Summit NATO 2023
Země NATO včetně Česka dál pokračují ve zvyšování výdajů na obranu. Sedmým rokem po sobě od ruské anexe Krymu, která zapůsobila jako budíček po letech škrtů.
Česká republika si v meziročním srovnání značně polepšila, přesto mezi spojenci zůstává osmá od konce.
Horší z třicítky spojenců jsou Dánsko, Itálie, Kanada, Slovinsko, Belgie, Španělsko a Lucembursko. A mimo statistiky stojí pochopitelně Island, který armádu v pravém slova smyslu nemá. Před Česko se těsně dostala například Albánie.
Summit NATO potvrdí odstrašení vůči Rusku, českou delegaci vede Zeman |
„Jsme na správné cestě. Musíme však investovat ještě více a lépe pro splnění našich vysokých ambicí,“ uvedl před summitem v Bruselu šéf NATO Jens Stoltenberg.
Upozornil, že spojenci investovali od roku 2014 do své obrany o 260 miliard dolarů navíc. S novými hrozbami a výzvami, zaměřením se na nové domény v podobě vesmíru nebo kyberprostoru či na klimatických změny a udržení si technologické výhody ale spojenci podle něj musí pokračovat.
Za nedostatečné investice nevybíravě kritizoval především evropské spojence v předchozích letech bývalý americký prezident Donald Trump a hrozil dokonce, že by Spojené státy mohly ustoupit ze svých závazků na společnou obranu.
Naši účast v Alianci je třeba vnímat také z hlediska rozvoje schopností armády a účasti v mezinárodních operacích. V tom jsme velice dobře hodnoceni - řekl ministr @metnarl spolu s @JakubKulhanek českým médiím před #NATOSummit.
#WeAreNATO #NATO2030 #StrongerTogether https://t.co/gVIsqCJ6Lc
Od nového prezidenta Joea Bidena se očekává vstřícnější přístup, ale nikoliv ústupky či omluvy ze závazků a slibů, které spojenci dali. Tedy, že do roku 2024 budou všechny členské země dávat na obranu 2 procenta HDP (hrubého domácího produktu).
Zatímco je zjevné, že ostatní země na summitu v Bruselu 14. června své závazky potvrdí, čeští představitelé budou v nelehké situaci.
Česko sice momentálně dává podle údajů NATO zhruba 1,42 procenta HDP a meziročně si polepšilo z pátého na osmé místo od konce, v příštích letech se však chystá obraně přidávat méně, než byl původní plán, aby slib spojencům splnilo.
SPECIÁL: Summit NATO v Bruselu 2021 |
Nelichotivý výhled a pravděpodobné nesplnění závazku spojencům už potvrdila ministryně financí Alena Schillerová. „My držíme závazek nárůstu, ale prostě vzhledem k ekonomické krizi, která vlastně postihla celý svět, Českou republiku nevyjímaje, tak vidím jako nereálné, že bychom v roce 2024 mohli dát dvě procenta HDP,“ uvedla.
Podle svých slov nicméně věří, že to spojenci pochopí. „Já si myslím, že to, že jsme v ekonomické krizi, neřeší jenom Česká republika, ale i další země,“ podotkla. Ministerstvo financí tak počítá od letoška s ustálením výdajů pod 1,5 procenta HDP, protože další navyšování si podle Schillerové nemůže v současné době státní rozpočet dovolit.
Nemůžete si dovolit armádu nemodernizovat, vzkázal Česku generál Hodges |
České výdaje na obranu přitom v posledních letech rostou, a to jak v absolutních číslech, tak i ve vztahu k HDP. V příštím roce má dostat armáda sice o více než čtyři miliardy vyšší částku než letos, ale zároveň o zhruba 4,5 miliardy méně, než s čím ministerstvo obrany počítalo. Místo 95,2 miliardy to má být jen 90,7 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu.
Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského (ČSSD) situaci Aliance vnímá velmi silně a „Česká republika je v tuto chvíli pod aliančním průměrem, který 1,7 procenta“.
Pro rok 2022 pak počítal střednědobý výhled s výdaji na obranu ve výši 101,7 miliardy korun. A počítaly s i tím i armádní plány na modernizaci a koncepce rozvoje. Obrana pořizuje nová bojová vozidla pěchoty za 50 miliard a chystá nákupy další techniky. Další zpomalení růstu výdajů by mohlo podle ministerstva obrany některé klíčové projekty ohrozit.
tisknout 
