natoaktual.cz

Arménie je znepokojena plánem na radar v Ázerbájdžánu

21. června 2007  14:56
 

Arménie je znepokojena plánem na radar v Ázerbájdžánu
Arménie vyjádřila své obavy z ruského návrhu na vybudování společné rusko-americké protiraketové základny v sousedním Ázerbájdžánu. Ta by podle Arménů mohla destabilizovat celý kavkazský region, který je vklíněn mezi Rusko a Írán. "Umístění protiraketových základen v Evropě je záležitostí Ruska, Evropy a USA, ale pokud se jedná o Ázerbájdžánu, zajímáme se o to a obáváme se toho, protože se to týká celého regionu," uvedl arménský ministr zahraničí Vardan Oskanian.

"Obáváme se důsledků, jež bude základna mít na rovnováhu v oblasti a na regionální bezpečnostní a politické záležitosti," dodal Oskanian po setkání s představitelem NATO pro Kavkaz Robertem Simmonsem. Ázerbájdžán a Arménie mají nevyřešený územní spor o Náhorní Karabach, ázerbájdžánské území obývané Armény, nad nímž Ázerbájdžán ztratil kontrolu ve válce na počátku 90. let.

Čtěte také:
NATO vyhodnotí protiraketový plán pro Evropu
Putin představil svůj plán na raketový štít
SPECIÁL: Vše o systému raketové obrany

Zdroj: Defense News (USA)

---

NATO rozhodlo o nákupu dopravních letadel
Severoatlantická aliance se rozhodla ustavit agenturu, která bude mít na starosti pořízení a správu strategických transportních letadel C-17. Rozhodnutí přivítal generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer, podle něhož tím bude vyřešen kritický nedostatek Aliance ve strategické letecké přepravě. Nová letadla by měla sloužit k podpoře aliančních misí a budou pilířem dlouhodobé transformace NATO.

Letadla budou pořízena 17 státy, které je budou využívat pro vlastní či mezinárodní účely. Posádky letadel budou mezinárodní, stejně jako velitelská struktura. Počítá se s nákupem tří až čtyř letadel C-17, z nichž první má být dodáno v průběhu roku 2008.


Čtěte také:
NATO plánuje nákup přepravních letounů

Zdroj: NATO

---

Tunisko hostilo setkání Středomořského dialogu
Představitelé Severoatlantické aliance zavítali do Tuniska, kde s tamními politiky jednali v rámci Středomořském dialogu. Tuniský ministr obrany Kamel Morjane potvrdil závazky své země k tomuto programu a vyzval dokonce k silnějšímu partnerství s NATO v boji proti terorismu a ilegální imigraci. Na setkání též promluvil profesor tuniské university Jameleddine Maazoun, který zmínil rozdíl mezi definicí terorismu, kterou používá NATO a kterou používají severoafrické státy.

Středomořský dialog je program, který Aliance zahájila v roce 1994, aby zlepšila stabilitu a bezpečnost ve Středomoří. Nyní se zaměřuje na čtyři priority, jimiž jsou posilování politického dialogu, dosahování interoperability, reformy armády a boj proti terorismu. Účastní se ho sedm nečlenských států NATO: Tunisko, Maroko, Mauritánie, Alžírsko, Egypt, Jordánsko a Izrael.

Zdroj: Magharebia (S Afrika)

---

Scheffer: Je nutné posílit dialog NATO-EU
Dialog mezi Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií, stejně jako strategické partnerství těchto organizací, by se měl vést na důležitějších pozicích. Uvedl to generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer, přes jehož neoficiální setkání s představitelem EU pro zahraniční politiku Javierem Solanou se spolupráce mezi NATO a EU rozvíjí. Největší překážku pro větší spolupráci těchto organizací představuje Kypr, který je členem EU, ale Turecko ho neuznává.

Alianční protiteroristický koordinátor admirál Mario Bartoli uvedl, že nezná žádnou obtížnější spolupráci, než je ta mezi NATO a EU. Přestože neoficiální jednání jsou lepší než nic, absence diskusí o různých záležitostech podle něj neustále komplikuje vzájemné vztahy.

Čtěte také:
Problém Kypru blokuje spolupráci EU-NATO
Ankara komplikuje misi EU v Kosovu

Zdroj: ABHaber (Belgie)

---

Rozhodnutí o Kosovu může být odloženo
Jednání Rady bezpečnosti OSN o budoucnosti srbské provincie Kosovo by mohlo být o čtyři měsíce odloženo. V této době by se USA a evropské státy snažily přesvědčit Rusko, aby přistoupilo na nezávislost Kosova. Příslušná rezoluce již byla zaslána vládám na poslední revize, aby dostali vůdci kosovských Albánců a Srbů poslední příležitost na dosáhnutí dohody.

Pokud budou jednání i po 120 dnech neúspěšná, rezolucí bude automaticky uplatněn plán na nezávislost Kosova navržený zástupcem OSN Marttim Ahtisaarim. Rusko se staví na stranu svého spojence Srbska a odtržení Kosova odmítá. Dohoda proto bude zřejmě záviset především na jednání amerického prezidenta George Bushe a jeho ruského protějšku Vladimira Putina, kteří se na počátku července setkají v americkém Kennebunkportu.

Čtěte také:
Srbsko: Nevyměníme Kosovo za členství v EU nebo NATO
Generál NATO: Zdržování hlasování o Kosovu povede k násilí

Zdroj: Scotsman
(Velká Británie)


ivn natoaktual.cz
zpět na článek