Podle některých ambiciozní plán, který má českou armádu zásadně zmodernizovat a posunout na vyšší úroveň. Podle jiných pomyslný „odraz ode dna a rychlé tempo k hladině“.

Taková je nová Koncepce výstavby české armády do roku 2030 (takzvaný KVAČR30), kterou před několika dny schválila vláda.

FOTOGRAFIE

Koncepční dokument je vizí, jak by měla česká armáda za deset let vypadat. „Plán říká, jak armádu modernizovat v rozumném čase a za rozumné peníze. Nikdo nechce mít doma dvacet let starý počítač,“ prohlásil náčelník Generálního štábu Aleše Opata na velitelském shromáždění, když koncept představil.

V čem je ambiciozní? Po dlouhých letech škrtů ve výdajích na obranu by měla především armádu zbavit závislosti na zastarávající ruské respektive sovětské technice. „Je ostuda, že třicet let od revoluce máme ruské vrtulníky a radary, máme obrovské zpoždění. V tomto směru jsme v minulosti zaspali dobu,“ konstatoval premiér Andrej Babiš (ANO).

Podle Opaty se svět se změnil a Česká republika tomu musí přizpůsobit svou obranu. „Nechceme armádu pro minulé války, ale armádu připravenou na 21. století,“ prohlásil.

Dokument počítá s dosažením takového stavu ve dvou krocích – milnících, které mají být dokončeny do roku 2025 a 2030. První bude znamenat stav, kdy bude česká armáda „připravena k obraně zájmů Česka“. Ve druhém pak má armáda akceschopná, dostát všem závazkům v rámci kolektivní obrany NATO a poskočit na vyšší úroveň rozvíjením nových schopností a dalším posilováním.

Početnější se silnou zálohou

Jednou z hlavních priorit koncepce je navýšení počtu vojáků až na 30 tisíc profesionálů v roce 2030. Na počátku letošního roku v armádě fakticky sloužilo 21 500 vojáků z povolání, při plné naplněnosti všech útvarů by měla armáda mít k dispozici až 25 tisíc profesionálů.

Podle koncepce by v roce 2020 počty vojáků měly dosáhnout téměř 23 tisíc, v roce 2025 by jich mělo být přes 27 tisíc a o pět let později pak 30 tisíc. Jen pro zajímavost, 30 tisíc vojáků měla česká armáda naposledy v roce 1994.

Aby takového stavu skutečně armáda dosáhla, zaměří se intenzivně na nábor nových rekrutů. Každoročně chce přijmout až 2 400 nováčků. To má pokrýt nejen odchody vojáků z aktivní služby, ale také zajistit meziroční růst o přibližně 800 až 900 vojáků.

Náčelník štábu opata připustil, že se armáda v tomto ohledu potýká s některými negativními trendy, jakými jsou stárnoucí populace nebo zhoršující se zdravotní stav mladých lidí.

S navýšením počtu vojáků bude armáda potřebovat také odpovídající zázemí pro jejich výcvik a přípravu. A současné kapacity v jediném výcvikovém centru ve Vyškově stačit nebudou. Vzniknout tak má nová výcviková základna v Radošově na Karlovarsku.

V době krize mají profesionální vojáky doplnit příslušníci Aktivní zálohy. Ta se v posledních letech těší velkému zájmu. Proti původním představám, že by armáda měla k dispozici v budoucnu zhruba 5 tisíc záložníků, počítá nová koncepce prakticky s dvojnásobkem. V současnosti má Aktivní záloha přes 3 tisíce členů, do roku 2025 chce armáda počet záložníků nově zvýšit na 5 700 a v roce do roku 2030 až na 10 tisíc.

Některým specializovaným záložním jednotkám už přitom armáda běžně svěřuje techniku, kterou používají profesionálové. Příkladem mohou být záložní jednotky 73. tankového praporu nebo nově 13. dělostřeleckého pluku z Jinců, která nedávno absolvovala první ostré střelby se samohybných houfnic. Výborně zkušenosti s tím, jak záložníci techniku rychle zvládají, dokazuje i skutečnost, že podobnou praxi chce armáda brzy vyzkoušet i u letectva.

„Osobně se těším na chvíli, až se pojedu podívat na první záložníky, kteří budou létat, protože od roku 2020 se začínají vytvářet letecké a technické roje aktivní zálohy u leteckých základen v Praze, Čáslavi a Náměšti,“ prozradil nedávno poradce náčelníka generálního štábu pro Aktivní zálohu Ludvík Cimburek.

Podle koncepce tak má být záloha záloha schopna v případě potřeby zcela samostatně plnit operační úkoly na území ČR při obraně a ochraně objektů důležitých pro obranu státu.

První ostré střelby dělostřelecké jednotky Aktivní zálohy ze samohybných houfnic DANA

Těžká kavalerie v novém

Za jeden z nejdůležitějších úkolů uvádí koncepce výstavbu brigády těžkého typu do roku 2025. Pro její vyzbrojení armáda potřebuje nová pásová bojová vozidla pěchoty. Pořízení 210 strojů bude stát přes 50 miliard korun a půjde největší armádní zakázkou moderní historie. Smlouvu chce ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uzavřít v první polovině příštího roku.

Novými obrněnci má být vyzbrojena hlavně 7. mechanizovaná brigáda, která se dosud spoléhá na staré a dosluhující stroje BVP-2. Podle Opaty je přezbrojení naprostou prioritou.

A s novou zbrojí počítá armáda také pro tankisty. Generální štáb už zahájil práce na technickém zhodnocení současného tanku T-72M4CZ.

V současnosti má armáda v jediné tankové jednotce v Přáslavicích 30 těchto „modernizovaných“ tanků. Původní plány přitom počítaly s modernizací až 350 tanků. Dalších 90 bez modernizací je uloženo ve skladech pro případ ohrožení a mobilizace. Životnost modernizovaných se chýlí ke konci.

A proto chce armáda podle nové koncepce do roku 2025 alespoň dílčím způsobem tanky T-72 opět modernizovat, prodloužit jejich životnost a zároveň rozhodnout o jejich náhradě tak, aby při druhém milníku v roce 2030 už byl 73. tankový prapor přezbrojen. Modernizací systému řízení palby armáda udrží tankové schopnosti minimálně do roku 2026.

Systém řízení palby tanků totiž využívá dnes zastarávající termovizní kamery, které se nevyrábějí, a proto musejí být nahrazeny novým systémem.

Nová děla, minomety i mosty

Dalším klíčovým nákupem do roku 2025 mají být nová děla až za 4 miliardy korun, která nahradí samohybné houfnice Dana. Modernizace dělostřelectva také není novým tématem.

Noční střelby minometné baterie na Libavé

Armáda chce 52 nových děl v aliančních standardech, tedy ráže 155 milimetrů. Jejich životnost má být 25 let. Měly by být schopné automatického zamíření či automatického i poloautomatického nabíjení a vystřelit minimálně čtyřikrát za minutu.

Počítá se také s nákupem 60 kusů nových samohybných minometů ráže 120 milimetrů včetně munice, interoperabilním systémem řízení palby, speciální technikou a materiálem pro řízení palebné podpory celkově až za 7,5 miliardy korun.

Do roku 2030 pak má dělostřelectvo dostat také blíže nespecifikované pokročilé prostředky pro dělostřelecký průzkum, které umožní na dálku zjišťovat cíle a výsledek palby.

V ženijním vojsku koncepce počítá s nahrazením starých mostních tanků MT-55, pořízením kolových obrněných vozidel pro bojové ženijní jednotky a nejmodernějšími detekčními přístroji pro vyhledávání a likvidaci výbušnin, odminovacími systémy a prostředky pro dálkové zaminování.

Chemici zase nová vozidla a vybavení pro detekci i dekontaminaci.

Hromadný seskok českých a polských výsadkářů na Dnech NATO v Ostravě

Úderná pěst k dispozici

Důležitý bude první milník v roce 2025 také pro nově budovaný výsadkový pluk. Ten v té době dosáhne operačních schopností. V nejbližších letech mají být proto pro výsadkáře pořízena lehká útočná vozidla. Pak se má pluk intenzivně připravovat a rozvíjet, aby byl schopen okamžité reakce pro řešení nenadálých situací vyžadujících vojenský zásah doma i v zahraničí.

Jde přitom o jeden z nejdůležitějších strategických projektů české armády za poslední dobu a reakci na nové hrozby doma i ve světě. Armáda tak získá třetí hlavní manévrový bojový prvek. Výsadkový pluk bude doplňovat dosavadní „lehčí a expediční“ 4. brigádu rychlého nasazení z Žatce a „těžkou“ teritoriální 7. mechanizovanou brigádu z Hranic.

Tomu odpovídají i úkoly, které má nový pluk plnit – od vzdušných výsadkových akcí v týlu nepřítele či přepadů přes zdržovací boj či záchranu pilotů až po evakuaci českých občanů z konfliktních oblastí či zón zasažených humanitární nebo bezpečnostní krizí či živelnou katastrofou.

Modernizací mají v příštích deseti letech projít také kolové obrněnce Pandur, kterými je vyzbrojena zmiňovaná 4. brigáda. Armáda chce nakoupit také další kusy, aby mohla přezbrojit 44. lehký motorizovaný prapor z Jindřichova Hradce.

Nebe pod dohledem

Letectvo už do roku 2025 bude mít k dispozici 12 nových amerických vrtulníků Venom a Viper (8+4), které nahradí dosluhující ruské bitevníky Mi-24/35. Součástí nákupu bude také dodávka přesně naváděné munice proti obrněným cílům. Dokončena má být modernizace transportních vrtulníků Mi-171Š a do roku 2030 pak chce armáda náhradu za transportní stroje Mi-8.

Ochranu vzdušného prostoru mají zajišťovat ještě minimálně pět let nadzvukové letouny JAS-39 Gripen. Do té doby chce velení armády rozhodnutí o budoucí podobě taktického letectva.

Tedy zda pokračovat v pronájmu i většího počtu modernizovaných gripenů (v současnosti 14 strojů) nebo zda nepořídit nové nadzvukové stroje.

Podzvukové letectvo v podobě strojů L-159 ALCA má projít dílčími modernizacemi, doplňovat stíhací stroje a zajišťovat přímou podporu pozemním silám.

Zabezpečení strategické vzdušné přepravy a schopnost tankování za letu chce armáda zajistit přistoupením do společných projektů se spojenci. Modernizací mají projít stávající transportní letouny CASA a do flotily mají přibýt další dva tyto stroje.

Do operačního použití se mají dostat také nové izraelské radary typu MADR. Smlouvu na jejich pořízení má ministerstvo obrany uzavřít ještě letos v prosinci.

Dny NATO v Ostravě. Letoun JAS-39 Gripen českých Vzdušných sil

Nahrazen má být také protiletadlový raketový komplex 2K12KUB. Současné čtyři palebné baterie mají nahradit rovněž čtyři baterie, ale nového systému. Armáda chce tuto oblast řešit komplexně, tedy nákupem něčeho nového. Nákup protiletadlového kompletu krátkého dostřelu SHORAD přijde zhruba na deset miliard korun. Současné komplety původně ruské výroby jsou už několik let za svou životností.

Velení armády by ale chtělo získat i nové schopnosti. Plánuje pořídit takzvané C-RAM zařízení, tedy systém schopný ochránit jednotky před raketovou či dělostřeleckou palbou ničením letící munice. Vojáci by měli být schopni také pomocí nových zbraní zasahovat proti dronům.

V roce 2030 mají být vzdušné síly schopny detekce, sledování, identifikace a působení proti širokému spektru vzdušných a pozemních cílů za všech podmínek i za pokročilého elektromagnetického rušení. „Ve spolupráci s NATO bude rozhodnuto o potřebě výstavby schopnosti protiraketové obrany,“ uvádí se v dokumentu.

Balík speciálních schopností

Dokument se zabývá i rozvojem speciálních sil, které mají být schopny plnit celou škálu operací a úkolů od speciálního průzkumu, ofenzivních operací, záchrany rukojmí nebo odsunu lidí z nebezpečných oblastí. „ČR musí být politicky, právně i vojensko-technicky připravena i na samostatnou, záchranně-vyprošťovací akci zejména pro případ ohrožení občanů Česka v zahraničí například nenadálou krizí,“ píše se v koncepci.

Změny čekají armádu v příštích deseti letech i ve velení a řízení. Už od začátku příštího roku plánuje přestoupit z dvoustupňového na třístupňové velení. Chce vybudovat útvar kybernetických sil a informačních operací, který bude mít za úkol čelit protivníkovi v této doméně.

Při nákupu vybavení počítá velení armády s důrazem na využívání automatizovaných systémů a prvků umělé inteligence a robotizace. Vzniknout mají armádní datová centra s migrací programového vybavení a dat. Zelenou dostanou projekty ke zvýšení odolnosti, spolehlivosti a bezpečnosti transportní sítě, globální datové sítě, satelitní komunikace i modernizace radiokomunikačního systému české armády.

K důležitým speciálním schopnostem má patřit elektronický boj. Armáda chce pořídit moderní mobilní pasivní sledovací systém pro elektronické sledování na vlastním území a v mezinárodních operacích a mobilní stavebnicové komunikační rušiče.

V roce 2030 mají být jednotky schopné vést nepřetržitý skrytý radiový a radiotechnický průzkum, odhalovat všechny druhy radiolokátorů, identifikačních prostředků a navigačních zařízení. A také schopny navigačního válčení, využívat směrovou energii, sofistikovaného zaměřování, identifikace a rušení spojovacích, datových a informačních sítí a navigačních systémů, včetně zajištění ochrany osob, vozidel nebo letounů.

Do roku 2025 má vzniknout také jednotka s taktickými bezpilotními bojovými stroji a menšími průzkumnými drony. „Svět není fixní, sledujme, kam směřuje. Budoucnost válčení ovlivní především vývoj automatizace a robotizace,“ prohlásil k tomu náčelník štábu Opata.

Rozvíjet chce armáda své schopnosti ochrany proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným prostředkům, které bude i nadále nabízet spojencům a partnerům v rámci své specializace.

Pasivní sledovací systém VERA-NG

Rusko, Čína, terorismus a migrace

V bezesporu ambiciozním plánu má jen nová technika stát přes 100 miliard korun. Bude tedy záležet na politicích a především vládě, té současné i dalších, zda dostojí slibům a bude na obranu dávat tolik, kolik se zavázala.

Celá koncepce stojí na klíčovém faktoru, že Česká republika skutečně dostojí svým slibům a závazkům spojencům z NATO a bude výdaje na obranu postupně zvyšovat až k úrovni dvou procent HDP. V roce 2030 by tak obranný rozpočet měl přesahovat 149 miliard korun a na investice do moderních systémů a techniky by mělo jít 20 procent z této sumy.

Podle premiéra Andreje Babiše vláda svým slibům dostojí. „Ztratili jsme hodně času. Od závazku se odvíjí naše důvěryhodnost,“ řekl na velitelském shromáždění.

Podle ministra Metnara už příští rok bude na investice určeno asi 18 miliard z obranného rozpočtu. Jak podotkl, letos bylo uzavřeno téměř 300 vojenských smluv za 17 miliard korun a do konce roku má v plánu podepsat další smlouvy v hodnotě 24 miliard korun – na nákup nových vrtulníků, dvou letounů CASA, osmi mobilních radiolokátorů MADR nebo na pořízení malého dopravního letounu pro přepravu politiků.

A proč takové posilování obrany? Armádní koncepce konstatuje, že pravděpodobnost přímého vojenského napadení území ČR je nadále nízká. „V případě vojenského ohrožení státu je ale potřebné počítat i se samostatným působením české armády na vlastním teritoriu,“ uvádí se v dokumentu.

Ten za hlavní rizika označuje především Rusko s jeho asertivními mocenskými ambicemi a to i za použití vojenské síly a globální posilování Číny s tím, že především dezinformační aktivity a kybernetické útoky závažným způsobem ohrožují stabilitu a prosperitu otevřených a na informacích závislých společností.

Slabé a hroutící se státy na jih a jihovýchod od Evropy pak vytvářejí podle armádního velení nestabilitu ohrožující Evropu v podobě radikalizace části populace, extremismu, terorismu, organizovaného zločinu a zvyšování ilegální migrace.

Vyloučit pak podle koncepce nelze ani ohrožení bezpečnosti a územní celistvosti některého členského státu NATO či EU takovým způsobem, který bude vyžadovat zapojení českých vojáků.

„Vznik takového konfliktu je obtížně předvídatelný a může nastat neočekávaně a s minimální varovací dobou... Není vyloučena ani možnost, že ČR poskytne vojenskou pomoc napadanému spojenci přímo, mimo systém kolektivní obrany,“ uvádí se v dokumentu.