natoaktual.cz

Nový vzhled natoaktual.cz (září 2020)

Právě pro vás vylepšujeme web. Některé jeho části proto
nemusí být dočasně plně funkční. Děkujeme za pochopení.

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • Dny NATO 2020 online

  • Co je Air Policing?

    Pojem air policing (střežení vzdušného prostoru) souhrnně označuje radarový dohled a průzkum vzdušného prostoru s cílem zajištění bezpečnosti dané oblasti. Do tohoto termínu spadá také případné nasazení stíhacího letectva a pozemních systémů protivzdušné obrany při pomoci s identifikací letounů včetně jejich bezpečného doprovodu na letiště, popřípadě zneškodnění hrozby.  

    Společná pohotovost
    Za účelem střežení vzdušného prostoru na území členských zemí NATO vznikl tzv. společný pohotovostní a integrovaný systém protivzdušné obrany Severoatlantické aliance (NATINADS). Do něj přispívají daty ze svých radarů i aktivními prvky obrany všechny evropské státy NATO dle svých možností. (Více o systému NATINADS a modelovou ukázku služby pilota v rámci NATINADS čtěte ve článku zde)

    V NATO, jakožto v kolektivní bezpečnostní alianci, jsou členské státy dle třetího článku  Severoatlantické smlouvy povinny se jednotlivě i kolektivně starat o svou schopnost odolat ozbrojenému útoku. V praxi to znamená, že ochrana vzdušných prostorů členských zemí NATO nedisponujících nadzvukovým stíhacím letectvem, nezbytným pro efektivní ochranu, je v rámci NATINADS solidárně zajišťována jinými členskými zeměmi.

    Sedm členů NATO bez stíhaček
    V současnosti má NATO 28 členů, z nichž 7 nedisponuje vlastním nadzvukovým stíhacím letectvem – jedná se o Albánii, Estonsko, Island, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko. Albánie se po svém nedávném vstupu do NATO rozhodla svěřit ochranu svého vzdušného prostoru Alianci, Slovinsko je na základě vzájemné dohody chráněno italským letectvem, Lucembursko dle vzájemné dohody letectvem belgickým. Island byl až do roku 2006 chráněn Spojenými státy, ale v současné době se na Islandu střídají až čtyři alianční kontingenty ročně, vždy na dobu 2-3 týdnů, neboť islandská vláda si nepřála kontinuální ochranu.

    Ochrana Pobaltí
    Ochrana vzdušných prostorů pobaltských států Estonska, Litvy a Lotyšska je od roku 2004, kdy tyto státy vstoupily do NATO, zabezpečována v rámci air policingu pobaltských států ostatními státy Aliance. V historicky první zahraniční misi českého stíhacího letectva je 20. kontingent této air-policingové mise tvořen čtyřmi letouny JAS-39C Gripen českých vzdušných sil spolu s personálem 75 vojáků. České Gripeny operují z litevské základny Šiauliai pod velením Spojeneckého leteckého velitelství umístěného v německém Ramsteinu (Combined Air Operation Centre – CAOC). Prostorem zodpovědnosti čtveřice českých strojů je tak od 1. května 2009 do 1. září 2009 vzdušný prostor nad územím i teritoriálními vodami Estonska, Lotyšska a Litvy.

    Němci přiletí potřetí
    Od března 2004, kdy je NATO zodpovědné za bezpečnost vzdušného prostoru pobaltských států, se v Šiauliai vystřídalo 19 kontingentů ze třinácti zemí NATO. Ten dvacátý, český, bude v září vystřídán německou Luftwaffe. Ta při svém třetím nasazení v air policingu Pobaltí premiérově nasadí čtyři stroje Eurofighter; po českých Gripenech další premiéra stíhačky čtyři a půlté generace. S třetím nasazením se Německo stane státem s největší účastí na tomto pro Alianci velmi významném úkolu – s Belgií, Dánskem, Norskem, USA a Polskem těsně v závěsu se dvěma vyslanými kontingenty.

    Ruský stíhač nesestřelen, havaroval
    Piloti air policingové mise většinou řeší případy jako jsou například ztráta spojení s civilním letounem a jeho navedení na letiště, nebo vlet civilního letadla do bezletové zóny mezi pobaltskými státy a Ruskou federací. Právě vlet civilního stroje do bezletové zóny na hranicích mezi Litvou a Ruskem řešily v květnu letošního roku dva české Gripeny (Více o ostrém startu českých Gripenů čtěte ve článku zde). Zatím nejvážnější situace, kterou musely alianční letouny v Pobaltí řešit, se udála v září 2005, kdy se ruský stíhač Su-27 při přeletu z Petrohradu do Kaliningradské oblasti odchýlil od své trasy a vletěl do litevského vzdušného prostoru. Po prodlevě jeho zjištění – způsobené nejspíše jednak zastaralými litevskými radary a jednak nízkou nadmořskou výškou, v níž letoun letěl – k němu vystartovaly hotovostní Phantomy německé Luftwaffe, ale ještě než jej dostihly, ruský letoun havaroval.

    Další zdroje informací k tématu:
    NATO Air Defense (www.nato.int)
    Český kontingent v Litvě (www.army.cz)
    Baltic Air Policing (www.wikipedia.org)

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu