natoaktual.cz

Španělsko čelí kritice za dotankování ruských vojenských lodí ve Středozemním moři

26. října 2016  16:17
 

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov. Ilustrační foto. | foto: Forsvaret

Španělsko čelí kritice za dotankování ruských vojenských lodí ve Středozemním moři

Nejméně dvě z osmi lodí ruského námořnictva dostaly od Španělska povolení doplnit palivo a zásoby ve španělské severoafrické enklávě Ceuta poblíž Gibraltarského průlivu, za což si Španělé vysloužili kritiku ze strany mezinárodního společenství i od řady spojenců v Severoatlantické alianci. Rozhodnutí navíc přišlo jen několik málo týdnů poté, co se Španělsko podílelo na půdě OSN na návrhu příměří pro Aleppo, kam nyní ruské lodě s největší pravděpodobností směřují.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga se ruská plavidla a letouny na jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov plánují zapojit do útoků na civilisty v obléhaném syrském městě Aleppo. Stoltenberg doporučil Madridu, aby přehodnotil povolení, Rusům pak zase doporučil dodržení klidu zbraní.

Kam dál?
Ruská flotila s letadlovou lodí v čele obkrouží Evropu, míří k Sýrii (20.10. 2016)

Zdroj: Express (Velká Británie), Gibraltar Chronicle (Gibraltar)

---

Ministři obrany NATO hodnotí alianční pokrok od summitu ve Varšavě

V Bruselu se na dva dny sešli ministři obrany zemí Severoatlantické aliance, cílem setkání je zhodnotit postup v implementaci dohod z červencového summitu NATO ve Varšavě. Zároveň však mají dojednat společný postup do budoucna, který je podle generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga vytyčený „sérií pevných opatření“ zaměřených na odstrašení a upevnění stability v sousedních státech NATO.

Čtyři vedoucí země nových praporů v Polsku a Pobaltí, tedy Kanada, Německo, Velká Británie a Spojené státy, dojednávají konkrétní plány pro posílení východního křídla NATO. Na programu setkání také bylo, jakými způsoby prohloubit spolupráci mezi Evropskou unií a Aliancí.

Kam dál?
Estonsko dostavělo na letecké základně prostory pro posily z NATO (25.10. 2016)

Zdroj: Global Times (Čína)

---

USA: Rusko by mělo pomáhat v boji proti společnému nepříteli v Sýrii

Rusko by místo bombardování civilistů, například v Aleppu, mělo raději pomoci v boji proti terorismu, prohlásil americký velvyslanec při Severoatlantické alianci Douglas Lute. NATO dlouhodobě Rusko kritizuje za agresivní jednání v Sýrii a neschopnost dostát mírovým ujednáním v ukrajinském konfliktu.

„Je tu spousta příležitostí, kde bychom mohli s Rusy spolupracovat, ať už v boji proti organizaci Islámský stát, An-Nusra či dalším mezinárodním teroristickým elementům v Sýrii. Vyzýváme Rusko, aby se soustředilo na tyto společné nepřítele. Ruská intervence je obhajovaná jako boj proti IS, již delší dobu to ale nejsou ti, na koho skutečně útočí,“ doplnil ve svém projevu Lute.

Kam dál?
Diplomat NATO: Ruská letadlová loď směřuje k Sýrii, veze stíhačky pro nálety na Aleppo (20.10. 2016)

Zdroj: The Straits Times (Singapur)

---

Spojené státy pošlou do Norska 300 mariňáků

Norský parlament schválil nasazení tří stovek amerických mariňáků na svém území, ti budou na bázi rotování střežit hranice s Ruskem na severu Norska.
„Jedná se o věrohodné odstrašení, je to konkrétní důkaz, že NATO může nasadit velký počet vojáků, a podpořit tak alianční spojence. Je to ryzí ukázka transatlantického propojení,“ komentoval opatření pomáhající evropským spojencům, jež jsou podrážděni kvůli asertivnímu chování Ruska, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

Kam dál?
První obrněná brigáda pro odstrašení Ruska dorazí do Evropy v lednu (13.10. 2016)

Zdroj: Stars and Stripes (USA)

---

Bulharsko podepsalo alianční memorandum o kyberbezpečnosti

Bulharský ministr obrany Nikolaj Nenchev se během jednání se svými protějšky ze Severoatlantické aliance v Bruselu připojil k aliančnímu závazku vybudovat či posílit bezpečnostní kapacity IT systémů na národní úrovni a v rámci kritické infrastruktury ve své zemi.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je hybridní a kybernetická obrana spolu s námořní bezpečností a cvičeními oblastí, kterou je potřeba vylepšit. „Rusko velmi aktivně zasahuje do dění v cizích státech, a to i skrze propagandu. Na tu ale nebudeme odpovídat vlastní propagandou, naopak říkáme, že nejlepší odpovědí na ni jsou pravda, fakta a demokratická debata,“ doplnil Stoltenberg.

Zdroj: Novinite (Bulharsko)

mad; natoaktual.cz
zpět na článek