Většina Finů odmítá členství v NATO
Podle průzkumu finského deníku Helsinki News nejsou Finové nakloněni členství v Severoatlantické alianci a nevidí budoucnost své země ani v obranných strukturách Evropské unie nebo ve finsko-švédské obranné alianci. Průzkum odhalil, že celých 64 procent Finů členství v NATO odmítá, zatímco pouhých 18 procent by do Aliance vstoupilo.
„Finové nechtějí žádnou formu obranné aliance,“ tvrdí Charly Salonius-Pasternak z Finského institutu mezinárodních vztahů. Helsinki News provádí průzkum mezi Finy o členství v NATO již dvanáct let. Příznivci členství jsou ve Finsku dlouhodobě v menšině. Během války v Iráku by případný vstup podpořilo pouhých 15 procent obyvatel země.
Kam dál?
Finsko a Švédsko: Členství v NATO není na pořadu dne (13.1. 2014)
Zdroj: Xinhua (Čína)
---
NATO pochválilo ukrajinskou armádu
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen pochválil ukrajinskou armádu, že nezasahovala do politické krize v zemi a zůstala „blízkým partnerem“ západní aliance. „Oceňuji prohlášení ukrajinské armády, že se za žádnou cenu nezapojí do politické krize,“ uvedl Rasmussen krátce poté, co prezident Janukovyč odjel z Kyjeva. „Je důležité, aby tomu bylo tak i nadále,“ zdůraznil šéf NATO.
„Stále vyzývám ke klidu a zdrženlivosti, aby se všechny strany mohly zaměřit na budování demokracie, stability a prosperity prostřednictvím mírového dialogu a předčasných voleb,“ dodal Rasmussen.
Kam dál?
Vztahy s Ukrajinou ochladnou, pokud armáda zasáhne, ozývá se z NATO (20.2. 2014)
Zdroj: Defense News (USA)
---
Pentagon chce zmenšit armádu na úroveň před druhou světovou válkou
Americký ministr obrany Chuck Hagel plánuje zmenšit americkou armádu na úroveň před druhou světovou válkou a zcela zrušit jednu kategorii vojenských bojových letounů v novém rozpočtovém návrhu, který poprvé od útoků 11. září upouští od konceptu ofenzivní války.
Návrh podle Pentagonu odráží omezený rozpočet a politickou realitu prezidenta, který se zavázal ukončit dvě dlouhé a vyčerpávající války. Výsledkem by měla být armáda schopná vojensky porazit kteréhokoliv nepřítele, ale zároveň příliš malá na to, aby se pouštěla do okupací cizích zemí.
Kam dál?
Americké škrty ohrožují schopnost vést velké vojenské akce (19.9. 2013)
Zdroj: The New York Times (USA)
---
Řádění Tálibánu nepřežilo 21 afghánských vojáků
Bojovníci hnutí Tálibán v neděli brzy nad ránem vnikli na základnu afghánské armády v provincii Kúnar nedaleko hranice s Pákistánem a zavraždili jedenadvacet vojáků. Jedná se o největší útok na základnu od roku 2010. Prezident Hamíd Karzáí kvůli incidentu zrušil plánovanou cestu na Srí Lanku a nařídil vyšetřování.
Útok ukázal, jak zranitelné afghánské síly jsou, když nemohou požádat o leteckou podporu Spojených států nebo Severoatlantické aliance. Existují obavy, zda bude afghánská armáda schopna čelit povstalcům poté, co mezinárodní síly na konci roku 2014 ze země odejdou.
Zdroj: The Globe and Mail (Kanada)
---
USA zvažují, že v Afghánistánu nechají tři tisíce vojáků
Jednou ze čtyř možností, nad kterými americký prezident Barack Obama přemýšlí, je ponechat v Afghánistánu tři tisíce vojáků soustředěných pouze v Kábulu a na základně Bagram. Vojenští velitele dříve doporučovali, že ideální počet je minimálně deset tisíc vojáků rozmístěných na více základnách po celé zemi.
Pentagon však během posledních měsíců zpracoval studie, jakých protiteroristických a výcvikových operací by byla americká armáda v Afghánistánu schopna, kdyby nakonec v zemi zůstalo vojáků méně, což je možnost, kterou Bílý dům preferuje. „Nicméně jediný, kdo se zajímá o možnost ponechat v Afghánistánu menší počet vojáků, je Bílý dům,“ ozývá se z Pentagonu, ministerstva zahraničí a zpravodajské komunity.
Kam dál?
Rasmussen: Afghánistán předáme, ale čekají nás další mise (28.1. 2014)
Zdroj: Washington Post (USA)
tisknout