natoaktual.cz

Slovensku konečně dochází, na co má armádu

18. ledna 2016  19:07
Lukáš Palata, MF DNES
Slovenská armáda byla mnoho let z pohledu státu největším otloukánkem. Především za sociálně demokratických vlád Roberta Fica, který především během vlády svého prvního kabinetu (2004-2008) ne tak úplně věděl, jestli chce, aby Slovensko bylo součástí Severoatlantické aliance a blízkým spojencem Spojených států, a tak se v armádním rozpočtu škrtalo vždy, když bylo potřeba.  

Pořízení vrtulníků Black Hawk je prvním velkým modernizačním krokem slovenského letectva (ilustrační foto) | foto: SHAPE

A když se pak naopak slovenské hospodářství zvedalo, byla armáda až na jednom z posledních míst, kde se v rozpočet zvedal. Financování slovenských ozbrojených sil se postupně dostalo pod jedno procento hrubého národního produktu a slovenské ozbrojené síly byly schopny moderní technikou postupně vybavit pouze své jednotky působící v aliančních misích. Premiér Fico opakovaně prohlašoval, že nevidí důvod k navyšování obranného rozpočtu, neboť by to nebylo fér na úkor slovenských spoluobčanů.

Budíčkem pro Slovensko nebyl ani ozbrojený konflikt na Ukrajině. Agresi Ruska jako ohrožení celkového evropského bezpečnostního systému pochopil jen prezident Andrej Kiska, který požadoval po vládě zvýšení rozpočtu na ozbrojené síly až na úroveň 1,6 procenta hrubého domácího produktu. Ještě loni mu však ministr obrany Martin Glváč vzkázal, že kdyby se rozpočet na obranu zvýšil takovým tempem okamžitě, nedokázalo by ministerstvo peníze ani utratit.

Až na kraj propasti

Financování slovenských ozbrojených sil se postupně dostalo pod jedno procento hrubého národního produktu a slovenské ozbrojené síly byly schopny moderní technikou postupně vybavit pouze své jednotky působící v aliančních misích.

„Já bych ani reálně nevěděl, jak účelně utratit za rok navýšení o 0,3 procenta hrubého domácího produktu,“ uvedl ministr. Přitom sám v roce 2014 přiznal, že slovenské ozbrojené síly jsou na tom skutečně špatně. „Dnes jsme se dostali po dvaceti letech absolutní nemodernizace a nekoncepčního nakupování do katastrofálního stavu v pozemní a letecké technice,“ uvedl Glváč.

Na stíhačky už nejspíš nezbylo

S uprchlickou krizí, kdy statisícové davy migrantů procházely doslova kilometry od slovenských hranic, si jakoby náhle i Ficova levicová vláda uvědomila, že armádu může ve velmi brzké budoucnosti potřebovat i na něco jiného, než na sice viditelnou, ale přece jen symbolickou účast v mezinárodních misích. Slovenský premiér Robert Fico sám uznal, že na ochranu slovenské hranice před rozsáhlou vlnou by nestačilo ani nasazení všech dostupných policejních sil, ale že by musela svým dílem přispět i armáda.

Přečtěte si další texty Luboše Palaty pro natoaktual.cz:

A když Francie aktivovala po atentátech v Paříži článek 42. smlouvy o Evropské unii, podle něhož mají státy Unie poskytnout napadené zemi veškerou pomoc, tak musel předseda slovenské vlády přiznat, že kromě jednotek vysílaných na zahraniční mise nemá Slovensko, čím by Francii pomohlo. „Jako země nejsme schopni vést válku. Ale máme ženisty, máme profesionály, kteří jsou schopni odstraňovat miny, výbušniny. Máme lidi, kteří dovedou pomáhat při rekonstrukci mostů, železnic, máme dobré zdravotníky, máme připravenou polní nemocnici, kterou můžeme okamžitě poskytnout,“ řekl premiér.

Na podfinancování slovenské armády mohou selhat i některé mezinárodní projekty, jako je například společné česko-slovenské letectvo a společná obrana vzdušného prostoru, jejíž první fáze již byla spuštěna. Čekalo se, že ještě před volbami, které se konají na počátku března, slovenská vláda rozhodne o pronájmu či nákupu švédských gripenů, jež by nahradily zastaralé a provozně drahé MiGy-29. Nestalo se, Robert Fico potřeboval peníze na předvolební sociální balíčky, které stály státní rozpočet mnoho set miliónů euro. V rámci balíčků mají například studenti a důchodci vlaky zdarma, stát platí školákům lyžařské zájezdy a na počátku roku se výrazně snížily i daně na základní potraviny, které díky tomu povinně zlevnily.

S armádou do voleb

To, že se premiér nechal fotit na předvolební plakáty právě s vojáky, je pro ozbrojené síly dobré znamení, že po hubených letech přicházejí lepší časy. Což je důležité o to víc, že volby vládní konstelaci v Bratislavě podle všeho nezmění vůbec, nebo jen mírně pozmění a Ficovi přibude nějaký koaliční partner.

Slovensko tak alespoň koupilo devět amerických vrtulníků Black Hawk v základním provedení, za 261 miliónů dolarů, které bude Bratislava splácet do roku 2024. Vrtulníky mají nahradit zastaralé sovětské vrtulníky. „Jde o největší modernizační projekt ministerstva obrany. Proces byl transparentní a ceny vynikající,“ prohlásil sám ministr. Dalším velkým nákupem byly dva transportní letouny C-27J Spartan.

Lepší časy i s Ficem

Slovenské armádě však, zdá se, svítá na lepší časy. Pro rok 2016 je ministerstvo obrany dokonce na prvním místě mezi rezorty, kterým do rozpočtu přibyly peníze. Padesát čtyři miliónů euro navíc, znamená, že slovenská armáda bude letos hospodařit s 850 milióny euro. Fico oznámil i zvýšení početního stavu profesionální armády o 800 mužů, vycvičených na ochranu státní hranice. Posílí i 5. pluk speciálního určení. „Počítáme s výdaji na novou výzbroj ve výši 50 miliónů euro ročně,“ uvedl Fico s tím, že úvodní balík by měl být dokonce víc než dvojnásobně větší. Dalším impulsem k modernizaci může být poskytnutí slovenských vojáků do visegrádské jednotky rychlé reakce EU, která bude celý rok 2015 v pohotovosti. Slovensko do skupiny o síle 3000 mužů přispěje 300 vojáky.

Zdá se, že si i slovenský premiér Robert Fico a jeho jednobarevná vláda Směru uvědomili, že Slovensko nemá svoji armádu jen pro okrasu. Možná i to, že se premiér nechal fotit na předvolební plakáty právě s vojáky, je pro ozbrojené síly dobré znamení, že po hubených letech přicházejí lepší časy. Což je důležité o to víc, že volby vládní konstelaci v Bratislavě podle všeho nezmění vůbec, nebo jen mírně pozmění a Ficovi přibude nějaký koaliční partner.

Slovenská armáda, jejíž vojáci dělali Slovensku na zahraničních misích v Iráku, Afghánistánu i jinde skvělé jméno, by si takovou zvýšenou péči v příštích letech konečně zasloužila.

Luboš Palata
autor je redaktorem MF DNES

natoaktual.cz
zpět na článek