„Dvě procenta HDP na obranu do roku 2025 v programovém prohlášení máme. Není to pouze závazek vůči NATO, ale je to věc, která bude užitečná i pro Českou republiku, pro naši obranu,“ prohlásila Černochová.

Stabilní rozpočet je podle ní první prioritou z „desatera pro obranu“. Novinkou má být zřízení speciálního fondu pro obranu. Každoročně do něj budou vyčleňovány prostředky určené na strategické modernizační projekty. Fungovat by mohl už na konci příštího roku nebo v roce 2024.

Od fondu si Černochova slibuje vyšší předvídatelnost, zajištění dostatečných financí v jednotlivých letech a také vyšší flexibilitu. Fond by měl garantovat prostředky na daný projekt víceletého financování, které začne po podpisu smlouvy.„Fond se inspiruje prvorepublikovým zákonem. Po začátku akvizičního procesu v něm budou peníze umístěné virtuálně, ve chvíli, kdy se bude blížit ukončení procesu, ministerstvo financí potřebné peníze převede,“ vysvětlila.

O podrobnostech už podle svých slov jedná s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou, se kterým chce zákon o vzniku takového fondu společně předložit.

Cílem nového vedení resortu obrany pak má podle ní být postupné snižování vnitřního dluhu vůči armádě z minulosti, který přesáhl 100 miliard korun.

Nákupy má usnadnit změna zákona

Druhou prioritou má být lepší - realističtější plánování a snazší nákupy pro armádu. Vyšší obranný rozpočet musí podle ministryně souviset se zjednodušením legislativy. Chce proto novelizovat zákon o zadávání veřejných zakázek tak, aby zohledňoval specifičnost armádních zakázek. 

Jana Černochová @jana_cernochova

Na tiskové konferenci jsem představila své priority v rezortu @ObranaTweetuje.

"Desatero pro obranu" zahrnuje např. 2% HDP na obranu do roku 2025 nebo zřízení fondu, který zajistí větší předvídatelnost a flexibilitu armádních investic.

ℹ️ https://t.co/X4mhJOGyeH https://t.co/yrGTBChBSP

11. ledna 2022 v 9:57, příspěvek archivován: 11. ledna 2022 v 13:59

oblíbit retweet odpovědět

„Musí se například doplnit věci týkající se životních cyklů. Abychom v potu tváře něco nevysoutěžili, a pak nezjistili, že udržení té konkrétní techniky nás bude v horizontu dalších až třiceti let stát další miliardy, s nimiž se třeba nepočítalo,“ konstatovala Černochová.

Marketingové průzkumy, jimiž se resort řídí při zadávání veřejných zakázek, pak mají počítat s aktuálními cenami.

Dokončení klíčových projektů a nové technologie

Třetí prioritou má být pokračování modernizace armády. Dokončení současných klíčových projektů včetně nákupu nových pásových bojových vozidel pěchoty, ale také modernizace vzdušných sil či zavádění nových technologií.

„Chceme dokončit klíčové modernizační projekty. Klíčové pro nás musí být i autonomní bojové systémy, kvantová technologie, biotechnologie i umělá inteligence,“ uvedla

Právě na nové technologie přímo navazuje čtvrtá priorita týkající se výzkumu, vývoje a inovací. Černochová by ráda posílila vlastní tuzemské výzkumné a vývojové kapacity - od Univerzity obrany přes státní podniky. 

„V ne příliš dobrých podmínkách dokáží vytvořit něco, co jinde tvoří dlouhé roky. My bychom jim měli dát šanci, aby se se svými nápady a výrobky prosadili i na zahraničních trzích,“ konstatovala.

Pátou prioritou je pak podpora domácího obranného průmyslu. Domácí firmy mají mít informace o chystaných obranných projektech, aby se na zakázky mohly připravit. Domácí průmysl má být také přímo zapojen do přípravy na možné krizové stavy, ať už udržováním zásob surovin nebo výrobních kapacit a personálu.

Obrana chce domácím výrobcům naopak pomoci vyvážet produkty a služby na úrovní mezivládních dohod a zajišťovat garance státu pro financování obranných vývozů do oblastí zahraničně-politického zájmu České republiky.

Nábor profesionálů potřebuje zatraktivnit

Důležitou šestou prioritou desatera má být moderní nábor nových profesionálů, který se podle Černochové v posledních letech zpomalil. Za klíčové označila jeho zatraktivnění. Za ideální by pak považovala, kdyby do armády ročně přišlo 2 000 nových vojáků. Vzniknout by tak mohlo jakési virtuální náborové centrum, které by atraktivně prezentovalo armádní profese a přes které by se mohli uchazeči online sejít s náborářem.

„Je spousta lidí, kteří chtějí sloužit v uniformě, ale neví, jaké mají možnosti. Chceme jim to usnadnit, vybudovat virtuální náborové středisko. Zde budou prezentovány všechny požadavky, aby nemuseli budoucí vojáci obíhat několik míst, ale aby mohli jedním kliknutím zjistit všechno potřebné,“ popsala Černochová.

Sedmou prioritou je pak podle ní spolupráce se školami, do kterých by se v pozměněné formě měla vrátit branná výchova. Odmítla, že by šlo o militarizaci školství, ale děti by se líbivou formou naučily něco, co se jim může hodit. Žáci by se podle Černochové měli umět pohybovat v lese s mapou, znát základy topografie nebo si vědět rady při autonehodě. Vzdělávání by se týkalo i učitelů. Na besedy ve školách by mohli chodit bývalí profesionálové nebo příslušníci Aktivní zálohy.

Obrana by rovněž chtěla umožnit dobrovolnou střeleckou přípravu pro legální držitele zbraní. „Vždy to bude na dobrovolné bázi a pod dohledem. Dobrovolná příprava je pro lidi, kteří prošli výcvikem a mají všechny zákonné předpoklady, aby mohli být zálohou České republiky,“ vysvětlila Černochová.

Péče o veterány i flexibilnější nasazení do misí

Její osmou prioritou je pak větší podpora válečných veteránů, například zřízením dalších komunitních center. Cílem je, aby byla zájemcům k dispozici v každém kraji. Veřejnosti pak chce intenzivněji připomínat významná armádní výročí a hrdiny.

Finanční prostředky je poté třeba vyčlenit na péči o pietní místa po celém světě, která připomínají památku padlých vojáků.

Devítkou z desatera má být obranná spolupráce v NATO a EU.Černochová připomněla, že díky členství v NATO a EU je Česko nejbezpečnější v historii. Blízké vztahy chce udržovat s USA či Izraelem, k němuž má ČR historicky blízko.

Upozornila na důležitost společné evropské obrany, ale ta podle ní nesmí oslabovat NATO a vést k budování evropské armády.

Za desátou prioritu pak označila zahraniční operace. Ministryně chce prosadit novelu Ústavy ČR (článek 43) tak, aby bylo vyslání jednotek do zahraničí flexibilnější. Kontrolní role parlamentu by přitom byla zachována. Působení armády také podle ní nesmí být nekonečné co do počtu a musí být vyhodnotitelné. „Musíme mít zpětnou vazbu, co se v zahraničí odehrává,“ podotkla v souvislosti s misí v Afghánistánu.