibility s dalšími aliančními systémy. Američané hrozí Turecku kvůli nákupu sankcemi a v Bruselu se o systému S-400 mluví jako potenciálním „trojském koni“ uvnitř NATO.

Severoatlantická aliance se tak ocitá ve svízelné situaci. Na jedu stranu jsou zde obavy z působení ruského systému v aliančních strukturách, na druhou stranu členské země nechtějí na Turecko příliš tlačit. Po neúspěšném pokusu o svržení prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v roce 2016 došlo k oteplení turecko-ruských vztahů. Naopak vztah s USA poznamenala americká podpora Kurdů v Sýrii. Turecká vláda, ale také mnoho běžných Turků, tak již nevnímá USA jako spolehlivého partnera v oblasti bezpečnosti.

Kam dál?
První dodávka raket z Ruska. Turecko pořizuje S-400 navzdory spojencům (12.7. 2019)

Zdroj: Radio France Internationale (Francie)

---

Francie bude mít novou jadernou ponorku

Francouzské námořnictvo získá začátkem příštího roku novou jadernou ponorku třídy Barracuda. Do služby by ji chtělo po provedení zkušebních plaveb zavést ještě v roce 2020. Postupně by do výzbroje mělo být zařazeno šest takovýchto ponorek, které francouzskou vládu vyjdou dohromady na 9,1 miliardy eur. Slavnostního představení prvního plavidla této třídy jménem Suffren se zúčastnil i prezident Emanuel Macron.

Výrobce ponorky, společnost Naval Group, se chlubí její naprosto minimální hlukovou stopou, kterou označuje za srovnatelnou s hlukovou stopou krevety. Ponorka sice nenese jaderné zbraně, je však považována za důležitý doplněk francouzských prostředků jaderného odstrašení. Jejím hlavním úkolem bude totiž ochrana větších ponorek s jadernými hlavicemi a také francouzské letadlové lodě Charles de Gaulle.

Kam dál?
Paříž objednala stavbu páté jaderné ponorky. Nemá ale ještě ani první (10.5. 2018)

Zdroj: Defense News (USA)

---

Přehlídka v Paříži jako ukázka evropské vojenské spolupráce

Vrcholní evropští představitelé se ve Francii zúčastnili oslav výročí dobytí Bastily, jejichž součástí byla také vojenská přehlídka na třídě Champs-Elysees. Do té se zapojilo 4 000 vojáků, 69 vojenských letounů a 39 vrtulníků, včetně jednotek z členských zemí Evropské intervenční iniciativy – projektu, který má zlepšit spolupráci evropských armád při nasazení v zahraničí. Po přehlídce pak francouzský prezident Emanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkel vzdali hold válečným veteránům.

Macron, který den před přehlídkou oznámil vznik francouzských kosmických sil, chtěl předvést odhodlání evropských armád. V době, kdy v NATO narůstají spory s Washingtonem a Evropskou unii trápí odchod Velké Británie, se tak snažil podpořit myšlenku jednotné evropské obrany. „Nikdy od konce druhé světové války nebyla Evropa tak důležitá,“ řekl Macron ve svém slavnostním projevu.

Kam dál?
Paříž chce chránit vojenské satelity, vytvoří velení vesmírných sil (15.7. 2019)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Turecko poslalo Afghánistánu vojenskou pomoc za 4,5 milionu dolarů

V rámci dvoustranné dohody mezi Ankarou a Kábulem doručilo Turecko do Afghánistánu vojenskou pomoc v hodnotě 4,5 milionu dolarů. Pomoc má sloužit k podpoře operací Afghánské národní armády a dalších bezpečnostních sil. V loňském roce Ankara také prodloužila setrvání svých vojáků v zemi o další dva roky.

Obě země mají dlouhodobě dobré vztahy. Roku 1921 se Afghánistán s stal jednou z prvních zemí, které uznaly vládu Tureckého národního shromáždění. Jedním z prvních usnesení shromáždění pak bylo vyslat do Kábulu své stálé zastoupení, které se tak stalo první stálou diplomatickou misí v afghánském hlavním městě.

Kam dál?
Od atentátu na české vojáky uplynulo pět let. Armáda přišla o pět hrdinů (8.7. 2019)

Zdroj: Hurriyet Daily News (Turecko)

luk; natoaktual.cz
zpět na článek