Co psala světová média o Severoatlantické alianci

Stoltenberg odmítl Macronův návrh postavit obranu Evropy na francouzských jaderných zbraních

19. února 2020  15:37
Francouzský prezident Emmanuel Macron (uprostřed) s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem a britským premiérem Borisem Johnsonem | foto: NATO Photos

Stoltenberg odmítl Macronův návrh postavit obranu Evropy na francouzských jaderných zbraních

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg odmítl návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na přehodnocení evropské obranné strategie. Ta by dle Macrona měla být více založena na francouzských jaderných zbraních. Francouzská žádost o přehodnocení strategie je reakcí na odchod Velké Británie z Evropské unie, který z Francie udělal jedinou jadernou mocnost v EU. Změna ve strategii by podle Macrona zajistila větší strategickou autonomii Evropy na Washingtonu.

Ačkoliv je Francie součástí NATO, není její jaderný arzenál zařazen do struktur Aliance. Proto chce NATO podle Stoltenberga zůstat u současného modelu. „Je to ověřený a vyzkoušený proces, který procvičujeme, a který je institucionalizován, což je nejvyšší zárukou evropské bezpečnosti,“ hájil generální tajemník NATO současná pravidla nasazení jaderných zbraní.

Kam dál?
„Globální Británie“ chyběla na Mnichovské bezpečnostní konferenci (17.2. 2020)

Zdroje: Defence Talk (USA), Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR)

---

Turecko si připomíná 68 let od vstupu do NATO

„Dnes si hrdě připomínáme 68. výročí od přijetí Turecka do NATO. Během těch 68 let chránila naše země hranice NATO a podílela se na udržování aliančních hodnot a principů,“ řekl na setkání Parlamentního shromáždění NATO předseda turecké delegace Osman Askin Bak. „Budeme pokračovat ve spolupráci s našimi spojenci ve znamení jednoty a solidarity,“ dodal.

Turecko se stalo členem Aliance v roce 1952 a je druhou vojensky nejsilnější alianční zemí. Podle vyjádření tureckého ministerstva zahraničí se navíc může řadit mezi nepřičinlivější členy NATO. „Už od roku 1952 neseme váhu důležitých operací a misí Aliance,“ zdůraznilo ministerstvo ve svém prohlášení.

Kam dál?
Turecko je pro NATO nepostradatelné, říká maršál Peach (14.11. 2019)

Zdroj: Daily Sabah (Turecko)

---

Budou Spojené státy hlavní silou při obraně Evropy?

V kontrastu k přesouvání sil na Blízkém východě se zdá být zapojení Spojených států do dění v Evropě. Do cvičení Defender Europe vedeného USA se zapojí 20 000 amerických vojáků, tedy více, než je součet všech přihlášených příslušníků armád z ostatních zemí NATO. Zároveň jde o největší americkou účast na „evropském“ cvičení za posledních 25 let.

„Hlavním cílem této akce je předvést schopnost Spojených států přesunovat jednotku o velikosti divize,“ vysvětluje důvody masivního zapojení Američanů vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě generál Tod Wolters.

Po samotném přesunu pak čeká americké vojáky simulace boje na zemi, na moři i ve vzduchu v osmi evropských zemích. Ačkoliv toto cvičení není oficiálně namířeno vůči Rusku, nárůst amerického zájmu o Evropu a posilování americké přítomnosti v Evropě se dá vysledovat od ruské anexe Krymu v roce 2014.

Kam dál?
Do Německa přijede 20 tisíc amerických vojáků na cvičení Defender 2020 (3.10. 2019)

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

---

Estonská velvyslankyně při NATO: Nedokážeme si představit pokračování mise v Iráku bez USA

Na nedávném setkání ministrů obrany Severoatlantické aliance bylo rozhodnuto, že členské státy převezmou část povinností, které v současnosti v Iráku vykonávají Spojené státy. Podle estonské velvyslankyně při NATO Kyllike Sillaste-Elling si však nelze představit, že by členské země Aliance fungovaly v Iráku bez přítomností Američanů.

Podle současné dohody by jednotky NATO měly i nadále vykonávat pouze poradenské a školicí úkoly, vzroste pouze jejich míra. Po rozkolu mezi USA a Irákem, který nastal po útoku amerického dronu na letišti v Bagdádu, je však tato mise pozastavena. Pokud by došlo ke stažení amerických sil, jejichž mise je mnohem rozsáhlejší a které ručí za bezpečnost aliančních školitelů, došlo by zároveň nejspíše i k ukončení mise NATO.

Kam dál?
Irák povolil pokračování výcvikové mise NATO (14.2. 2020)

Zdroj: ERR (Estonsko)

---

Filipíny chtějí ukončit spojeneckou dohodu s USA. Může to znamenat nárůst vlivu Číny v regionu

Filipínský prezident Rodrigo Duterte oznámil, že chce ukončit přes tři dekády trvající spojeneckou smlouvu se Spojenými státy. Tato dohoda umožňuje americkým vojenským letadlům a námořním plavidlům volný vstup na Filipíny a zjednodušuje pravidla pro vstup Američanů na filipínskou půdu. Smlouva o vzájemné obraně, která byla podepsána v roce 1951 poté, co Spojené státy ukončily kolonizaci asijského souostroví, by měla i nadále zůstat v platnosti.

Toto rozhodnutí může být pro Čínu šancí, jak posílit svůj vliv v oblasti Čínského moře, na nějž si dlouhodobě činí nárok. Bude totiž znamenat složitější přístup amerických lodí do této části světa a horší dohled nad čínskými akcemi.

„Číňanům udělá nepochybně radost, když uvidí velkou díru, která se tímto vytvořila v pásu ostrovů (jež jsou pod americkým vlivem a obklopují Čínu),“ okomentoval situaci Fabrizio Bozzato, tchajwanský odborník na oblast Asie a Tichomoří.

Kam dál?
Pro USA je největší hrozbou Čína, říká americký ministr obrany (11.4. 2019)

Zdroj: Voice of America (USA)

luk; natoaktual.cz

Barista i záchranář u kanónu

Říjen 2019

Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

Dny NATO v Ostravě

Září 2019

Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

Továrna na instruktory

Červenec 2019

Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

Mraky prachu, vedro a léčky

Červen 2019

Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.