Francie protiraketový deštník NATO podporuje
Francie podporuje protiraketový systém navrhovaný Severoatlantickou aliancí a je ochotna pomoci i s jeho financováním a může poskytnout i technologickou podporu. Zdroj z prezidentské kanceláře dále uvedl, že nový projekt je realistický, bude probíhat pomaleji a bude stát méně. Zdroj tak popřel dřívější dohady, že je Paříž k plánu skeptická.
Generální tajemník NATO již dříve prohlásil, že existuje široká shoda mezi členskými státy Aliance o potřebě nového protiraketového systému. Jeho plán přitom počítá s tím, že členové investují až 200 milionů dolarů, aby spojili své obrané kapacity s americkým vybavením. Aliance bude o této otázce jednat na svém summitu v Lisabonu 19. a 20. listopadu.
Podle francouzského zdroje není systém namířen proti Rusku, naopak Rusku by mohl pomoci stejně jako EU či Spojeným státům. Namířen je naopak proti Íránu a podobným hrozbám.
Čtěte také:
Protiraketový deštník NATO úspěšně testován
NATO a Rusko propojí své protiraketové systémy
Zdroj: Reuters Canada (Kanada)
Turecko vyhodnocuje protiraketový systém NATO
Turecko oznámilo, že nyní zvažuje všechny důsledky nově navrhovaného protiraketového systému, který má být umístěn na jeho území. Až poté, co zváží všechny výhody i nevýhody nového systému, sdělí své rozhodnutí. Turecký ministr obrany Vecdi Gönul uvedl, že se Turecko k plánu nestaví rezervovaně, i když to tak může vypadat, ale že potřebuje o návrhu ještě jednat.
Přesto turecká strana vyjádřila několikeré obavy nad plánovanou výstavbu protiraketového štítu na svém území. Alianční plán má totiž několik států uvést jako přímé hrozby pro protiraketový štít, například i Írán a Sýrii, neboli státy sousedící s Tureckem. Turecko se tak obává, že nový systém povede namísto k většímu bezpečí spíše ke zvýšené nestabilitě v regionu.
Experti upozorňují také na to, že pokud Turecko plán přijme, stane s v budoucím možném konfliktu mezi Západem a Východem automaticky terčem, a to nezávisle na svých postojích či činech. Zároveň si však analytici všímají i toho, že pozice Turecka je nyní klíčová a to si může si v omezené míře klást podmínky.
Čtěte také:
Turecko chce zlepšit spolupráci NATO a EU
Zdroj: Turkish Weekly (Turecko)
Britové odhalili "černou díru" v obranných výdajích
Výdaje Velké Británie na vojenské vybavení v posledním roce vlády Gordona Browna významně vzrostly. Ministerstvo obrany tak překročilo plánovaný rozpočet o 3,3 miliardy liber, oznámil britský Národní kontrolní úřad. Očekává se tak, že strategická revize obrany a bezpečnosti, která má být zveřejněna příští týden, přinese výrazné změny v britské armádě i v jejím financování.
Současný ministr obrany Liam Fox uvedl, že překročení rozpočtu je důsledkem nekompetentnosti bývalé vlády, která špatně odhadla plánovaný rozpočet a skutečné náklady. Nová vláda například tvrdí, že rozdíl mezi prostředky ministerstva obrany a skutečnými výdaji, tzv. "černá díra", činí za posledních deset let 38 miliard liber.
Plánovaných škrtů v britských obranných výdajích se obávají Spojené státy. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton varovala, aby britské škrty nepoškodily schopnosti Severoatlantické aliance.
Čtěte také:
Britské škrty poškodí NATO, varuje Hillary Clinton
Škrty v rozpočtu prý ohrozí vojenské operace Britů
Zdroj: Defense News (USA)
Merkel, Medveděv a Sarkozy jednají ve Francii
Německá kancléřka Angela Merkel a ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes dorazili do Francie na schůzku o evropské bezpečnosti, kterou pořádá francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Francouzskými představiteli je dvoudenní setkání popisováno jako třístranný "brainstorming". Na setkání tak nebyli pozváni významní členové NATO, jako je Velká Británie, Španělsko, Itálie, Polsko a hlavně USA.
Summitu budou nejspíše dominovat bezpečnostní témata. Medveděv se bude pravděpodobně snažit prosadit svůj plán na vytvoření nové bezpečnostní organizace v Evropě. Francouzsko-německý blok se naopak bude snažit zavést diskusi nad myšlenkou méně formální politické a bezpečnostní rady EU-Rusko. Obě země v summitu vidí příležitost, jak Moskvu více zapojit do "společného ekonomického, lidského a bezpečnostního prostoru v Evropě".
Francie a Německo chtějí při jednáních využít současného oteplení ve vzájemných vztazích mezi západními zeměmi a Ruskem. To je vyvoláno mimo jiné i nedávným "resetem" vztahů USA-Rusko.
Čtěte také:
Sarkozy plánuje vystavět nové rusko-evropské vztahy
Medveděv se nevzdává plánu na novou bezpečnostní organizaci
Zdroj: The Irish Times (Irsko)
'Bin Ládin a Zavahrí se skrývají v Pákistánu'
Usáma bin Ládin i jeho zástupce ve vedení al-Kaídy Ayman al-Zavahrí se podle zdroje uvnitř NATO skrývají blízko sebe v osadách v severozápadním Pákistánu. "Nikdo z al-Káidy nežije v jeskyních," uvedl vysoce postavený zdroj uvnitř Aliance, který si ale kvůli citlivosti otázky nepříl být jmenován. Vůdci al-Káidy naopak žijí relativně komfortně pod ochranou místních a některých členů pákistánských tajných služeb.
Podle zpráv se bin Ládin v posledních letech stěhoval po území, které sahá od pákistánských hranic s Čínou až k území poblíž afghánského jeskynního komplexu Tora Bora. Tato oblast o rozloze stovek kilometrů je obývána nezávislými kmeny. Američtí představitelé přitom tvrdí, že o spatření bin Ládina či Zavahrího nemají již roky žádné zprávy.
Pákistánská strana jakoukoliv podporu vedení al-Káidy trvale odmítá a popřela i to, že by se oba muži v Pákistánu vyskytovali. Zdroj ze Severoatlantické aliance přitom potvrdil i domněnky, že se na území Pákistánu skrývá i vůdce Talibanu Mullah Omar.
Zdroj: CNN (USA)
tisknout