Belgický politik a diplomat. Narodil se v roce 1899 v Scharbeeku poblíž Bruselu. Paul-Henri Spaak vystudoval práva na Bruselské univerzitě. V roce 1932 byl zvolen poslancem belgického parlamentu za Socialistickou stranu. Působil jako ministr dopravy a zahraničí. V letech 1938-1939 byl též belgickým premiérem. Před válečnou mašinérií uniká i s vládou do Londýna. Po válce se vrací z exilu a stává se ministrem zahraničí a posléze v letech 1947-1949 opět šéfem vládního kabinetu.

V roce 1949 předsedal prvnímu Valnému shromáždění Spojených národů. V témže roce se Spaak stává předsedou poradního shromáždění Rady Evropy. V letech 1952-1953 je prezidentem Evropské organizace pro uhlí a ocel.

V roce 1956 si Spaaka vybírá Severoatlantická rada za generálního tajemníka NATO a posléze tak ve funkci vystřídal Lorda Ismaye. Spaak působil v čele NATO do roku 1961, kdy se sám funkce vzdal, aby mohl pokračovat v politické kariéře a ve službě vlastní zemi jako ministr zahraničí. Nahradil jej Dirk Stikker.

Paul Henry Spaak odešel z politiky v roce 1966. Byl členem a prezidentem Královské belgické akademie francouzského jazyka a literatury a v roce 1969 publikoval své paměti nazvané "Neukončené bitvy". Zemřel v roce 1972.

Podrobnější životopis najdete v angličtině zde: www.nato.int  

Zpět na přehled generálních tajemníků