Čtvrtý dálkově řízený stroj RQ-4D Global Hawk neb také „Phoenix“ přistál na italské základně Sigonella 26. července. Letoun odstartoval z Palmdale v Kalifornii den předtím a let trval 22 hodin.

„Přílet čtvrtého letounu zvyšuje naše schopnosti a flexibilitu,“ uvedl Houston Cantwell, velitel sil nově budovaného aliančního klíčového systému AGS (Alliance Ground Surveillance), který má spojencům přinést v boji informační převahu nad jakýmkoliv protivníkem - a nejen vojenským.

Důmyslné propojení pozemních senzorů, radarů, satelitů, letounů včasné výstrahy AWACS a právě nových nejvýkonnějších bezpilotních strojů Globak Hawk a má svést nitky zpravodajských, průzkumných i výzvědných informací a poskládat z nich mozaiku digitálního bojiště.

Systém za více než 1,4 miliard eur umožní NATO trvale sledovat rozsáhlé oblasti z velkých výšek a za jakýchkoli povětrnostních podmínek, díky čemuž velitelé získají ucelený obraz o situaci na zemi pro správná rozhodnutí. Program AGS patřil v uplynulých letech k nejdůležitějším společným projektům Aliance. Systém má být hlavním pilířem ochrany aliančních vojáků na bojišti – dostanou přímo v akci nepřetržitý tok informací takřka v reálném čase.

Dylan P. White @dylanpwhite

The 4th @NATO Alliance Ground Surveillance aircraft arrived at its new base in Sigonella yesterday.

With a 16,000km range, they can fly for +30hrs, letting our commanders identify threats & see over the horizon.

A single drone can watch over a territory the size of Poland. https://t.co/T4x9jfOi4A

27. července 2020 v 15:15, příspěvek archivován: 11. září 2020 v 10:10

oblíbit retweet odpovědět

Kromě bojových operací najde systém uplatnění i při ochraně hranic, průmyslových haváriích, živelných katastrofách, rozsáhlých pátracích akcích nebo při teroristickém ohrožení. Hovoří se například o nasazení při ochraně území baltských republik nebo při sledování tras pašeráků lidí přes Středozemní moře.

Zásadní roli mají v systému hrát právě bezpilotní stroje. Letouny Global Hawk jsou schopné sledovat ohromné území z výšky dvanácti kilometrů a v průběhu jedné průzkumné mise zmapovat až 100 tisíc kilometrů čtverečných terénu denně. Ve vzduchu vydrží přes 32 hodin. První průzkumné mise plánuje NATO už na příští rok.

Dosah letounů je v podstatě celosvětový. Global Hawk odstartuje ze Sicílie a přeletí nad zájmové oblasti na Blízkém či Středním Východě. Je schopný doletět nad jižní Afriku, téměř sedm tisíc kilometrů, zde absolvovat osmihodinový průzkumný let a vrátit se.

Na projektu se podílí celkem 15 členských států NATO včetně České republiky. Ta patří dokonce mezi první země, které se k vybudování systému sledování pozemních cílů na přelomu tisíciletí přihlásily. Státy kromě superdronů pořizují mobilní pozemní stanice a budují hlavní operační středisko v Sigonelle. Tam má celkově pracovat až 600 lidí, převládat mají zpravodajské a průzkumné pozice a samozřejmě „piloti“ - operátoři.

Česko celkově podle údajů ministerstva obrany do projektu vložilo zhruba 650 milionů korun ve splátkách rozložených do let 2009 až 2018.