Tbilisi chce po USA jasný postoj k rozšíření NATO
Gruzínský vicepremiér a ministr pro evropskou a transatlantickou integraci, Georgy Baramidze, dorazil do Washingtonu s cílem ujasnit si pozici administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy v otázce vstupu Gruzie do NATO. "Rádi bychom věděli, co si naši kolegové ve Washingtonu myslí o časovém rámci (vstupu Gruzie do Severoatlantické aliance)," řekl.
Podle Baramidzeho bylo na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 přislíbeno Gruzii členství v Alianci a jelikož již uběhl rok od tohoto summitu, je třeba se zabývat konkrétními plány. Gruzínský ministr ještě dodal, že o vstupu Gruzie do NATO bude jednat s představiteli amerických ministerstev obrany a zahraničí.
Přestože dveře NATO zůstávají jak pro Gruzii, tak i pro Ukrajinu otevřené, američtí představitelé upozorňují, že je pouze malá šance, že by je tyto dvě země překročily v nejbližších měsících a letech. Proti vstupu mají námitky evropští členové Aliance, především Německo. Přesto Spojené státy hrají v NATO vedoucí úlohu, a tak všichni očekávají postoj administrativy prezidenta Obamy k další expanzi Severoatlantické aliance.
Čtěte také:
Dvě třetiny Gruzínců chtějí do NATO
Gruzie vystoupila ze SNS
Zdroj: ITAR-TASS (Rusko)
Šéf NATO volá po bližších vazbách s Ruskem
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který se ujal svého úřadu minulý měsíc, volá po "otevřeném a bezprecedentním" dialogu s Moskvou, který by vytvořil "novou atmosféru". Díky tomuto dialogu by mělo dojít ke snížení bezpečnostního napětí v Evropě a k potírání společných hrozeb. Rasmussen, přestože připomíná, že rozdíly mezi oběma stranami přetrvávají, popsal svoji "vizi skutečného strategického partnerství", na jehož základě by obě strany spolupracovaly v otázkách Afghánistánu, terorismu a pirátství.
Rasmussen však dále řekl, že "by si Rusko mělo uvědomit, že tu NATO je, a že funguje jako rámec pro transatlantické partnerství".
Na druhou stranu dodal, že bychom zároveň měli brát v potaz, že má Rusko legitimní bezpečnostní zájmy. Šéf NATO je také připraven diskutovat o návrhu ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který navrhl novou bezpečnostní strukturu v Evropě. K tomu poznamenal, že "pokud tento návrh přinese více důvěry, přičemž bude brát v potaz ruské legitimní bezpečnostní zájmy, může být velice prospěšný".
Vazby mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí byly na po-studenoválečném minimu v srpnu 2008, kdy vypukla válka mezi Ruskem a Gruzií, která stojí o členství právě v NATO. Přesto se Moskva i Aliance v červnu dohodly obnovit politickou i vojenskou spolupráci. Rasmussen poté učinil vztahy s Ruskem jednou ze svých nejvyšších priorit.
Čtěte také:
Rusko: Rasmussen začal v čele NATO dobře
Rusko nabízí Alianci spolupráci v boji s piráty
Zdroj: AFP (Francie)
Mullen: Posily v Afghánistánu nejspíš nutné
Admirál Mike Mullen, předseda amerického sboru náčelníků štábů, řekl v Kongresu, že si válka v Afghánistánu "nejspíše vyžádá více sil", přičemž se snažil ujistit skeptické zákonodárce, že velitelé navrhují novou taktiku, která povede k porážce obrozujícího se Talibanu. Mullen dále konstatoval, že bude zapotřebí dva až čtyři tisíce vojenských instruktorů k tomu, aby se nastartoval růst afghánských bezpečnostních sil a dodal, že více amerických vojáků bude potřeba k zajištění bezpečnosti v krátkodobém horizontu.
Mullen tak přispěl k rostoucí politické debatě, která se ohledně války v Afghánistánu ve Spojených státech rozhořela. Demokratický senátor Carl M. Levin silně argumentoval proti poslání dalších vojáků do Afghánistánu, naopak republikánský senátor John McCain řekl, že zdržení v poslání dalších posil bude znamenat opakování chyby, ke které došlo v Iráku. Ministr obrany Robert Gates zůstává v této otázce zatím nerozhodnut.
Čtěte také:
Ruský velvyslanec varuje USA před navýšením počtu vojáků v Afghánistánu
Američané apelují na spojence: Nechte posily v Afghánistánu na stálo
Afghánistán potřebuje dvojnásobnou armádu, tvrdí senátoři
Zdroj: The Washington Post (USA)
Američané nepožádali Finy o více vojáků do Afghánistánu
Finský ministr obrany Jyri Häkämies řekl po setkání se svým americkým protějškem Robertem Gatesem, že ho ministr nepožádal o další finské vojáky do Afghánistánu. Häkämies dále řekl, že nelze vyloučit, že by tento požadavek mohl v blízké budoucnosti přijít, ale pouze poté, co USA přehodnotí své plány v Afghánistánu.
Finský národní deník Helsingin Sanomat koncem srpna napsal, že dle nejmenovaných zdrojů Spojené státy v nejbližších měsících požádají Finsko o rozmístění dalších vojáků v Afghánistánu.
Čtěte také:
Finsko: Do NATO vstoupíme nejdříve v roce 2011
Rusko se připravuje na vstup Finska do NATO
Zdroj: News Room Finland (Finsko)
Medveděv nevidí žádnou alternativu k OSN
Ruský prezident Dmitrij Medveděv vystoupil v úterý před skupinou předních zahraničních a ruských analytiků, kde prohlásil, že hledání alternativy k Organizaci spojených národů by bylo "nebezpečné", a že evropský bezpečnostní systém je nedostatečný. Zmínil především OBSE, která dle jeho názoru "nepracuje efektivně". Medvěděv se věnoval i Severoatlantické alianci, o níž prohlásil: "Vliv NATO v Evropě aktivně roste. Nemáme vůči tomu žádné námitky (…), ale NATO je stále aliance a Rusko není jejím členem."
Dále Medveděv pronesl, že evropští partneři stále zkoumají jeho iniciativu ohledně nové Evropské bezpečnostní smlouvy (EBS), a že jejich reakce jsou "docela pozitivní". Prezident Medveděv koncepci nové Evropské bezpečnostní smlouvy navrhl loni v červnu v Berlíně. EBS by dle něj měla zapojit i jiné organizace jako NATO, Evropskou unii, Společenství nezávislých států a Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.
Čtěte také:
Rusko nabízí Alianci spolupráci v boji s piráty
Rusko představí svou novou vizi bezpečnostní spolupráce
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)
tisknout