Polsko zažívá dramatické finále volby nového polského prezidenta. Kandidát vládní Občanské platformy Bronislaw Komorowski sice zvítězil v prvním kole 20. června, ale jeho náskok před lídrem opozičního Práva a spravedlnost Jaroslawem Kaczynským byl pouhých pět procent hlasů, daleko méně, než ukazovaly průzkumy a dokonce i povolební odhady. Kaczynski má proto podle názorů
|
Přečtěte si související texty na nato.idnes.cz: |
Nová polská levice
Druhým zásadním a možná rozhodujícím momentem bude, koho ze dvou kandidátů se rozhodnou podpořit voliči levicového kandidáta Grzegorze Napieralského, který v prvním kole získal překvapivých čtrnáct procent hlasů. Právě podpora Napieralského může podle velké části odborníků nakonec rozhodnout, kdo bude v příštích pěti letech polským prezidentem.
Jednou z klíčových podmínek Napieralského je odchod Poláků z mise v Afghánistánu. Ve Svazu demokratické levice, jehož je po dramatickém propadu popularity v roce 2005 šestatřicetiletý Napieralski už druhým předsedou. Napieralski, který nemá vzhledem ke svému mládí nutnost odčiňovat komunistickou minulost své strany, má výrazně levicovější program, než jeho předchůdci. A to i zahraničně-politické rovině, kde se na rozdíl od lídrů SLD z devadesátých let (bývalý prezident Aleksander Kwasniewski, či expremiér Leszek Miller) distancuje od jednoznačně proamerického a proalinčního kurzu polské obranné a zahraniční politiky.
Jedním z Napieralského požadavků před druhým kolem je proto nepřekvapivě stažení polského kontingentu z Afghánistánu. Podobně před několika lety jako v Iráku i v Afghánistánu mají Poláci jeden z početně i výkonnostně klíčových kontingentů mezi všemi členy Severoatlantické aliance. Přes dva a půl tisíce polských vojáků tvoří výjimečně silnou a velice slušně vyzbrojenou součást aliančních sil, také proto, že velká část polských vojáků prošla několikaletou ostrou bojovou misí v Iráku, kde Polsko velelo celému sektoru středního Iráku s velitelstvím v Babylonu.
|
Přečtěte si další původní materiály Luboše Palaty pro natoaktual.cz: |
Zatímco donedávna byl postoj polských elit k zahraničním misím, chápaným i jako součást budování "zvláštních vztahů" s USA, jednoznačně příznivý, polská veřejnost jimi nikdy nadšená nebyla. S postupujícími problémy a zvyšujícími se polskými ztrátami (jak v Iráku, tak v Afghánistánu) i pocitem, že Polsko od USA nic nezískalo (pro Poláky například stále platí vízový režim), klesala podpora Poláků na bod mrazu.
I Tusk chce stažení co nejdřív
Proto, když se prezidentský kandidát Bronislaw Komorowski vyslovil pro stažení polských jednotek z Afghánistánu, nešlo o nečekaný výrok. A vlastně to nebylo ani nějaké plnění podmínek Napieralského, protože s tímto tématem začali Komorowski i premiér Tusk už před prvním kolem voleb. Už třináctého června, v den, kdy po výbuchu miny padl v Afghánistánu sedmnáctý polský voják, vystoupil premiér Donald Tusk s prohlášením, že jeho vláda bude po spojencích v NATO požadovat na summitu aliance v Lisabonu jasný plán stahování z Afghánistánu. "Polsko nechce narušit solidaritu, ale jsme v misi v Afghánistánu zapojeni dostatečně nato, abychom měli právo diskutovat o ukončení této mise co nejdříve," prohlásil Tusk.
Komorowski, který po prvním kole vykonal bleskovou návštěvu polských vojáků přímo v Afghánistánu, je ještě konkrétnější."Rok 2011 by měl být rokem omezení polské účasti (v afghánské válce) a rok 2012 by měl být ve znamení úplného stažení vojáků," řekl Komorowski na tiskové konferenci po návštěvě Afghánistánu, den po první kole prezidentských voleb."Pokud tyto volby vyhraji, rád bych začal naši účast postupně snižovat a během prezidentství bych polské vojáky ze země stáhl." Jaroslaw Kaczynski, jehož PiS bylo vždy výrazně proalianční a proamerické odmítá na toto téma lákat voliče. "Mluvit o stažení polských vojáků z Afghánistánu v době volební kampaně a v době útoků na polské jednotky, je pobízením k dalším útokům," tvrdí zatím Kaczynski. Volby však jdou do finále a je otázka, zda Kaczynskému jeho principiální postoj, tváří v tvář boji o voliče, vydrží až do volební neděle.
Luboš Palata
autor je redaktorem Lidových novin
tisknout