natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • "Černý rok" pro evropskou bezpečnost, hodnotil šéf NATO

    2. února 2015  12:18
    Rok 2014 byl "černým rokem pro evropskou bezpečnost", shrnul generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uplynulé měsíce. Násilný extrémismus na jižní hranici Aliance, zmatek v severní Africe a na Blízkém východě, ruské chování na Ukrajině a terorismus v evropských ulicích.  

    Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

    To jsou podle něj hlavní příčiny dramatické proměny bezpečnostního prostředí „Rok 2014 nebyl dobrým rokem pro evropskou bezpečnost. Ve skutečnosti byl černým rokem,“ prohlásil Stoltenberg s uvedením výroční hodnotící zprávy.

    Na jihu čelí Aliance násilí islámských extrémistů, kteří šíří zmatek v celé severní Africe a na Blízkém východě. „A podněcují k terorismu v našich ulicích,“ konstatoval Stoltenberg s odkazem na nedávné útoky v Paříži.

    Na východě zase podle něj Rusko s použitím vojenské síly anektovalo Krym, destabilizuje východní Ukrajinu a zastrašuje své sousedy. „Naše bezpečnostní prostředí se zásadně změnilo,“ uvedl šéf Aliance.

    Právě v souvislosti s asertivní politikou Moskvy posledních měsíců upozornil na enormní nárůst počtu startů pohotovostních stíhaček NATO k ruským vojenským letounům, které se nebezpečně přiblížily k území některých aliančních členů nebo narušily jejich vzdušný prostor.

    Za celý loňský rok NATO eviduje 400 startů pohotovostních strojů k ruským letounům. „Více než 150 z těchto startů bylo provedeno v Pobaltí. To je asi čtyřikrát více než v roce 2013. Takže zůstáváme ostražití,“ upozornil.

    Schůzka s Lavrovem může být

    Stoltenberg potvrdil záměr, že by se kvůli Ukrajině chtěl setkat s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. K setkání by podle jeho slov mohlo dojít na okraj připravované bezpečnostní konference v Mnichově, která se uskuteční od 6. do 8. února.

    „Budu tam a myslím si, že je přirozené, že se setkáme. Rozhodli jsme v NATO pozastavit praktickou spolupráci s Ruskem, ale naopak udržet otevřené kanály pro politický dialog,“ uvedl Stoltenberg.

    Jak však připomněl, Aliance podporuje ekonomické sankce vůči Rusku, uvalené za anexi Krymu a ruské chování na Ukrajině. „Myslíme si, že je důležité, aby Rusko poznalo, že porušování mezinárodní práva, použití síly ke změně hranic a anektování části jiné země má důsledky,“ prohlásil Stoltenberg.

    Sankce jako takové NATO podle jeho slov chápe v současnosti jako jedinou možnost. „Buď je možné nedělat nic nebo použít vojenské prostředky. Pak si myslím, že každý chápe, že sankce jsou nejlepší alternativou, protože vojenské řešení krize na Ukrajině neexistuje. To, co potřebujeme, je jednání o mírovém řešení na základě dohod z Minsku. A aby se tak stalo, musí Rusko přestat podporovat separatisty,“ dodal šéf Aliance.

    Evropa musí zvýšit obranné výdaje

    Stoltenberg v hodnocení uplynulého roku upozornil, že odpověď NATO na dramatické změny v bezpečnostním prostředí leží v ochotě členských zemí investovat do společné obrany. Především evropské členy NATO proto znovu vyzval, aby zastavili propad ve výdajích na obranu

    „Co jsme učinili dosud, to jsme dokázali bez zvýšení výdajů. Ale nemůžete zvyšovat kapacity, počty cvičení, pořizovat nové vybavení a zároveň pokračovat ve škrtech v obranném rozpočtu,“ varoval.

    K tomu uvedl, že jen loni v reakci na nové hrozby NATO podniklo 200 různých vojenských cvičení, na mezinárodní nebo národní úrovni. Aliance rovněž posílila svou vojenskou přítomnost na své východní hranici, především v pobaltských zemích, Polsku nebo Rumunsku.

    Jak dodal, země NATO v loňském roce sice na obranu vydaly dohromady 852 miliard dolarů (takřka 21 bilionů korun), v Evropě zhruba 250 miliard (asi 6,4 bilionu korun), ale i tak je to proti předchozímu roku tříprocentní propad. „NATO zůstává nejsilnější vojenskou aliancí na světě. Ale dochází k trvalému poklesu evropských výdajů na obranu od roku 1990,“ konstatoval.

    Proto je ve změněném bezpečnostním prostředí zásadním úkolem se škrty skončit a vrátit se ke zvyšování obranných výdajů ve chvíli, kdy ekonomiky členských zemí znovu začnou růst.

    Důležitá bude rychlost sil

    Stoltenberg ve výroční zprávě vyzdvihl plnění takzvaného Akčního plánu připravenosti, který spojenci odsouhlasili loni v září na summitu v září ve Walesu. Především pak budování Sil velmi rychlé rychlé NATO (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF), schopných přispěchat ohrožené členské zemi na pomoc v řádu dvou dnů.

    Hrotové síly

    Expediční síly NATO, jejichž úkolem je okamžitě reagovat na bezprostřední ohrožení členů NATO, již fungují. Zatím ale v provizorní podobě a tvoří je vojenské jednotky Německa, Norska, Nizozemska a některých další členských zemí. Zatím není jasné, jak budou stálé síly velmi rychlé reakce financovány. Pravděpodobně za ně z části zaplatí jednotliví členové, kteří pro nové expediční síly poskytnou své vojáky, a z části budou financovány ze společného aliančního rozpočtu.

    Konkrétní podobou včetně složení takzvaného „hrotového uskupení“, které bude na místo krize vysláno jako první, by se měli zabývat ministři obrany členských zemí NATO už tento týden. Právě Síly velmi rychlé reakce mají mít letos pro spojence v NATO tu „nejvyšší prioritu“. Podle Stoltenberga půjde o „největší posílení kolektivní obrany od konce studené války“.

    Šéf Aliance zopakoval, že hned v šesti zemích (Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku, Bulharsku) kvůli schopnosti rychle reagovat na ohrožení vzniknou zvláštní integrační jednotky s prvky velení a řízení a předsunutými sklady s výstrojí a zásobami.

    Hrotové jednotky o síle 4 až 5 tisíc vojáků mají být připraveny reagovat v řádech hodin. K tomu mají mít připravené také potřebné logistické zázemí ve východních státech a na místo cestovat „na lehko“, avšak velmi rychle.

    „Musíme utrácet více a lépe. Chceme-li, aby byly naše síly připraveny se vypořádat s jakoukoliv hrozbou,“ dodal Stoltenberg.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media