Černé skříňky s daty o letu zříceného malajsijského boeingu získali zástupci Malajsie od proruských separatistů na východě Ukrajiny v pondělí časně ráno.

Budou odeslány do laboratoří v Británii, akreditovaných u Mezinárodní organice pro civilní letectví (ICAO). Britské laboratoře jsou totiž nejbližším takovým pracovištěm, které má povolení k analýze palubních záznamníků.

Data obsahují zápis palubní komunikace a údaje o letu a měly by přiblížit, co se s letounem na trase z Amsterodamu do malajsijské metropole Kuala Lumpuru v inkriminovanou dobu dělo.

Převzetí "černých skříněk" od povstalců oznámil malajsijský premiér Najib Razak. "Tady jsou ty černé skříňky. Věříme, že odhalí pravdu," řekl před kamerami při předávání v sídle samozvané Doněcké lidové republiky vůdce rebelů Alexandr Borodaj.

Ten zároveň odmítl obvinění, že malajsijský letoun sestřelili separatisté. Jde podle něj o "informační válku" a jeho muži prý nemají technické možnosti ke zničení takového letadla.

Rusko tvrdí, že střílel ukrajinský bitevník

Letoun se 298 lidmi na palubě ve čtvrtek pravděpodobně sestřelila na Doněckem raketa země-vzduch, odpálená z oblasti ovládané proruskými separatisty. Z útoku se vzájemně obviňují Ukrajina, Rusko a proruští povstalci na východě země.

Rusko trvá na tom, že malajsijský letoun mohl sestřelit raketou vzduch-vzduch ukrajinský vojenský stroj Su-25. Ten je sice určen primárně pro ničení pozemních cílů a jeho maximální letová hladina se pohybuje kolem sedmi tisíc metrů, ale podle Moskvy by v tu chvíli poblíž dopravního letounu. Kyjev takové informace odmítl s tím, že ukrajinské letouny byly na zemi.

Představitel ruského ministerstva obrany Andrej Kartapolov na speciální tiskové konferenci v Moskvě oznámil, že ruské radary v den katastrofy zaměřily ukrajinský vojenský letoun, pravděpodobně Su-25, ve vzdálenosti tři až pět kilometrů od malajsijského boeingu. Dráha jeho letu prý směřovala k boeingu.

Vlak s těly dorazil do Charkova

Vlak s těly obětí letu MH17 po několika odkladech dorazil z místa katastrofy do ukrajinského Charkova. Odsud budou ostatky vojenskými letouny transportovány do Nizozemska k identifikaci. První stroj by měl odletět během středy.

Vlak doprovázelo členové vyšetřovacího týmu z Nizozemska, Malajsie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mezinárodní tým expertů také pokračuje s vyšetřováním přímo na místě katastrofy u obce Hrabove. Práci jim však údajně stále komplikují ozbrojení proruští separatisté, kteří jsou na místě už od čtvrtka.

Australský premiér Tony Abbott přišel s prohlášením, že s věcnými důkazy bylo na místě pádu trosek rozsáhle manipulováno. "Přichází zametání stop. Jsme svědky rozsáhlého falšování důkazů, což musí skončit," prohlásil. Podezřelé chování záchranářů na místě hlásili od pondělí i reportéři tiskových agentur a televizních stanic. O manipulaci s důkazy několikrát hovořil i mluvčí pozorovatelské mise OBSE Michael Bociurkiw.

"Když jsme odcházeli, dělníci s nějakým zařízením v ruce prohledávali zbytky trupu letadla," uvedl. Některé části trupu navíc byly podle jeho slov přemístěny, některé nesou stopy po možném rozřezání.

Putin viní Západ a chce vojensky posílit

Rusko se podle prezidenta Vladimira Putina zasadí maximální měrou o transparentní a objektivní vyšetření událostí kolem zřícení malajsijského letounu. V projevu na schůzi Bezpečnostní rady státu v Moskvě slíbil, že v tomto ohledu bude působit i na ukrajinské separatisty. Znovu odmítl informace, že by za možným sestřelením stroje stálo Rusko nebo technika dodaná rebelům.

Putin před bezpečnostní radou zároveň uvedl, že Moskva nenechá bez odpovědi posilování vojsk NATO. "Co se ve skutečnosti děje? Skupina vojsk NATO na území východoevropských států se demonstrativně posiluje, a to i v oblasti Černého a Baltského moře," prohlásil s tím, že Rusko na to adekvátně odpoví.

Podle něj jeho země musí v reakci na aktivizaci NATO ve východní Evropě posílit svou vojenskou moc. Bez povšimnutí nesmí podle jeho slov zůstat ani rozmístění prvků protiraketové obrany USA v Evropě.

Putin svůj projev ke špičkám ruských bezpečnostních složek pronesl těsně před zasedáním ministrů zahraničí Evropské unie, kteří v Bruselu jednají o posílení protiruských sankcí za přístup Ruska Moskvy k ukrajinské krizi.

NATO v reakci na ruskou anexi Krymu a ruské chování vůči Ukrajině postupně posiluje přítomnost na své východní hranici. Obavy z Moskvy mají především pobaltské země, Polsko, Rumunsko a Bulharsko.

Polský prezident Bronislaw Komorowski v této souvislosti v úterý ve Varšavě vyzval k dalšímu posílení kolektivní obrany na východních hranicích Aliance. "NATO se musí vrátit k principu účinné garance kolektivní bezpečnosti svých členů. Je nutné posílit východní hranici Aliance," řekl Komorowski při setkání hlav států visegrádské čtyřky, Rumunska, Bulharska a pobaltských států.