Celkem pět bezpilotních strojů Global Hawk si Aliance objednala v roce 2012. První z letounů s rozpětím křídel takřka 40 metrů přistál na italské základně Sigonella na Sicílii minulý týden.

Právě tady sídlí operační základna nově budovaného klíčového systému AGS (Alliance Ground Surveillance), který má spojencům přinést v boji informační převahu nad jakýmkoliv protivníkem - a nejen vojenským.

„Je to důkaz, že spojenci jsou odhodláni modernizovat Alianci a investovat do zajištění klíčových špičkových schopností ve prospěch naší sdílené bezpečnosti,“ uvedl v reakci šéf NATO Jens Stoltenberg.

Důmyslné propojení pozemních senzorů, radarů, satelitů, letounů včasné výstrahy AWACS a právě nových nejvýkonnějších bezpilotních strojů Globak Hawk a má svést nitky zpravodajských, průzkumných i výzvědných informací a poskládat z nich mozaiku digitálního bojiště.

Systém za více než 1,4 miliard eur umožní NATO trvale sledovat rozsáhlé oblasti z velkých výšek a za jakýchkoli povětrnostních podmínek, díky čemuž velitelé získají ucelený obraz o situaci na zemi pro správná rozhodnutí. Program AGS patřil v uplynulých letech k nejdůležitějším společným projektům Aliance. Systém má být hlavním pilířem ochrany aliančních vojáků na bojišti – dostanou přímo v akci nepřetržitý tok informací takřka v reálném čase.

Kromě bojových operací najde systém uplatnění i při ochraně hranic, průmyslových haváriích, živelných katastrofách, rozsáhlých pátracích akcích nebo při teroristickém ohrožení. Hovoří se například o nasazení při ochraně území baltských republik nebo při sledování tras pašeráků lidí přes Středozemní moře.

První mise už příští rok

Zásadní roli mají v systému hrát právě bezpilotní stroje. Letouny Global Hawk jsou schopné sledovat ohromné území z výšky dvanácti kilometrů a v průběhu jedné průzkumné mise zmapovat až 100 tisíc kilometrů čtverečných terénu denně. Ve vzduchu vydrží přes 32 hodin.

První průzkumné mise plánuje NATO už na příští rok. Další čtyři objednané superdrony jsou v různých fázích testování a spojenci by je měli postupně obdržet v dalších letech.

Obecně se předpokládá, že celý systém by s průběžnými modernizacemi měl fungovat dalších 30 až 35 let.

Dosah letounů je v podstatě celosvětový. Global Hawk odstartuje ze Sicílie a přeletí nad zájmové oblasti na Blízkém či Středním Východě. Je schopný doletět nad jižní Afriku, téměř sedm tisíc kilometrů, zde absolvovat osmihodinový průzkumný let a vrátit se.

Kromě bojových operací najde systém uplatnění i při ochraně hranic, průmyslových haváriích, živelných katastrofách, rozsáhlých pátracích akcích nebo při teroristickém ohrožení. Aktuálně se hovoří o nasazení při ochraně území baltských republik nebo při sledování tras pašeráků lidí přes Středozemní moře.

Na projektu se podílí celkem 15 členských států NATO včetně České republika. Ta patří dokonce mezi první země, které se k vybudování systému sledování pozemních cílů na přelomu tisíciletí přihlásily. Státy kromě superdronů pořizují mobilní pozemní stanice a budují hlavní operační středisko v Sigonelle. Tam má celkově pracovat až 600 lidí, převládat mají zpravodajské a průzkumné pozice a samozřejmě „piloti“ - operátoři.

Český podíl za 650 milionů

Česko celkově podle údajů ministerstva obrany do projektu vložilo zhruba 650 milionů korun ve splátkách rozložených do let 2009 až 2018. Částka vychází z předem stanoveného klíče bezpečnostních investic NATO a činí přibližně 1,7 procenta z celkového objemu nákladů na systém.

Významnou stopu v projektu zanechá také český obranný průmysl. České firmy dosud na projektu získaly zakázky za přibližně 14 milionů eur, tedy za více než 370 milionů korun.

FOTOGRAFIE

Celkově má český podíl dosáhnout až 70 procent z částky, kterou země na vybudování systému vynaložila. Konkrétně jde například o vývoj softwaru, do kterého je zapojena česká společnost ICZ. Pardubická společnost Retia z holdingu CSG zase dodala sedm speciálních kontejnerů mobilních pozemních stanovišť, vybavených elektronickými systémy pro vyhodnocování dat z bezpilotních letounů. Podílela se na nich také další česká firma Karbox.

Ta kromě elektronikou prošpikovaných kontejnerů, přepravitelných na nákladních automobilech, nakonec díky kvalitní práci dostala i úkoly navíc, které nebyli schopni splnit zahraniční dodavatelé – například vybudování pracoviště operátora nebo dálkové ovládání radiostanice.

Provoz budou hradit všichni

Zajímavostí je, že od osmdesátých let 20. století, kdy spojenci společně nakoupili flotilu průzkumných letounů AWACS a poté také transportní letouny C-17 Globemaster, jsou nové bezpilotní stroje teprve třetím takovým projektem, kdy letouny bude vlastnit Aliance jako celek.

Do financování provozu, který za 30 let přijde na další dvě miliardy eur, se zapojí všechny členské státy NATO s výjimkou Francie a Británie. Ty se zavázaly kompenzovat finanční náklady národními průzkumnými prostředky s podobnými typy senzorů, které dají Alianci k dispozici.

Jádro celého systému tvoří unikátní technologie Ground Moving Target Indication (GMTI) schopná za všech povětrnostních podmínek mapovat zemský povrch s mimořádnou přesností a lokalizovat a identifikovat prakticky všechny pozemní a vodní stacionární i pohyblivé objekty.

Díky tomu dokáže systém automaticky odlišit pohyblivé objekty od jejich pozadí, vyhodnotit jejich trajektorii a předvídat další postup. Zabere až několik desítek tisíc pohybujících se objektů.

Systém porovnává drobné změny v terénu s uloženými 3D mapovými podklady, čímž zjišťuje nové povrchové úpravy – od staveb přes různé objekty až po klamné cíle. Může odhalit například i místa s nastraženými výbušnými systémy.

Přenos dat má probíhat přes družicové spojení takřka v reálném čase. Obsluha pozemní stanice bude schopná přijmout potřebná data z dronu, vyhodnotit je, předat jednotce, pro kterou jsou v akci určena, a přes satelit je poslat zpět na hlavní operační základnu. Odtud pak budou data zasílána přes chráněnou síť NATO uživatelům na strategickém stupni velení a národním prvkům.

Pokud nebudou pozemní stanice v konkrétní situaci využity a nasazeny, budou se data z Global Hawku přes satelit přenášet přímo na hlavní operační základnu na Sicílii, vyhodnocovat a fúzovat v operačním centru a následně zasílat koncovým uživatelům. Tímto způsobem bude možné poskytovat informace lidem, kteří mají rozhodovací pravomoci – od taktické až po strategickou úroveň. Armády všech zemí NATO pak budou moci informace získané prostřednictvím AGS propojit s národními systémy velení a řízení.

Letoun včasné výstrahy AWACS v tygřím provedení na cvičení Tiger Meet ve Francii

Letouny AWACS čeká modernizace

Nasazení výkonných bezpilotních dronů však neznamená konec pro jeden ze symbolů NATO - průzkumné letouny včasného varování AWACS, na jejichž službu se spojenci dosud spoléhali. Naopak.

Flotilu upravených dopravních letadel Boeing 707 s charakteristickou kruhovou radarovou anténou na hřbetě vybavených radary a rádiovými stanicemi, které umožňují sledovat cíle ve vzduchu a navádět na ně prostředky protivzdušné obrany, řídit letecké souboje i odposlouchávat nepřátelské spoje čeká modernizace za více jak miliardu dolarů.

Smlouvu má NATO podepsat už tento týden a slibuje si prodloužení jejich služby až do roku 2035. V systému AGS mají hrát důležitou roli.

V posádkách létají i Češi. U jednotky sloužilo nedávno 13 českých vojáků. Od pilota a navigátora, přes operátory a techniky až po pozemní personál.

Země NATO donedávna společně provozovaly flotilu osmnácti těchto strojů. Dva stroje byly ale kvůli stáří vyřazeny ze služby. Další letouny procházely modernizací systémů a k operačnímu nasazení měli tak spojenci k dispozici 14 strojů.

Vytíženost těchto letounů je přitom mimořádná. Startují v rámci koalice proti takzvaném Islámskému státu k nepřetržitému sledování situace nad Sýrií a Irákem. Průzkumné lety podnikají také nad Středozemním mořem nebo nad Baltem.