Šéf NATO Jens Stoltenberg v reakci na zahájení turecké operace na severu Sýrie uvedl, že situace bude jedním z hlavních témat jeho páteční schůzky s tureckým prezidentem Erdoganem.

„NATO bylo tureckými orgány informováno o probíhající operaci v severní Sýrii. Spoléhám na to, že Turecko bude jednat zdrženlivě a zajistí, aby nebyly ohroženy výhody, kterých jsme dosáhli v boji proti IS,“ uvedl Stoltenberg.

Podle bezpečnostního analytika a bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého je vojenská akce proti Kurdům na severu Sýrie nepřiměřenou reakcí Ankary, která není schopná desítky let vyřešit vlastní problém na svém vlastním území.

„Turecká operace vytváří nebezpečnou situaci, která může mít v konečné fázi za následek další masivní migrační vlnu do Evropy,“ konstatoval. Aliance by měla podle jeho slov velmi tvrdě trvat na okamžitém zastavení této operace na území cizího státu.

Ankara bude jednání spojenců blokovat

NATO, jejímž členem Turecko je, bude podle bezpečnostního experta Ivana Gabala odsouzeno zřejmě do role pasivního pozorovatele. Kdyby si Aliance cokoliv zkusila, tak Turecko pochopitelně návrh zablokuje a NATO bude ze hry. Připomněl, že jakoukoliv reakci aliančních spojenců Turecko pochopitelně zablokuje, protože usnesení Aliance přijímá všeobecným konsenzem.

„Při zjevné lhostejnosti či cynickém postoji USA a dopadech na NATO musí převzít iniciativu Evropská unie. Je to v jejím sousedství a nějakou schopnost jednat, dohodnout se a podniknout rychlou akci už má,“ řekl Gabal.

Situaci označil za extrémně nebezpečnou z hlediska kredibility Západu, rizika nové a velmi masivní migrační vlny do Evropy i uvolnění značného počtu bojovníků takzvaného Islámského států, které dosud Kurdové drželi ve věznicích. „Riziko obnovení bojových aktivit Islámského státu a tím pádem i teroristických aktivit v Evropě je značné,“ dodal.

Premiér Babiš udělal chybu

Gabal stejně jako někteří čeští politici kritizoval kroky českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který před časem s tureckými plány na vytvoření bezpečnostní zóny na severu Sýrie a vojenskou akcí souhlasil. „Pokud premiér při návštěvě v Turecku Erdoganovi tuto operaci posvětil, byla to hrubá chyba,“ konstatoval.

Česká republika by měla podle Gabala vyvinout maximální úsilí, aby EU přijala tvrdý a jasný postoj a snažila se diplomatickými prostředky tureckou operaci zastavit. „Opravdu jsme Kurdům pomáhali, když jako jediní bojovali proti takzvanému Islámskému státu, zavírali jsme oči nad některými činy Turecka a samozřejmě Ruska a teď je necháme bombardovat,“ řekl.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v oficiálním prohlášení konstatoval, že turecká ofenzíva jen zhorší situaci civilního obyvatelstva a uprchlíků v regionu.

„Bohužel v tuto chvíli nevidím jiný nástroj, jak situaci zklidnit, než je diplomatický tlak. Očekávám společný postup EU,“ sdělil s tím, že Česko i nadále podporuje mírový proces v Sýrii, který by měl umožnit poválečnou rekonstrukci země. „Zajištění bezpečnosti tureckých hranic jsme mohli dosáhnout i jinou cestou,“ dodal.

Upozornil, že zatímco Turecko vnímá Kurdy jako své nepřátele, pro Česko a západní spojence to jsou pomocníci v boji proti teroristům. „Byli to oni, kdo nám pomohl porazit takzvaný Islámský stát. Na tento rozdílný pohled narážíme bohužel opakovaně. Považuji za pokrytecké se teď ke Kurdům otočit zády a bez jakékoliv debaty s jejich lídry nechat obsadit území, na kterém žijí,“ uvedl.

Turecká otázka národní bezpečnosti

Nejnovější tureckou operaci vnímá s velkými rozpaky také někdejší šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Český generál podotkl, že Turecko sice pro vojenské akce na severu Sýrie používá velice poetické názvy, jako „Olivová ratolest“ nebo jako nyní „Mírové jaro“ a zdůvodňuje je pokaždé poměrně velkým humanitárním cílem s návratem syrských uprchlíků zpět do země, všem je ale zřejmý skutečný cíl.

„Tedy eliminovat syrské Kurdy poblíž hranic a tím si vytvořit bezpečnější zónu. Ta by se dala vytvořit jinak, než vojenskou intervencí. Turecko nevyčerpalo všechny možnosti,“ prohlásil Pavel.

Připomněl, že Ankara stejně jako při předchozích operacích spojence z NATO o svých plánech informovala. Spojenci mají podle Pavla možnost vyjádřit své obavy i nespokojenost.

„Záleží, jak velký počet států a s jakou razancí se ozve, aby vyvolal u Turecka reakci. Nicméně Turecko je suverénní zemí a považuje situaci za otázku národní bezpečnosti a má stejně jako jiné státy za to, že je čistě na něm, jakou formu k zajištění bezpečnosti zvolí,“ dodal.

Podle bezpečnostního analytika Lukáše Dyčky z Baltic Defense College v Tartu je otázkou, zda by Severoatlantická aliance nějak vůči Turecku vůbec postupovat měla.

„Je to volba mezi špatným a ještě horším řešením. Kurdové sice byli naši spojenci pro určitou situaci a chvíli, ale na druhé straně máme Turecko, které potřebujeme pro jiné situace. Není to samozřejmě hezké, hodit Kurdy přes palubu, ale asi jiná možnost není, pokud nechceme Turecko zahnat do náruče Ruska,“ řekl.

Domnívá se, že pokud Ankara své akce nepřežene a nezajde při nich příliš daleko, bude současná operace „popraskem na pár týdnů a pak usne“. Takovým postupem podle něj Turecko pomalu získá Kurdistán celý.