Putin představil svůj plán na raketový štít
Po měsících odmítání amerického plánu na vybudování protiraketové obrany v Evropě překvapil ruský prezident Vladimir Putin svého amerického protějška George Bushe nabídkou na vybudování společného systému v Ázerbájdžánu. Navržené řešení znamená velké diplomatické a technické výzvy. Ale fakt, že návrh pochází od Putina a nebyl okamžitě zamítnut Bushem, naznačuje, že se obě strany snaží zklidnit vzájemné vztahy, které v posledních měsících značně utrpěly.
Oba prezidenti se dohodli na vytvoření společné pracovní skupiny vojenských a diplomatických odborníků, jejímž úkolem bude prověřit možnosti spolupráce na raketové obraně. Putinův plán však může narazit na několik překážek, které nemusejí být překonány. Rusko například nevlastní radarovou základnu v Ázerbájdžánu, ale má ji pouze pronajatou.
Důležitá je i otázka důvěry mezi oběma státy. Ty totiž vedou spory ohledně budoucího statusu Kosova, stavu demokratických institucí v Rusku či íránského jaderného programu, a tak si někteří experti nejsou jisti, zda Putin svou nabídku vůbec myslel vážně.
Čtěte také:
SPECIÁL: Vše o systému raketové obrany
Zdroj: New York Times (USA)
---
Topolánek vítá Putinovu nabídku společného radaru
Český premiér Mirek Topolánek uvítal překvapivou nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na zřízení společné rusko-americké protiraketové základny. Podle Topolánka by se tím ukončil spor, který mezi těmito dvěma státy vznikl. Putin přestavil svůj návrh americkému prezidentu Georgi Bushovi na společném jednání během summitu G8 v německém Heiligendammu. "Nejdůležitější věcí přitom je, že se Putin snaží dosáhnout dohody," uvedl Topolánek s tím, že Putin tak rovněž uznává, že protiraketová obrana může být užitečná.
Česká ministryně obrany Vlasta Parkanová prohlásila, že Putinova nabídka na společnou základnu v Ázerbájdžánu byla "bleskem z čistého nebe, ale že vítá možnost spolupráce USA, Severoatlantické aliance a Ruska na protiraketové obraně. "Vždy jsme tvrdili, že tato obrana není zamířena proti Rusku. Z této nabídky se zdá, že to Putin pochopil,“ dodala Parkanová.
Čtěte také:
SPECIÁL: Vše o systému raketové obrany
Zdroj: Focus (Bulharsko)
---
NATO: Alianci neřídí USA
Spojené státy mají v Severoatlantické alianci dominantní postavení, nejsou však řídícím státem. Prohlásil to Nicola de Santis, šéf Středomořského dialogu a Istanbulské iniciativy pro spolupráci s NATO, na semináři v Bahrajnu. Podle něj na Středním východě stále existuje zastaralá představa o NATO a jeho cílech. Aliance není ovládána Washingtonem a jediné, co v tomto regionu chce, je pomoci vytvořit stabilní bezpečnostní prostředí.
NATO se od konce studené války na Středním východě silně angažuje. Vojáci z jeho členských zemí působí v Iráku a mezinárodní síly pod vedením NATO se snaží přivést stabilitu i do Afghánistánu. Se zeměmi Perského zálivu a severoafrickými státy pak spolupracuje zejména při sdílení zpravodajských informací a zabezpečení hranic.
Čtěte také:
NATO v Zálivu zřídí badatelské centrum
Zdroj: United Press International (USA)
---
G8 hledá kompromis pro Kosovo
Světové mocnosti se na summitu G8 posunuly blíže ke kompromisu ve věci srbské provincie Kosovo, které se snaží získat nezávislost. Výsledkem tohoto jednání může být oddálení hlasování Rady bezpečnosti OSN, která bude o této otázce rozhodovat. Nezávislost Kosova odmítá Rusko, které hrozí vetem rezoluce, a francouzský prezident Nicolas Sarkozy proto navrhuje půlroční odložení hlasování, aby země dostaly další možnost dosáhnout dohody.
Sarkozy dal přitom jasně najevo, že západní velmoci prosazující nezávislost Kosova požadují, aby Rusko učinilo ústupky. Rusko je tradiční spojenec Srbska, jehož vláda odtržení Kosova odmítá. Spojené státy a Evropská unie naproti tomu tvrdí, že nezávislost této provincie je nevyhnutelná a že Rusko a Srbsko ji budou muset akceptovat.
Čtěte také:
Generál NATO: Zdržování hlasování o Kosovu povede k násilí
OSN se s EU a NATO radila o Kosovu
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
---
Kanaďané požadují stažení z Afghánistánu
Mnoho obyvatel Kanady je pro brzké ukončení mise své země v Afghánistánu. Polovina dotázaných v nedávném průzkumu uvedla, že Kanada by měla stáhnout své vojáky ještě před koncem jejich mandátu v únoru 2009. V Afghánistánu, který je hlavním bojištěm války proti terorismu, již zahynulo 56 Kanaďanů. Celkový počet mrtvých zahraničních vojáků se vyšplhal už na 589.
Celkem 55 procent respondentů také uvedlo, že na Kanadě leží příliš velká část závazků mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu, a 43 procent Kanaďanů si myslí, že přítomnost kanadských vojáků je pro obyvatele Afghánistánu prospěšná. Proti stažení zahraničních vojáků se staví představitelé Afghánistánu, kteří se obávají, že pokud mezinárodní společenství odejde od nedokončené práce, dosažené výsledky se brzy ztratí.
Čtěte také:
Kanadský premiér: V Afghánistánu zůstaneme
Mise v Afghánistánu bude pokračovat i bez Kanady
Zdroj: Angus Reid (Kanada)
tisknout