NATO v Afghánistánu nevyhrává, tvrdí studie
Alianční síly se v Afghánistánu ocitly ve slepé uličce. Taliban kontroluje řídce obydlená území a centrální vláda selhává v zavádění účinných reforem a při rekonstrukci země. K takovým závěrům došla Atlantická rada Spojených států amerických, které předsedá bývalý vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě generál James L. Jones. „Nemylme se, Severoatlantická aliance v Afghánistánu nevyhrává,“ píše se ve zprávě vydané Atlantickou radou USA, která byla prezentována na tiskové konferenci ve Washingtonu.
„Afghánistán dále upadá,“ varuje zpráva, která volá po okamžité revizi strategie, která by měla být provedena ještě před očekávanou jarní ofenzivou Talibanu.
Afghánistánem se zabývala i zpráva Afghánské studijní skupiny (Afghanistan Study Group), které předsedal generál Jones a Thomas R. Pickering, bývalý velvyslanec Spojených států v Rusku. I podle této zprávy je pokrok v Afghánistánu vážně ohrožen znovu posilujícími povstalci, ochabujícím mezinárodním úsilím o stabilizaci Afghánistánu a vzrůstající netečností místních lidí k osudu vlastní země. Ke zlepšení stavu navrhuje zpráva posílit mezinárodní jednotky v zemi, zvýšit ekonomickou pomoc Afghánistánu a zřídit post zvláštního vyslance USA pro tuto válkou zničenou zemi.
Čtěte také:
Rice se obává prohloubení konfliktu v Afghánistánu
Austrálie varuje před krachem afghánské mise
Zdroj: Washington Post (USA)
---
Američtí senátoři kritizují strategii proti Talibanu
Postoj vlády amerického prezidenta George W. Bushe k bojům v Afghánistánu čelí narůstající domácí kritice. Zákonodárci z obou amerických stran a bývalý alianční generál označili strategii bojů proti Talibanu za selhávající.
„Spojené státy a mezinárodní společenství zkoušeli vyhrát bitvu o Afghánistán s příliš malým počtem vojáků, nedostatečnou ekonomickou podporou a bez jasné a konzistentní strategie, která by odpověděla na otázku, čím zaplnit mocenské vakuum za hranicemi Kábulu. Strategie se také nezabývala výzvou znovu posilujícího Talibanu a al-Káidy v Afghánistánu,“ píše se ve zprávě bývalého vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě generála Jamese L. Jonese.
Demokratičtí a republikánští členové senátní komise pro zahraniční vztahy vyjádřili své obavy, že boje s Talibanem se nedaří vyhrávat. Důvodem jsou podle nich narůstající počty sebevražedných atentátů a nechuť mnoha členských zemí NATO poslat do země další posily. „Nyní potřebujeme významnou změnu v naší strategii,“ řekl předseda komise Joe Biden.
Čtěte také:
Experti: Afghánistánu hrozí zapomenutí
Norsko chce novou strategii NATO pro Afghánistán
Zdroj: Financial Times (Velká Británie)
---
USA poslaly ostrý dopis aliančním spojencům
Spojené státy americké zaslaly ostře formulovaný dopis Německu a dalším členským státům Severoatlantické aliance, ve kterém je důrazně žádají o vyslání dalších bojových jednotek do nebezpečného afghánského jihu. Podle německého listu Süddeutsche Zeitung poslal dopis sám americký ministr obrany Robert Gates a žádá v něm o 3 200 vojáků.
V dopise Gates varoval před hrozícím štěpením uvnitř NATO a ztrátou jeho důvěryhodnosti. Zmínil také těžké břemeno, které v bojích nesou američtí vojáci.
Představitelé amerického ministerstva obrany si poslední dobou opakovaně stěžovali na neochotu evropských spojenců vyslat víc vojáků a vybavení do Afghánistánu, kde znovu nabývají na síle talibanští povstalci.
Německo je ve vysílání vojáků do zahraničí omezeno parlamentním mandátem. Může tak vyslat 3 500 vojáků do méně nebezpečného severu Afghánistánu. Pouze za výjimečných okolností můžou být německé jednotky vyslány i do jiných oblastí.
Čtěte také:
NATO v Afghánistánu chce po Německu bojové zapojení
Německo stažení vojáků z Afghánistánu nechystá
Zdroj: Focus (Německo)
---
Kanada dál varuje před stažením z Afghánistánu
Kanadský premiér Stephen Harper varoval svého britského kolegu Gordona Browna, že Kanada stáhne svých 2 500 vojáků z Afghánistánu, pokud se jí nedostane posil od dalších aliančních zemí. Podle Harperova mluvčího zpravil Harper Browna o zprávě kanadského vládního panelu, ve které se píše, že „Kanada by měla v Afghánistánu zůstat i po únoru 2009, ale pouze pokud ostatní spojenci dodají bojové jednotky do kandahárské provincie“. „Pokud se tak nestane, kanadská mise v Afghánistánu za rok skončí,“ upřesnil úřad premiéra Harpera.
Informace, se kterými byl seznámen britský premiér Gordon Brown, jsou stejné, jaké dostal i americký prezident George W. Bush. Kanada je zašle také ostatním představitelům členských zemí Severoatlantické aliance. Snaží se je tak přesvědčit k poslání dalších vojáků do Afghánistánu.
Kanada má okolo 2 500 vojáků v jižním Afghánistánu, kde se odehrávají nejtěžší boje s Talibanem a al-Káidou.
Čtěte také:
Mise NATO v Afghánistánu v ohrožení
Kanadští experti jsou pro setrvání Kanaďanů v Afghánistánu
Zdroj: AFP (Francie)
---
Síly ISAF poskytly Afgháncům lékařskou péči
Mezinárodní síly ISAF pod velením Severoatlantické aliance spolu s afghánskými jednotkami poskytly lékařskou pomoc více než třem stovkám lidí trpících nemocemi z prochladnutí v západním Afghánistánu. Smíšený tým lékařů z Afghánské národní armády a sil ISAF ošetřil 120 mužů, 65 žen a 152 dětí ve vesnici Saheb Zadeh.
Mezi onemocněními, která lékaři léčili, byly záněty žaludku, dýchací problémy, dermatitida a srdeční a oční problémy. Jednotky postiženým lidem poskytly také humanitární pomoc.
Podle místních médií si silné sněžení a trvale chladné počasí za poslední měsíc vyžádalo v západním a středním Afghánistánu stovky životů.
Čtěte také:
NATO pomohlo UNICEF s pomocí v Pákistánu
Zdroj: China View (Čína)
---
Prezident Moldávie: Neplánujeme vstup do NATO
Moldávie se snaží dosáhnout statusu neutrální země a neplánuje přistoupení k Severoatlantické alianci, řekl moldavský prezident Vladimir Voronin. Podle svých slov konzultoval otázku moldavské neutrality v nedávné době s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Rusko by rádo mělo jistotu, že Moldávie bude schopna udržet svůj neutrální stav i v budoucnosti. I my sami chceme udržet svoji nezávislost,“ dodal Voronin.
Prezident Voronin nicméně prohlásil, že Moldávie má zájem na spolupráci s NATO. „Jednoduše nemůžeme nespolupracovat,“ vysvětlil Voronin svůj postoj.
Moldávie je také znepokojena snahami Rumunska, svého nejbližšího souseda a členské země NATO, o připojení Moldávie ke svému státu. „Dokud bude Rumunsko prohlašovat, že nás chce absorbovat, a dokud nebudou naše vztahy garantovány vnitrostátními dohodami, nebudeme mít normální bilaterální vztahy,“ dodal Voronin.
Čtěte také:
Cvičení Moldávie a NATO vyvolalo protesty
Moldávie: Do EU chceme, do NATO Ne
Zdroj: Itar-Tass (Rusko)
tisknout