„Brigáda v Rumunsku je jen jednou z částí naší reakce na asertivnější Rusko, které zvýšilo svou vojenskou přítomnost i v oblasti Černého moře a zejména na Krymu,“ konstatoval Stoltenberg v Bukurešti, kde se zúčastnil čtyřdenního zasedání Parlamentního shromáždění NATO.

Nová vícenárodní brigáda s označením „jihovýchod“ sídlí v rumunském městě Craiova na jihu země. Plných operačních schopností má bojové uskupení o síle asi 1 500 vojáků dosáhnout v listopadu. Většinu tvoří vojáci z Rumunska a Polska, ale doplňovat je mají i méně početné skupiny z Bulharska, Kanady, Německa, Maďarska, Itálie, Nizozemska, Portugalska a Španělska.

Podle Stoltenberga nejde ani tak o počet vojáků jako spíš o jasný vzkaz. „Vícenárodní brigáda vysílá jasný signál o rozhodnosti a přítomnosti NATO a vysílá signál, že útok na jednoho spojence - na Rumunsko - bude považován za útok na celou Alianci,“ konstatoval.

Stoltenberg připomněl, že kromě vícenárodní brigády alianční spojenci zajišťují také posílenou vzdušnou ochranu Rumunska i Bulharska. V současnosti jde o letouny italských a kanadských vzdušných sil. A kvůli obavám z chování Moskvy také Aliance posílila námořní aktivity v Černém moři.

„Naším cílem je mír, ne válka,“ řekl rumunský prezident Klaus Iohannis s tím, že jeho země není pro Rusko hrozbou, ale potřebuje v rámci regionu Černého moře dlouhodobou spojeneckou strategii, založenou na silné obraně a věrohodném odstrašení.

Rozmístění a složení vícenárodních praporů NATO v Pobaltí a Polsku v červnu 2017

Stoltenberg ale upozornil, že si Aliance v žádném případě nepřeje novou studenou válku s Ruskem. Spojenci jsou ale znepokojeni chováním Ruska a proto společně reagovali největší posílením kolektivní obrany od konce studené války, především v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014. Intenzivnější hlídkové lety aliančních letounů nad Černým mořem označil za reakci „na agresivní akce Ruska na východě Ukrajiny“.

V narážce na velké zářijové rusko-běloruské manévry Západ 2017 v Bělorusku a na Baltu šéf NATO také vyjádřil znepokojení nad „nedostatkem transparentnosti“ Ruska, pokud jde o vojenská cvičení. Rusko uvádělo počet vojáků a zbraní na cvičení pod hranicí, kdy je nutné pozvat zahraniční pozorovatele. Státy NATO ale poskytnuté údaje zpochybnily.

Pro Rumunsko a potažmo také Bulharsko je zřízení vícenárodní brigády NATO jistým diplomatickým úspěchem. Po posílení vojenské přítomnosti na jihovýchodním křídle Aliance Bukurešť volala prakticky dva roky. Stoltenberg upozornil, že Rumunsko je velice důležitým spojencem v oblasti protiraketové obrany NATO.

Základna v rumunském Deveselu je jednou ze dvou pozemních středisek spojenců s antiraketami pro ničení balistických střel.