Vztahy a USA se teď podle ní otřásají, ačkoliv jde v prvé řadě o záležitost vlastní americké národní bezpečnosti, když Spojené státy základny na německém území využívají převážně pro vojenské operace na širším Blízkém východě a v Africe.
“Je to nepříjemný problém pro všechny partnery v NATO… Vede pochopitelně k rostoucím pochybnostem o spolehlivosti americké politiky,” uvedla Krampová-Karrenbauerová během uzavřeného setkání na německém velvyslanectví v Praze.
Americký prezident Donald Trump před časem avizoval, že ze základen v Německu chce stáhnout takřka třetinu ze zhruba 35 tisíc amerických vojáků. Úvahy zdůvodnil, že Berlín dlouhodobě neplnění závazek mezi spojenci v NATO dávat na obranu alespoň 2 procenta HDP.
Podle německé ministryně není stále vůbec jasné, zda Bílý dům skutečně americké jednotky stáhne, ani kdy a jakým způsobem. Připomněla, že jednou z uvažovaných možností je jejich přesun do sousedního Polska.
Podle šéfky vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a možné kandidátky na post příští kancléřky je ale nutné přísně rozlišovat, jak Bílý dům komunikuje před blížícími se podzimními prezidentskými volbami a reálnými diskuzemi o bezpečnostních otázkách se spojenci. “S americkým ministerstvem obrany máme jinak velmi dobrou spolupráci,“ konstatovala Krampová-Karrenbauerová.
Berlín i Evropa nicméně musí v zajištění vlastní obrany a bezpečnosti podle ní podnikat daleko více. “Neříká to jen Trump, který to ale dělá vlastním způsobem,” dodala.
Potvrdila, že Německo chce do roku 2024 zvýšit své obranné výdaje nejméně na 1,5 procenta HDP ze současných zhruba 1,38 procenta.
Koronavirus ukázal sílu Číny
I vzhledem ke snahám zmírnit ekonomické dopady koronavirové krize by však podle ní mělo jít především o chytré obranné investice. “Potřebujeme projekty například na zvyšování vojenské mobility napříč Evropou,” uvedla. Právě z takových investic například do dopravní infrastruktury - mostů, silnic a železnic, kterými rychle a bez problémů projede vojenská technika, nakonec profitují nejen vojáci ale hlavně civilisté.
Právě koronavirová krize podle spolkové ministryně ukázala, že Evropa byla schopná společných kroků především díky svým armádám, tedy investicím do obrany. „Je důležité, aby stát mohl stabilizovat průmysl státními zakázkami a financemi. A otázka výzbroje armád souvisí s průmyslem evropských zemí a zaměstnaností,” konstatovala.
Pandemie podle ní otevřela Německu oči ve vztahu k Číně a její masivní propagandě.
“Čína velmi chytře využila nedostatku osobních ochranných prostředků nebo léků v Evropě. Jejich prodej vydávala často za dar a to působilo i na obyvatelstvo,” řekla.
Důsledkem je podle ní “vyšší poptávka” po užší spolupráci s Pekingem. “Propagandistickou válku s Čínou jsme prohráli,” dodala.
Prioritou současného německého předsednictví v Radě EU je proto podle ní takzvaný Strategický kompas. Nový politicko-strategický dokument má rozpracovat úkoly vyplývající z Globální strategie EU a určit priority v oblasti bezpečnosti a obrany. Společná analýza hrozeb má odrážet pohledy všech členských zemí.
