Čínský tisk nevěří, že vojenská dohoda USA a Austrálie není namířena proti Pekingu
Čínská média odmítají ujištění Washingtonu, že nová vojenská dohoda mezi Spojenými státy americkými a Austrálií není namířená proti Číně. Dohoda obsahuje zvýšení počtu příslušníků americké námořní pěchoty v australském Darwinu ze stávajících 1 150 na 2 500 do konce roku 2017. Deník Haiwai Net došel k závěru, že se Canberra snaží vyvážit rostoucí vliv Pekingu v regionu.
Podle Shi Yinhonga, profesora univerzity v Renminu, se Austrálie snaží utužit své vazby na Japonsko a USA ve strachu z čínského vojenského růstu. Některá čínská státní média ostře kritizovala výrok prezidenta Baracka Obamy, kdy Čínu označil za černého pasažéra posledních 30 let v oblasti mezinárodních vztahů v souvislosti s jejím nezájmem o převzetí zodpovědné role na mezinárodní scéně.
Zdroj: BBC (Velká Británie)
---
Polsko: NATO je blízko k dohodě o posílení své přítomnosti ve východní Evropě
Členské státy Severoatlantické aliance jsou blízko dosažení dohody o posílení vojenské přítomnosti ve východní Evropě, uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Polsko patří mezi tradiční zastánce sankcí proti Rusku. Nejen proto žádá o přesun jednotek a materiálu pro zabezpečení členů NATO v blízkosti Ruska. Aliance nabídla, že připraví zásoby a vybavení svých východních základen pro případ nutnosti vyslání vojska.
Další variantou je i rozšíření současného regionálního velitelství NATO v severozápadním Polsku. Sikorski však nechtěl přímo zmiňovat nabídnutá opatření, o konečné variantě se stále jedná. Dohoda může být schválena 4. září na summitu NATO ve Walesu. Původní návrh Polska, tedy trvalé umístění dvou brigád na území východních členů NATO, naplněn nebude.
Kam dál?
Dvě obrněné brigády by nás uklidnily, přeje si Polsko kvůli Krymu (2.4. 2014)
Polsko žádá NATO o více konzultací k Ukrajině (4.3. 2014)
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
---
Gruzínská armáda se díky zapojení do operace ISAF modernizovala
Při hledání podpory pro války v Iráku a Afghánistánu se Spojeným státům americkým ozvala Gruzie mezi prvními. Nyní, po 13 letech války v Afghánistánu, hraje tato malá země velkou roli v nepopulárním konfliktu. Od roku 2008, kdy Rusko začalo okupovat 20 % jejího území, je Gruzie silně motivována ke vstupu do NATO. Na rozdíl od dalších partnerů bojujících v Afghánistánu však nadále zůstává mimo alianční struktury, a to navzdory ohromnému nasazení svých vojáků působících v silách ISAF. Vstupu bývalého sovětského státu do NATO brání především Německo a Francie, velcí obchodní partneři Ruska.
Účast v afghánské válce nicméně Gruzii pomohla jinak. Díky výcviku, který zajistilo americké námořnictvo, se z demoralizované a špatně vycvičené gruzínské armády stala profesionální a stále schopnější bojová síla. Mnoho Gruzínců hovoří o téměř jistém budoucím konfliktu s Ruskem. Členství v NATO je vzdálené, a proto ministr obrany Irakli Alasania tlačí na Washington s cílem získat pro gruzínskou obranu alespoň americké technologie.
V současnosti v Afghánistánu stále působí 805 gruzínských vojáků, což je víc než počet vojáků ze Španělska, Francie, Dánska, Belgie, Portugalska a Řecka dohromady. Tyto země přitom jsou členy NATO.
Kam dál?
NATO nepodnikne kroky, jež by přiblížily Gruzii ke členství v Alianci (23.6. 2014)
Zdroj: The Washington Post (USA)
---
Americká letadla operují v severním Iráku
Helikoptéry a konvertoplány Osprey letectva Spojených států amerických operují z iráckého letiště, které je pod ochranou kurdských sil. Tato letadla dovezla asi 130 vojáků, další znak rozšiřující se irácké mise, která nyní čítá zhruba tisíc osob. „Zůstanou zde, dokud budou potřeba,“ řekl mluvčí Pentagonu Steve Warren.
Mezi novými vojáky jsou námořníci a členové speciálních sil. Hlavním cílem zhruba tisícovky amerických vojáků nyní působících v Iráku je humanitární pomoc obklíčeným jezídům. Podle vyjádření Bílého domu mají jednotky zůstat mimo pozemní boje. Warren však odmítl vymezit, „kdy se z akce stává boj“.
Kam dál?
USA vyslaly do Iráku posily, humanitární pomoc shazují další země (14.8. 2014)
Zdroj: Defense News (USA)
---
Zbraně pro kurdské milice ovlivní vojenskou rovnováhu v regionu
Jednotky pešmergů (bojovníků kurdských milic) se snaží zabránit radikálům Islámského státu (IS) v zabírání dalšího území Iráku a pomoci utečencům do bezpečí. Francie a USA jim plánují dodávat moderní výzbroj, Německo se však z obavy z budoucího počínání kurdských ozbrojenců zatím zapojit zdráhá. Kurdská výzbroj nicméně pochází ze sovětské éry a IS je vybaven moderními zbraněmi ukořistěnými z iráckých skladů.
Kurdové jsou rozděleni na území několika zemí a od 70. let usilují o vytvoření vlastního nezávislého státu. Odborníci odhadují, že počet ozbrojenců všech kurdských hnutí přesahuje 100 000.
Podle Bilgaye Dumana, výzkumníka Centra pro blízkovýchodní strategická studia v Ankaře, se Kurdové již poučili z bojů v 90. letech. Sousední státy ani západní svět se proto nemusí obávat, že by se zbraně nyní dodávané Kurdům otočily proti nim. Profesor Ferhad Seyder z Erfurtu, expert na Irák, říká: „Kurdský nacionalismus je sekulární a prozápadní.“
Kam dál?
USA vyzbrojují irácké Kurdy (12.8. 2014)
Džihádistický stát v Sýrii a Iráku na obzoru? (24.6. 2014)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
tisknout