Pár vrtulníků, hrstka transportních letounů a několik turbovrtulových cvičných letadel. Takové jsou vzdušné síly západoafrického Senegalu, ve kterých slouží asi tisícovka lidí.

Už brzy však senegalské letectvo poskočí na zcela jinou úroveň. Finalizuje totiž s českým výrobcem Aero Vodochody Aerospace konečnou dohodu, na jejímž konci bude dodávka čtyř nových proudových letounů L-39NG.

FOTOGRAFIE

„Dohoda o nich by měla být podepsána během několika týdnů a kontrakt tak nabude účinnosti do konce března tohoto roku,“ potvrdil náměstek pro řízení sekce průmyslové spolupráce ministerstva obrany Tomáš Kopečný, když se před týdnem v Praze se senegalským ministrem obrany Sidikim Kabou a náčelníkem generálního štábu Biramem Diopem. Obě strany nyní jen dolaďují detaily financování.

„Bude to pro ně vstup do úplně jiné kategorie. Provozují dosud jen vrtulníky, transportní letouny a pár turbovrtulových strojů. Teď budou mít proudové stroje,“ konstatoval letecký expert Jan Čadil, šéfredaktor odborného magazínu Letectví + kosmonautika.

Upozornil, že senegalské letectvo chce čtveřici letounů z Vodochod používat nejen jako cvičné stroje, ale především jako lehké bojové stroje. Přímý generační nástupce legendárního letounu L-39 Albatros, pro to parametry má.

Letoun nové generace má větší dolet, lepší aerodynamické vlastnosti a je vybaven moderní technikou. Podzvukový stroj je koncipován jako lehký proudový cvičný letoun schopný plnit i roli lehkého bitevníku. Novinka vychází z původní aerodynamické koncepce, ale je vybavena moderními přístroji a novou pohonnou jednotkou. Nový motor má o polovinu nižší spotřebu a oproti původní L-39 je stroj také lehčí. Část dílů je vyrobena z kompozitních materiálů.

Zásadním rozdílem je větší sklopení roviny kabiny pilotů. Umožňuje zadnímu pilotovi důležitý výhled. Nová je špička stroje, která je výrazně kratší. Nově bylo při konstrukci také využito takzvaného mokrého křídla. To znamená, že palivo je přímo uvnitř křídla a odpadají tak nádrže na koncích křídel.

Vývoj letounu trval deset let a stál přes miliardu korun. Výrobce by rád učinil ze stroje podobnou ikonu, jakou se v minulosti stal L-39 Albatros, právem považovaný za historicky vůbec nejúspěšnější proudový cvičný letoun světa. V Aeru od konce šedesátých let vyrobili přes tři tisíce strojů Albatros, zhruba 650 jich stále létá. Letoun sloužil v šedesátce zemí. Používá je i řada špičkových aerobatických týmů.

Skromná výzbroj na senegalském nebi

Senegalské vzdušné síly vznikly na jaře roku 1961. Někdejší fancouzská kolonie dostala od Paříže do vínku několik transportních vrtulníků a prakticky po celou dobu se spoléhala i na výcvik a dodávky vybavení z Francie.

V sedmdesátých letech dokonce Senegal obdržel a provozoval proudové stroje Fouga CM.170 Magister, určené pro výcvik i pro podporu pozemním jednotkám.

Současný inventář je ale velice skromný. Kromě čtyř transportních strojů (Fokker F27, Boeing 727-200, CASA C-212 a CASA CN-235) provozují senegalští letci několik hlídkových vrtulových letounů a také pestrou směsici vrtulníků. Po páru starších ruských strojů Mi-2 a Mi-17, přes francouzské stroje Gazelle a Puma (1+2), dva americké Bell 206 a jeden UH-1, dva francouzské Eurocopter AS355 a také dva ruské bitevníky Mi-24.

Pro základní výcvik a průzkumné lety zřejmě ještě slouží několik ze čtyř vrtulových letounů francouzské provenience Socata R235 Guerrier. Objednány má Senegal také tři nové turbovrtulové letouny Super Tucano z kategorie lehkých bojových či strojů, které je možné vyzbrojit a využít k protipovstaleckým operacím.

Podobně jako Senegal jsou „vyzbrojená“ i letectva dalších okolních afrických zemí. Gambie, Mauritánie nebo neklidné Mali. A právě dlouhodobě se zhoršující bezpečnostní situace v Mali, kde působí i čeští vojáci v rámci mise EU, je podle expertů jedním z katalyzátorů, který přiměl Senegal k nákupu proudových letounů z Česka.

Senegal totiž v regionu představuje jednu z mála zemí, která neprochází bezpečnostní krizí a naopak se snaží tisícovkou vojáků v rámci mezinárodních mísí přispět ke stabilizaci situace v sousedním Mali, kde operuje řada islamistických teroristických skupin jako Ansar Dine, Boko Haram, Murábitún nebo Al-Káida v islámském Maghribu.

„V současné době zároveň senegalské ozbrojené síly procházejí razantní přestavbou a zvyšují svoje schopnosti řadou akvizic, což představuje velkou příležitost pro český průmysl.

Kromě zmíněných letounů se tak otevírají dveře i dalším českým firmám,“ konstatoval Kopečný. Připomněl podpis smlouvy na modernizaci letišť za 3,8 miliardy korun, kterou má zajistit společnost Transcon.

Pro Aero je prodej čtyř strojů NG do Senegalu první důležitou zakázkou. Koupit čtyři stroje pro výcvik pilotů plánuje i česká armáda. Vážný zájem o tucet letounů projevilo například Thajsko, ale i další země. „Pozemní i letové zkoušky běží naplno a naším cílem je získat certifikaci na pokročilý cvičný letoun ve třetím čtvrtletí roku 2020. Koncept industrializace L-39NG je připravený, v letošním roce spustíme sériovou výrobu a završíme některé prodejní kampaně,” konstatoval šéf Aera Dieter John.

Zajímavou příležitostí se může jevit právě i Mali. Země má papírově stále ještě ve výzbroji dva nadzvukové stroje Mi-21MF. Malijské vzdušné síly byly v minulosti vyzbrojeny tuctem těchto strojů a v roce 2005 získaly ještě tři letouny MiG-21 z Česka. Také výcvik malijských pilotů v minulosti probíhal na šesti letounech L-29 Delfín z Aera.