Radar USA ochrání všechny spojence
Protiraketový systém, který zahrnuje plánovanou radarovou základnu v České republice, bude propojen se systémem NATO, aby tak byli ochráněni všichni spojenci. Při příležitosti konference o americké raketové obraně to prohlásila Victoria Nulandová, americká velvyslankyně při NATO. Spojené státy by chtěly spolupracovat s Českou republikou, Polskem, Velkou Británií a Dánskem a poté propojit americký systém s aliančním. První rozhodnutí ohledně spojení těchto systémů by podle Nulandové mohla padnout na aliančním summitu v Bukurešti příští rok na jaře.
Jak dále Nulandová řekla, propojením obou systémů by byli členové NATO chráněni proti raketám krátkého i středního doletu. Pokud dojde k uzavření dohod s Českou republikou a Polskem o instalaci prvků amerického protiraketového systému na jejich územích, bude o tom prý NATO transparentně informováno.
Čtěte také:
Raketová obrana má technické problémy
SPECIÁL: Vše o systému protiraketové obrany
Zdroj: České noviny.cz (ČR)
NATO není znepokojeno novou ruskou raketou
Centrála NATO v Bruselu nechce dramatizovat cvičné vypuštění nové ruské mezikontinentální balistické rakety RS-24 a spíše se zajímá o protizápadní rétoriku Moskvy, prohlásil představitel Severoatlantické aliance.
NATO se zdrželo oficiálních komentářů ruského testu, nicméně nejmenovaný alianční představitel řekl, že NATO nepohlíží na Rusko tak, jak pohlíželo na Sovětský svaz během studené války. Podle něj „je Rusko partner, i když trochu složitý partner. Není ale Íránem nebo Severní Koreou“. Dále dodal, že vypuštění nové ruské rakety neporušuje stávající mezinárodní dohody, a proto není důvod ke znepokojení.
Čtěte také:
Moskva vyzkoušela nové balistické rakety
Rusko je pro zachování oficiálních vztahů s NATO
Zdroj: Interfax (Rusko)
---
Mise v Afghánistánu bude pokračovat i bez Kanady
Generál Ray Henault, nejvyšší kanadský vojenský velitel při NATO, prohlásil, že alianční mise v Afghánistánu bude pokračovat s i bez přítomnosti kanadských vojáků. Severoatlantická aliance se v současnosti zabývá tím, co se musí učinit do doby, než vojáci budou moci bezpečně opustit tuto zemi. Podle Henaulta se však nestanovují přesná data odchodu jednotek. Pokud se ale Kanada rozhodne opustit Kandahár v roce 2009, Aliance bude hledat jinou zemi, která by po ní převzala dohled nad tímto městem. Také do oblasti jižního Afghánistánu, kde jsou přítomny kanadské jednotky, bude třeba vyslat vojáky jiného aliančního státu.
Čtěte také:
Kanada zvažuje délku afghánské mise
Kanada neschválila přesné datum odchodu z Afghánistánu
Zdroj: CFRA (Kanada)
---
Ruští vojáci opouští základy v zemích bývalého SSSR
Ruští vojáci odcházejí z vojenských základen na území bývalých republik Sovětského svazu, které se nyní ucházejí o členství v NATO. Aktuálně opustil ruskou základnu v Gruzii již pátý vojenský konvoj. Stalo se tak na základě dohody o uzavření ruských vojenských základen v těchto zemích z roku 2006. Konvoj překročil gruzínské hranice a zamířil na ruskou základnu v Arménii.
Ruské síly postupně opouštějí svoji základnu v gruzínském Akhalkalaki a Moskva sem plánuje vyslat ještě pět dalších konvojů a deset vlaků, aby byl odchod ruských vojáků ze základny dokončen. Další ruská základna, která se nachází v černomořském přístavu Batumi, bude opuštěna během dvou let. Již v prosinci roku 2006 Rusko odešlo ze všech svých vojenských základen v hlavním městě Tbilisi.
Vztah mezi Ruskem a vládou gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho zůstává napjatý. Gruzie pokračuje v budování svých vztahů se Severoatlantickou aliancí a doufá, že se stane jejím členem.
Čtěte také:
Polsko podpořilo prozápadní ambice Gruzie
Členové NATO podporují vstup Gruzie
Aliance trvá na stažení ruských vojáků z Moldávie
Zdroj: United Press International (USA)
---
Rozšiřování NATO v rukou lobbistů
Pro několik členských zemí NATO pracovali před jejich vstupem do Aliance lobbisté, jejichž služeb některé z těchto zemí využívají dodnes. Mnoho z nich dříve působilo v přípravných komisích pro rozšíření Severoatlantické aliance, ale i v privátní sféře.
Příkladem je Sally Painterová, která v polovině 90. let opustila soukromý sektor a pracovala v americké komisi připravující rozšíření NATO. Podle ní to byl výborný způsob, jak připoutat bývalé komunistické země k Západu. Po té, co Painterová pomohla přesvědčit Kongres o nutnosti rozšíření NATO, byla najata Českou republikou, Bulharskem, Estonskem a Lotyšskem, aby jim pomohla s přípravou na vstoupení do Aliance. Po jejich vstupu do NATO však pokračovala ve své práci. Například před summitem NATO v Rize sehnala od svých klientů z privátní sféry peníze na slavnostní setkání, který byl hlavní veřejnou událostí summitu. Pomohla tak ke zviditelnění Lotyšska.
Podle Painterové se její politické a obchodní cíle dobře doplňují. Není jediná, kdo takto pracuje. Další lobbisté pomohli se vstupem do NATO Slovensku nebo Rumunsku. Před začátkem války v Iráku také Painterová pracovala na rozšířením dopisu, který vyjadřoval podporu americké invazi, v zemích usilujících o připojení do Severoatlantické aliance.
Zdroj: Wall Street Journal (USA)
tisknout