Portugalsko chce posílit vazby NATO a EU
Své předsednictví v Evropské unii v druhé polovině tohoto roku chce Portugalsko využít ke zlepšení spolupráce mezi EU a Severoatlantickou aliancí. Uvedl to portugalský ministr obrany Nuno Severiano Teixeira na zasedání Parlamentního shromáždění NATO na ostrově Madeira. Toho se účastní 300 zákonodárců členských států Aliance a pozorovatelé z více než 15 dalších zemí. Hlavními body jednání byly vztahy NATO a Ruska, Afghánistán a další rozšiřování Aliance.

Parlamentní shromáždění NATO se setkává dvakrát ročně, další zasedání se uskuteční v říjnu na Islandu. Mezi 26 členskými státy NATO je též 21 členů EU.

Zdroj: EUbusiness (Lucembursko)

---

Kanada dosahuje v Afghánistánu pokroků
V Afghánistánu byl při výbuchu bomby zabit už 55. kanadský voják. "Mise v Afghánistánu je dlouhá, těžká a náročná. Není pochyb, že při ní dosahujeme opravdových pokroků, ale ještě před sebou máme spoustu práce," uvedl při této příležitosti kanadský premiér Stephen Harper. Ten byl na návštěvě Afghánistánu minulý týden a ocenil, jak kanadští vojáci přinášejí hrdinské oběti pro zlepšení životů tisíců Afghánců.

Bývalý velitel jednotek NATO na jihu země generál David Fraser oproti tomu zmínil, jak je "přinášení naděje a příležitosti pro zemi, kde probíhá povstání, nákladnou záležitostí". Taliban místo přepadů začal používat taktiku nastražených bomb a sebevražedných atentátníků. Pro vojáky je to proto velice frustrující válka, ale jejich odhodlání zůstává stejně silné, protože dělají to, v co věří, uvedl dále Fraser.

Čtěte také:
Kanadský premiér: V Afghánistánu zůstaneme
Scheffer: Kanada není v Afghánistánu sama
 
Zdroj: PakTribune (Pákistán)

---

Rusko ratifikovalo smlouvu s NATO
Obě komory ruského parlamentu schválily Dohodu o statusu ozbrojených sil (SOFA) účastnících se programu Partnerství pro mír Severoatlantické aliance. Tato smlouva byla dojednána ne Vilniusu v roce 2005 a dosud byla podepsána 41 státy, včetně členů Společenství nezávislých států. Dohoda stanoví pravidla pro společná cvičení v rámci Partnerství pro mír, upravuje status vojáků a civilních zaměstnanců a členů jejich rodin po dobu cvičení na území signatářského státu.

Dohoda tak umožňuje zaručit práva ruských vojáků účastnících se cvičení a na základě vzájemnosti jim zaručuje jistá privilegia a slevy. Dohoda se vztahuje i na mezinárodní protiteroristická a záchranářská cvičení. Podle náměstka ministra zahraničí Alexandra Gruška však schválení této smlouvy neznamená automatický souhlas Ruska s pobytem zahraničních vojáků na jeho území. Ten by musel být řešen samostatnými dohodami.

Zdroj: Itar-Tass (Rusko)

---

Elektronické útoky jsou bezpečnostním problémem
Silná vlna počítačových útoků, jež zasáhla estonské internetové stránky, jsou bezpečnostní záležitostí, o kterou se zajímá Severoatlantická aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Aliance proto vyslala do Estonska své odborníky, kteří na místě zjišťují, co by mělo být pro zabrání těchto útoků uděláno. Jejich cílem byly většinou vládní stránky, které jimi byly zablokované.

Estonsko prohlašuje, že útoky pocházejí z ruských vládních počítačů a rovněž přímo z Kremlu. Moskva však tato obvinění odmítá. Zahájeny byly po 27. dubnu, kdy estonské úřady nechaly odstranit z centra Tallinu sovětský válečný památník.

Čtěte také:
NATO vyšetřuje počítačové útoky na Estonsko
Estonsko žádá NATO o ochranu před hackery

Zdroj: Focus (Bulharsko)

---

Raketová obrana má technické problémy
Spojené státy se připravují na vybudování systému na obranu před balistickými střelami v Evropě navzdory obavám, že tento systém stále čelí značným technologickým problémům a nebyl dosud testován při realistických scénářích. Plán na rozmístění 10 střel v Polsku a radarové základny v Česku byl v Evropě přijat s rozpaky a bude zřejmě projednáván na summitu G8 na počátku června v Německu.

Polské střely by měly být založeny na stávajících trojstupňových raketách umístěných na Aljašce a v Kalifornii. Jeden stupeň by z nich však měl být odebrán, aby byly splněny požadavky na možné sestřelení raket vypálených z Íránu. Tyto dvoustupňové střely jsou nyní vyvíjeny Agenturou pro raketovou obranu (MDA) a Boeingem, který je jejich dodavatelem. Dokončeny by měly být v červnu, ale dosud nebyl stanoven plán pro jejich testování. MDA je nicméně přesvědčena, že budou připraveny včas, protože odstranění motoru a úprava softwaru není příliš složitým problémem.

Kritici též tvrdí, že není řádně prověřena ani funkčnost současné americké protiraketové obrany. Ta má za sebou pouze jeden úspěšný test, kdy se jí v září 2006 sice podařilo sestřelit zkušební raketu, ale tento test nebyl dostatečně realistický. Sestřelovaná raketa totiž nevypouštěla klamné cíle, které by mátly zaměřovací radar.

SPECIÁL:
Vše o systému protiraketové obrany

Zdroj: M&C News (Velká Británie)