natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Saúdská Arábie – vítěz Arabského jara?

    10. října 2011  11:06
    Blízkovýchodní události z roku 2011, souhrnně nazývané "Arabské jaro", zásadním způsobem poznamenaly regionální dynamiku. Na poli zahraniční politiky začaly mnohem směleji vystupovat státy jako Saúdská Arábie, Turecko či Írán, jež agresivněji než kdy dřív usilují o roli regionálního vůdce.  

    Saudská Arábie | foto: natoaktual.cz

    Když se před několika měsíci revoluční vlna poprvé objevila v Egyptě a Tunisku, mnozí analytici a pozorovatelé začali nabízet své odhady ohledně toho, kdo se stane další obětí regionální bouře. Saúdská Arábie se tehdy zdála jako přirozená volba. Mnohé z příčin revolucí v okolních blízkovýchodních státech byly totiž v království rovněž k nalezení – vzrůstající nezaměstnanost a frustrace obyvatel, zejména mezi mladšími generacemi, zvyšující se propast mezi chudými a bohatými a chronické potlačování občanských práv. Novým médiím s Facebookem a Twitterem v čele se bezpochyby podařilo vzbudit určitou míru podzemního hnutí a do ulic největších saúdských měst poslat nespokojené obyvatele. Nová generace mladých politických aktivistů také nalezla blízké spojence mezi "zkušenějšími" kolegy z Jemenu a Egypta, kteří jim poskytli své know-how. Jiný významný – a nejlépe organizovaný – nestátní aktér, náboženské hnutí Sahwa, bylo díky těmto událostem schopno navýšit své mobilizační schopnosti a posílit svůj potenciál rozvířit v království islamistické protesty. Ne nadarmo je úloha a pozice tohoto hnutí často připodobňována k egyptskému Muslimskému bratrstvu.

    Saúdská Arábie ovšem navzdory aktivitám, které se na jejím území od začátku jara 2011 udály, dala jasně najevo, že má i nadále malou či nulovou toleranci k jakékoliv formě domácí opozice či veřejného projevování nespokojenosti. Režim krále Abdulláha byl dění v zemi schopen pevně kontrolovat pomocí osvědčené kombinace štědrých finančních dávek klíčovým aktérům, začlenění do establishmentu a tvrdým politickým útlakem. Saúdská Arábie za svou stabilitu – jedná se o jeden z nejpevnějších a nejdéle trvajících režimů na Blízkém východě – vděčí tradičně také dvěma zdrojům. První z nich je symbolický, náboženství – země je pomyslnou kolébkou islámu a příbytkem dvou jeho nejposvátnějších míst –, a druhý materiální, ropa. Oba tyto zdroje mají ovšem své hranice a ne vždy slouží jen k ochraně saúdské královské rodiny před kritikou. Země těží také z nadstandardních spojeneckých vztahů se západními mocnostmi, zejména USA a Velkou Británií. V průběhu studené války sehrála roli jako jeden z jejich nejbližších spojenců v zadržování komunismu, později se osvědčila zejména jako spolehlivý dodavatel ropy v kritických dobách.

    Saúdská Arábie se navíc etablovala jako ústřední regionální odpůrce arabských povstání usilující o zastavení jejich hybné síly. Království, jenž se opět po delší době dostalo do popředí blízkovýchodní diplomacie, se pokouší formovat regionální politiku ke svým zájmům. Často tak činí prostřednictvím Rady pro spolupráci v Zálivu, která se pod saúdským vedením proměnila v přední regionální bezpečnostní organizaci. Saúdská Arábie nejprve zcela nekompromisně zasáhla v Jemenu, kde zmařila jakoukoliv snahu o politickou změnu ve vládnoucím režimu Ál Chalífů. Saúdové rovněž poskytli štědrou finanční pomoc dalším blízkovýchodním monarchiím: Jordánsku a Maroku. Stejným způsobem financovali a dalšími způsoby podpořili spřátelená politická hnutí se salafitským zabarvením v Egyptě a dalších místech Blízkého východu.

    Přečtěte si na natoaktual.cz související texty:
    M. Romancov: Egyptská krize a geopolitika
    J. Žižka: Arabská výzva - Evropané jsou z Marsu i z Venuše

    Události v Bahrajnu – či v poslední době v Sýrii, k níž se Saúdská Arábie veřejně obrátila zády – rovněž podtrhly sektářský faktor ukazující pravou povahu saúdských regionálních ambicí. Ty se totiž v prvé řadě týkají saúdsko-íránských vztahů a snahy sunnitské Saúdské Arábie zamezit šíření vlivu šíitského islámu. I to je jeden z aspektů, který není vůbec proti mysli USA. Vzhledem k podobným mocenským ambicím a odlišné interpretaci islámu patří saúdsko-íránské vztahy k nejkomplikovanějším v regionu. V samotné Saúdské Arábii, ve východní provincii bohaté na ropu, žije významná šíitská menšina. Saúdský režim ji tradičně označuje za pátou kolonu a podle toho se k ní také chová. Zároveň šikovně rozviřuje obavy z jejího možného duchovního a politického napojení na Írán. Ostatně podobná rétorika provázela i bahrajnskou anabázi. Loni zveřejněné zprávy z Wikileaks také odhalily, že saúdský král vyzýval USA k útoku na Írán a zničení jeho jaderného programu. Složitý politicko-náboženský vývoj zejména v období po 11. září tak stále znemožňuje jakoukoliv normalizaci vzájemných vztahů obou zemí.

    Zatímco "sektarianizace" mocenských konfliktů na Blízkém východě a prohlubování sunnitsko-šíitské nevraživosti může dočasně pomoct saúdským regionálním aspiracím, v dlouhodobém výhledu může tato strategie selhat a obrátit se proti svému tvůrci. Jejím výsledkem – jak se ukázalo už tolikrát v minulosti, ať už v případě válek v Afghánistánu či v poslední době v Iráku – totiž může být vytvoření živné půdy pro extrémní salafitskou ideologii nejen v Saúdské Arábii, ale v celé oblasti Blízkého východu. Není sice příliš pravděpodobné, že se Saúdská Arábie v nejbližší době v kontextu regionálních událostí stane obětí podobného druhu vytrvalé mobilizace, která smetla už několik blízkovýchodních režimů. Pokud ale bude nadále pokračovat ve své současné zahraniční politice, ke stabilitě oblasti to určitě nepřispěje.

    Ondřej Beránek
    autor je vedoucím Centra pro studium Blízkého východu
    Metropolitní univerzity Praha

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media