Polsko: Pochyby o bezpečnostních zárukách NATO
Severoatlantická aliance nebude v případě vojenského konfliktu schopna zaručit bezpečnost Polska, obává se polské ministerstvo zahraničí. Proto chce nyní Polsko v rámci vyjednávání o americkém protiraketovém systému podepsat bilaterální vojenskou dohodu s USA. "Od roku 1999 NATO nemodernizuje své obranné systémy, mimo jiné proto, že Alianci v této oblasti nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí, které by tyto investice vyžadovalo," prohlásil Witold Waszczykowski, náměstek ministra obrany.
Roman Kuzniar z Institutu mezinárodních vztahů Varšavské univerzity se ale obává, že dohoda s USA na posílení polské bezpečnosti oslabí Alianci. Ve stejném duchu se vyjádřil i bývalý ředitel Pentagonu pro NATO, podle něhož je zvláštní dohoda s Polskem zbytečná a navíc by mohla podkopat důvěryhodnost bezpečnostních záruk Aliance. Opačný názor má bývalý ministr obrany Radoslaw Sikorski, který ji považuje za rozumnou, pokud to bude pouze doplněk ke členství v NATO.
Čtěte také:
Raketová základna je v zájmu Polska
Zdroj: Warsaw Business Journal (Polsko)
---
Rusko se více obává NATO než terorismu
Největší hrozbou není pro Rusko celosvětový terorismus, ale Severoatlantická aliance. Vyplývá to z návrhu nové ruské vojenské doktríny. Podle ní by měla být budována nová národní bezpečností strategie, která má odrážet geopolitické změny, tedy i fakt, že posílily nepřátelské vojenské aliance, zejména NATO. Ačkoli ruský prezident Vladimir Putin přikázal generálům přepracovat doktrínu už v červnu 2005, návrh reaguje na součásné zhoršení vztahů se Západem způsobené zejména plánem Bushovy administrativy na vybudování protiraketových základen v Česku a Polsku.
Není zřejmé, kdy nová doktrína vejde v platnost, ale podle analytiků bude "mnohem tvrdší" oproti minulé, přijaté v roce 2000. Představitelé ruské armády jsou totiž rozčileni neúprosnou expanzí NATO na post-sovětské území, kvůli čemuž je Rusko stále více obklopeno nepřátelskými státy.
Čtěte také:
NATO má vliv na vojenské plány Ruska
Zdroj: Sydney Morning Herald (Austrálie)
---
Taliban: Na NATO se chystají tisíce povstalců
Povstalecké hnutí Taliban má připraveno čtyři tisíce bojovníků, kteří překazí nedávno zahájenou velkou ofenzívu Severoatlantické aliance v jižním Afghánistánu. Sebevražední útočníci jsou připraveni, miny nastraženy a spojenecké helikoptéry budou sestřeleny, uvedl Mulla Abdum Kasim, vrchní velitel povstalců v provincii Helmand. NATO mezitím oznámilo chycení velitele Talibanu, který se snažil uniknout úřadům v přestrojení za ženu.
Kasim řekl, že Taliban má v provincii Helmand až 9 tisíc bojovníků, z nichž čtyři tisíce jsou v severní části, kde Aliance v úterý zahájila dosud největší ofenzívu. Zároveň popřel, že by mezi nimi byly stovky zahraničních bojovníků, všichni jsou údajně Afghánci. Jsou též dobře vyzbrojeni a Taliban takto bude moci čelit NATO a Američanům 15 až 20 let, uvedl Kasim.
Čtěte také:
Nová ofenziva NATO proti Talibanu začala
Scheffer: Taliban do roku 2009 porazíme
Zdroj: Boston.com (USA)
---
Blair: Ať se spojenci činí více
Členské státy Severoatlantické aliance se musí více zapojit do bojů v Afghánistánu. Při interpelacích v parlamentu k tomu opět vyzval britský premiér Tony Blair, když byl tázán na dobu, po kterou budou britští vojáci v Afghánistánu působit. Vůdce opozice David Cameron varoval, že bez vojáků z jiných států NATO vznikne velký tlak na vyslání dalších britských posil do Afghánistánu.
Svou přítomnost na severu země se rozhodlo posílit Švédsko, ale v britské vládě stále vládne pocit, že velké evropské státy, jako Francie, Německo a Itálie, by se mohly činit více. Paříž i Berlín odolaly požadavkům na zvýšení počtu vojáků či zrušení omezení na jejich použití i minulý měsíc na summitu NATO v Seville.
Čtěte také:
Británie: Na Afghánistán musí přispět i ostatní
Zdroj: Guardian (Velká Británie)
---
Kubánská média: Afghánci požadují stažení NATO
Tisíce lidí v ulicích afghánského města Džalalabád požadovaly okamžitý odchod vojáků Severoatlantické aliance a USA, kteří zabili dalších 25 civilistů. Demonstranti požadovali "smrt koalici" a mávali vlajkami a transparenty požadujícími stažení okupačních vojáků z Afghánistánu. Požadovali též ráznou akci administrativy v Kábulu proti těm vojákům, kteří jsou za masakr zodpovědní.
Protestanti se odvolávali na nedávné incidenty. V neděli bylo zabito 16 civilistů, když američtí vojáci zahájili palbu na obyvatele Džalalabádu poté, co byl jejich konvoj cílem sebevražedného útoku. Dalších devět Afghánců, včetně pěti žen a tří dětí, bylo zabito v pondělí při náletu na své domy v provincii Kapisa.
Čtěte také:
Afghánistán protestuje proti úmrtím civilistů
Zdroj: Escambray (Kuba)
tisknout