Aliance hledá zemi, která povede na východě čtvrtý prapor

Šest týdnů před summitem NATO ve Varšavě se hledá země, která by vedla čtvrtý prapor Aliance, který bude spolu s ostatními třemmi nově nasazen v Polsku či Pobaltí. Nasazení praporů na východním křídle NATO je podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga klíčové. Summit Aliance ve Varšavě bude kriticky důležitý k posílení schopnosti NATO odstrašit Rusko před další agresí. „Summit Aliance bude znamenat největší navýšení počtu vojáků pro kolektivní obranu od konce studené války,“ sdělil Stoltenberg.

Nasazeny by měly být čtyři prapory, každý po tisíci vojácích, přičemž složení praporů bude co nejvíce mezinárodní. Velká Británie, Německo a Spojené státy povedou každý jeden prapor, zatím však není jasné, jaká země se ujme velení čtvrtého praporu. Douglas Lute, velvyslanec USA při NATO, prohlásil, že „Spojené státy nepovedou dva prapory, ale dají prostor jinému spojenci.“ Vedení čtvrtého praporu již odmítly velké státy jako Itálie a Francie kvůli rozpočtovým škrtům (v případě Itálie) a svým dalším operacím v zahraničí (v případě Francie).

Kam dál?
NATO chce znovu jednat s Ruskem, dříve než vyšle posily na východ (20.5. 2016)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

V Turecku končí velké mezinárodní vojenské cvičení

Cvičení nazvané Efes-2016, vůbec největší turecké cvičení s mezinárodní účastí, po měsíci končí. Účastní se ho námořní, pozemní i letecké síly s hlavním cílem vylepšit vzájemnou koordinaci v širší mezinárodní koalici. Do cvičení je zapojeno 860 vojáků z devíti zemí, kromě Turecka například také ze Spojených států, Kataru, Saúdské Arábie a Německa.

Pozorovatelé ze 79 zemí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, mohli v turecké oblasti Izmir sledovat přehlídky společných zásahů bojových vrtulníků, stíhacích letounů, dronů, tanků, houfnic či výsadkových lodí. Cvičení probíhá ve zvláště neklidné době pro region, a to zejména kvůli migrační krizi a válkám v Sýrii a Iráku.

Kam dál?
NATO ujišťuje Turecko o obraně jeho hranice se Sýrií (19.3. 2016)

Zdroj: Daily Mail (Velká Británie)

---

Vojenské cvičení ve Finsku vystrašilo občany. Mysleli, že je to invaze

Finské ozbrojené složky vyděsily obyvatele ostrova Kamsholmen, kteří si jejich noční cvičení spletli se skutečnou invazí. Jeden z ostrovních obyvatel, Bjarne Winberg, dokonce po přesunutí uniformovaných vojáků hlouběji do lesa opustil na lodi ostrov a zavolal o pomoc. Následně vyšlo najevo, že se jedná o jarní vojenské cvičení Finů. Není ovšem zřejmé, jestli se na Kamsholmen vojáci dostali neočekávaně, a nemohli tak dát lidem žijícím na ostrově vědět o své přítomnosti předem, nebo jestli se jednalo o plánovanou trasu a na upozornění občanů organizátoři jednoduše zapomněli.

Kam dál?
Američané spustili cvičení ve Finsku. Rusko zvedá prst a seveřany varuje (5.5. 2016)

Zdroj: BBC (Velká Británie)

---

Rusko varuje Alianci: Neutralizujeme jakoukoliv hrozbu v Černém moři

Vyslanec Ruska při NATO Alexander Gruško prohlásil, že Černé moře se nikdy nestane „aliančním jezerem“ a „jakékoliv hrozby u svých jižních hranic Rusko eliminuje.“ Černé moře je pro ruskou zahraniční politiku tradičně důležitou oblastí, dva roky po anexi Krymu je zde umístěna více než desítka ruských vojenských lodí.

Prohlášení přichází měsíc po sdělení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, podle kterého se Rusové Černé moře snaží opanovat a chovají se, jako by jim patřilo. Erdoğan dodal, že tato oblast bude předmětem diskuse na summitu NATO ve Varšavě, a mohlo by zde tak potenciálně dojít ke zvýšení přítomnosti aliančních sil. V Černém moři má Aliance přístavy tří členských států – Rumunska, Bulharska a Turecka.

Kam dál?
Turecko: Mise NATO v Černém moři je nedostatečná (12.5. 2016)

Zdroj: Newsweek (Velká Británie)

---

Naši vojáci v Iráku zemřeli v boji, zdůraznil Obama

Americký prezident Barack Obama se na Arlingtonském národním hřbitově zúčastnil vzpomínkového dne za tři padlé vojáky, kteří v Iráku bojovali proti samozvanému Islámskému státu. Obama jednoznačně uvedl, že všichni tři padli hrdinně v boji.

Američané měli původně po návratu do Iráku v roce 2014 pouze radit iráckým vojenským sil. Ovšem nyní je Američanů v Iráku zhruba 5 000 a hrají mnohem aktivnější roli přímo v boji. Podporují Iráčany dělostřeleckou palbou a občas se také zúčastňují přímo protiteroristických akcí. Naprostou většinu bojů v Iráku ovšem vedou tamní ozbrojené složky.

Kam dál?
Vláda pošle do Iráku poradní tým, má cvičit irácké letce (30.4. 2016)

Zdroj: Washington Post (USA)