Brigáda rychlého nasazení, která je vozidly Pandur primárně vyzbrojena, má nyní k dispozici navíc 19 nových kolových obrněnců. Vojáci převzali postupně od března 5 vozidel ve verzi velitelsko-štábní a 14 ve verzi spojovací. Jedno vozidlo ve velitelské verzi bude sloužit u spojovacích vojsk v Lipníku nad Bečvou.

Vybavení obou nově zavedených typů se výrazně liší o vozidel Pandur, která má armáda ve výzbroji už deset let.

„Vozidla jsou vybavena specializovanou infrastrukturou komunikačních a informačních systémů, ale současně se vyznačují vysokou manévrovatelností, pohyblivostí a průchodností a poskytují dostatečnou balistickou ochranu osádky, což je pro nás klíčové,“ konstatoval velitel 4. brigády Josef Trojánek.

Zatímco velitelsko-štábní zajišťuje datový provoz, spojovací verze má na starosti kompletní rádiový provoz. Velitelský Pandur umožňuje veliteli mít aktuální přehled o situaci na bojišti. „Přímo zabudované má dva počítače, dva volné mají k dispozici operátoři. V sestavě je navíc deset dalších počítačů, které štáb využije v případě rozvinutí místa velení v polních podmínkách ve speciálním nafukovacím stanu,“ uvedl Tomáš Votava ze velitelství 4. brigády.

Spojovací Pandur má zajišťovat rádiové spojení mezi nadřízeným stupněm a vojákem v poli. K dispozici jsou tři radiostanice, které vysílají ve dvou pásmech – velmi krátké vlny a krátké vlny. „Ve VKV pásmu je dosah na vzdálenost zhruba 25 kilometrů, KV pak fungují od jednoho až po desítky tisíc kilometrů. Mluvit tak můžeme bez problému s někým, kdo je na opačném konci zeměkoule,“ dodal Votava. Veškerá spojení mohou být šifrována.

Oba nové typy Panduru jsou vybaveny rušičkou, jsou bez lafetovaných zbraní a mají zvýšenou balistickou odolnost a protiminovou ochranu. Od klasických pandurů tak mají řadu dílčích odlišností. Konstruktéři Tatry například vyprojektovali novou korbu, a to především kvůli zástavbě řady elektronických systémů.

Hlavní změnou je výrazné zvýšení balistické a protiminové ochrany dle STANAG 4569 oproti stávajícím pandurům používaným v AČR. Té bylo docíleno především instalací nových přídavných plátů keramického pancíře a zesílením podvozkových částí vozidla. Kvůli těmto změnám se navýšila i celková hmotnost obou verzí, proto byl u nich posílen i brzdový systém.

Motorizace u nových pandurů je shodná s předchozími provedeními. Jde tedy o šestiválcový turbodiesel o výkonu 335,6 kW, který je schopen obrněnce rozjet až na rychlost převyšující 100 km/h při hmotnosti přesahující 22 tun.

Dojezd činí přibližně 700 km, vozidla jsou schopna překonávat příkopy o šířce až 2,2 metru, svislé překážky do výšky 0,6 metru a překonávat vodní toky broděním do výšky hladiny 1,5 metru.

S novými vozidly už začali vojáci výcvik. Mechanizované prapory v Žatci a Táboře dostaly do výzbroje každý tři spojovací a dva velitelsko-štábní obrněnce. Zbývajících osm spojovacích Pandurů a jeden velitelsko-štábní převzalo velitelství brigády.

Zakázka na tři roky

Ministerstvo obrany si dvacítku obrněnců Pandur ve speciálních verzích objednalo v lednu 2017. Na výrobě se podílela řada českých výrobců. Firma General Dynamics European Land Systems totiž už dříve poskytla licenční práva na výrobu pandurů v České republice.

Vedle výrobce a hlavního integrátora – kopřivnické firmy Tatra Defence Vehicle – to byly například společnosti Retia, Vojenský výzkumný ústav, Vojenský technický ústav pozemního vojska, Ray Service, Optokon, Interlink CS, B.O.I.S. Filtry a další.

Více než polovinu ceny vozidel vzhledem k jejich určení tvoří speciální komunikační, spojovací, elektronické a další vybavení, z velké části rovněž vyvinuté a vyrobené českými firmami.

První čtyři stroje převzala armáda před rokem. Zbylé pak letos. Předání vozidel předcházely rozsáhlé testy v podobě podnikových a kontrolních zkoušek u akreditovaných zkušeben i vojskových zkoušek ve výcvikových prostorech a opravárenských základnách české armády. „Jejich realizace trvala bezmála 11 měsíců. Každá etapa procesu zkoušek byla hodnocena jako vyhovující a nebylo nutno zkoušky pozastavovat či dokonce opakovat,“ uvedl ředitel Tatra Defence Vehicle Tomáš Mohapl.

Tři koruny z jedné

Nedávná analýza renomované poradenské společnosti EY ukázala, že zakázka na dvacítku nových pandurů se české ekonomice vyplatila a zbrojní zakázky mohou představovat ekonomický stimul. Přímé náklady na zakázku byly 1,6 miliardy korun, ale v řetězci dodavatelů podle analytiků vznikla hodnota 5 miliard korun. Tedy trojnásobek.

Vygenerovaná práce pro české zaměstnance firem, které se na zakázce podílely, lze pak podle poradenské společnosti přepočíst na zaměstnání pro 800 kvalifikovaných lidí na jeden rok.

„Díky případové studii projektu Pandur jsme získali objektivní obraz, jak velký přínos má obranný průmysl pro naši ekonomiku. Nejedná se pouze o multiplikační ekonomické efekty, ale především se jasně ukazuje, že armádní zakázky se pozitivně odráží na zaměstnanosti a v neposlední řadě i domácích investicích do vědy a výzkumu,“ konstatoval místopředseda představenstva skupiny CSG Miroslav Dorňák.

Multiplikátor hodnoty zakázky na dvacítku Pandurů v technologicky náročných verzích, které byly vyvinuty a vyrobeny převážně českým průmyslem, dosáhl podle analýzy EY hodnoty 3,2. To znamená, že 1 koruna vynaložená na zakázku v české ekonomice vygenerovala 3,2 korun v navazujících odvětvích.

„Díky zapojení českých firem do dodavatelského řetězce zůstalo přibližně 80 procent vynaložených nákladů zakázky v ČR,“ doplnil Tomáš Mohapl, ředitel Tatra Defence Vehicle.

Mezi pozitivní efekty pak podle analýzy patří, že výroba strategicky důležitého typu vojenské techniky probíhá na českém území, na vývoji a testování vozidel spolupracují vojenské technické ústavy, zvyšuje se know-how a vzdělanostní úroveň zaměstnanců a díky referenční zakázce pro domácí armádu také šance na export.