Polsko: Jednání o štítu pokračují
Další kolo jednání o umístění částí amerického protiraketového štítu v Polsku se bude konat na konci srpna ve Washingtonu. Oznámil to náměstek polského ministra zahraničí Stanislaw Komorowski po ukončení včerejšího jednání ve Varšavě.
Hlavním tématem varšavského jednání byla pomoc USA při modernizaci polské armády. Podle ministra zahraničí Radoslawa Sikorského došlo k pokroku ohledně řešení technických detailů instalace protiraketového systému. Dodal také, že USA zvažují polské požadavky na zvláštní garance bezpečnosti, třeba v podobě stálého umístění baterií raket Patriot.
Čtěte také:
Rakety Patriot by Polsko před Ruskem neochránily
Zdroj: Polskie Radio (Polsko)
Scheffer: NATO má právo opětovat útok z Pákistánu
Severoatlantická aliance se nevydá pronásledovat bojovníky Talibanu do Pákistánu, ale vyhrazuje si právo zásahu proti ozbrojencům, kteří na ni zaútočí z druhé strany afghánské hranice. Při návštěvě Afghánistánu to oznámil generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.
Existence území které slouží Talibanu jako bezpečné útočiště je podle Scheffera nepřijatelné a mělo by být součástí „regionálního přístupu” ke světové hrozbě terorismu. „Rozhodující je, že současná situace nemůže být přijatelná pro nikoho,” řekl Scheffer po rozhovoru s prezidentem Hamídem Karzáím.
Schefferova návštěva Afghánistánu spadla do období vlny násilí, které zahrnovalo bombardování indické ambasády v Kábulu. Afghánistán z útoku obvinil tajné služby Pákistánu. Mezi oběma sousedy tak vládne značné napětí.
Čtěte také:
Konzulka: Do Pákistánu NATO nevkročí
Zdroj: Daily Times (Pákistán)
Ruský expert varuje před bombardéry na Kubě
Umístění ruských strategických bombardérů na Kubě by bylo podle ruského vojenského experta zhoubným krokem. „Jsem přesvědčen, že umístění ruských bombardérů na Kubu by bylo destruktivním krokem, protože výhoda těchto bombardérů spočívá v tom, že mohou odpalovat rakety z oblasti mimo dosah vzdušné obrany nepřítele,” objasnil generál Viktor Yesin.
Generál Yesin, bývalý náčelník štábu strategických raketových vojsk, tak reagoval na zprávu deníku Izvestia. Podle ní by ruské strategické bombardéry mohly být znovu umístěny na Kubě, tedy 145 kilometrů od amerických břehů, jako odpověď na americký protiraketový štít v Evropě. Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že se jedná o zavádějící informaci a že podobné zprávy jsou šířeny nepřáteli Ruska.
Strategické bombardéry Tu-160 a Tu-95 byly nedávno modernizovány a vybaveny novými řízenými střelami X-555 s dosahem přes 3 500 km. Podle Yesina je zbytečné umísťovat je do dosahu americké vzdušné obrany, když jsou schopné zasáhnout USA ze vzdálenosti mnohem větší.
Čtěte také:
Americký generál: Bombardéry na Kubě nepřijatelné
Rusko zvažuje umístění bombardérů na Kubě
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)
Francie představila plán na zmenšení armády
Francouzský premiér Francois Fillon zveřejnil konkrétní dopady armádní reformy, kterou minulý měsíc ohlásil prezident Nicolas Sarkozy. V rámci modernizace obranného sektoru, zaměřené na efektivnější boj proti terorismu, přijde armáda o 20 pluků a praporů. Uzavře také 10 leteckých základen a jednu základnu námořní. V rámci reformy bude muset armáda propustit 54 000 zaměstnanců.
Jedním z důvodů reorganizace je podle Fillona „podstatný nárůst terorizmu”, zatímco cizí invaze již Francii nehrozí. Francie má v současnosti největší armádu v EU, čítající 270 tisíc vojáků. Podle nového plánu by mělo mít pozemní vojsko 131 tisíc vojáků, letectvo 50 tisíc a námořnictvo 44 tisíc členů.
Do roku 2020 chce Francie věnovat 377 miliard eur na obranu. 200 miliard půjde v rámci reformy na nové vybavení. Podle Sarkozyho umožní snížení počtu vojáků masivní investice do zpravodajství.
Čtěte také:
Sarkozy přednesl své plány na vojenskou reformu
Zdroj: Defense News (USA)
Priority americko-německých vztahů
Hlavními tématy americko-německých vztahů před blížícími se prezidentskými volbami v USA jsou podle agentury Associated Press klimatické změny, Afghánistán, Írán a Irák.
Německo je tahounem evropských snah o stanovení cílů pro snížení emisí oxidu uhličitého. Berlín doufá, že nový americký prezident bude k tomuto úsilí vstřícnější. V Afghánistánu naopak tlačí USA na Německo. To má v oblasti 3 tisíce vojáků, rozmístěných převážně na relativně klidném severu země. Státy NATO včetně USA by však rádi viděli německé vojáky i na neklidném jihu.
Německo i USA patří k šesti mocnostem, které se snaží překonat mrtvý bod jednání o íránských jaderných ambicích. Kancléřka Angela Merkel si přeje najít diplomatické řešení „a nic víc”. Tématem, které USA a Německo ostře rozdělilo v roce 2003, byla invaze do Iráku. Nyní je však situace klidnější. Německo pomáhá s výcvikem iráckých bezpečnostních sil mimo území Iráku a v rámci přispění k rekonstrukci země smazalo všechny irácké dluhy.
Zdroj: Associated Press (USA)
tisknout