Pro návrh na účast českých vojáků v zahraničních misích zvedlo ruku 58 z 66 přítomných senátorů, proti nehlasoval nikdo. „Oproti mandátu končícímu v tomto roce nenavrhujeme žádné novinky. Čeští vojáci budou pokračovat ve stejných zemích jako dosud,“ konstatoval ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

V následujících dvou letech by čeští vojáci měli působit ve stejných zemích jako dosud. Tedy především v Afghánistánu, Iráku, Mali a Pobaltí. Dojde ale k částečnému snížení celkových počtů.

V roce 2021 by mělo dohromady působit v zahraničí až 851 vojáků a v roce 2022 až 946. Je to tedy méně než aktuální mandát, který letos umožňuje vyslání až 1096 vojáků. Materiál musí schválit ještě poslanci.

Z operací vedených NATO zůstává kromě Afghánistánu a Iráku prioritou předsunutá vojenská přítomnost v Pobaltí. Právě do Pobaltí chce ministerstvo nad rámec mise v roce 2022 již počtvrté vyslat letouny Gripen, které by měly šest měsíců střežit vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska.

Šéf senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (nezávislý) upozornil především na misi v Afghánistánu. Podle jeho slov přichází v souvislosti s vyjednáváním o příměří v zemi čas velkých změn a pomalu se připravuje předání místním autoritám. „Bylo by chybou, kdybychom chtěli odcházet příliš rychle, ale stejně tak by bylo chybou, kdybychom nedokázali odejít včas, kdybychom zůstávali neúnosně dlouho. Bylo by chybou, kdybychom odešli a zavřeli za sebou dveře,“ varoval.

Za chybu označil také vládní úvahy o možném uzavření české ambasády v Kábulu z ekonomických důvodů. „Česká republika tam působila, působí, přinesla obrovské oběti, investovala obrovské prostředky, a je proto i naším úkolem opakovat vládě, aby neodcházela z míst, kde jsme toho tolik dokázali odpracovat a navázat tolik spolupráce,“ řekl.

Z misí pod hlavičkou EU a OSN bude česká armáda nadále působit především v africkém Mali. Pokračovat by mělo také nasazení transportního letounu CASA v operaci MFO na Sinaji.

Podle senátora Tomáše Czernina (TOP09) je nasazení českých vojáků v misích spojeneckým závazkem. „Často mě rozčiluje, když se ozývají takové hlášky, jaké zájmy máme v různých exotických zemích, co tam mají naši vojáci co dělat. Ještě víc mě rozčílí, když jsou označováni za žoldáky. Často ti samí lidé, kteří to kritizují, jsou ti, kteří se nejvíce bojí migrantů. Jediné, co můžeme dělat, abychom zabránili přísunu migrantů, je pomáhat jim řešit jejich problémy doma. A jak lépe to dělat, než pomáhat cvičit jejich armádu nebo jejich bezpečnostní síly,“ prohlásil.

Senátory schválený vládní materiál o působení českých vojáků v zahraničí zohledňuje také aktuální pandemii covid-19, která podle obrany může vést v některých oblastech ke zhoršení bezpečnostní situace.

„Předpokládáme, že globální pandemie covid-19 povede ke zhoršení bezpečnostní situace. Pandemie a návazné ekonomické obtíže dále sníží schopnost místních vlád v rizikových a kritických oblastech řešit bezpečnostní problémy a prohloubí sociální rozpory. To může vést i k nárůstu nelegální migrace,“ uvedl Metnar.

Obrana podle jeho slov vnímá, že obtížnou situaci může pandemie vyvolat i doma v Česku. Plánovaná účast v zahraničních operacích proto nijak nesníží ani neomezí schopnosti armády přispět k řešení případných krizových situací na českém území.

Pokračovat má v dalších letech rovněž nasazení malého počtu českých vojáků v misích v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v námořní operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři. Zastupitelský úřad v Kábulu bude nadále chránit jednotka Vojenské policie v počtu do 20 osob.

Na vyžádání NATO bude stejně jako dosud připraven k maximálně půlročnímu vyslání do některé z operací takzvaný Nasaditelný spojovací modul DCM (až 56 vojáků). Jednotka v operacích zajišťuje spojení a komunikaci mezi nasazenými jednotkami a aliančním velením.

Plánované finanční náklady na zahraniční nasazení jsou nižší, než byly v předchozích letech. Předpokládaná maximální částka činí 1,73 miliardy korun v příštím roce a 1,8 miliardy v roce 2022 (na roky 2019 a 2020 bylo plánováno 2,4 a 2,34 miliardy korun).

Naopak ministerstvo obrany už dříve avizovalo, že letos v létě plánuje ukončit českou účast v misi unie ATALANTA, která bojuje proti pirátům v Adenském zálivu, Arabském moři a západní části Indického oceánu. Česká armáda má na velitelství mise od roku 2009 tři důstojníky.