Irák se chce v boji s IS osamostatnit, nespoléhat na spolupráci s USA

Irácká vláda vyzvala svou armádu, aby se při boji proti organizaci Islámský stát neobracela na Američany a jimi vedenou koalici s žádostmi o pomoc. Tento krok je jasným signálem, že i když požadavky irácké vlády na okamžité stažení amerických sil ze země opadly, došlo ze strany Iráčanů k přehodnocení vzájemných vztahů včetně vojenské spolupráce.

Vzájemný rozkol způsobil americký útok na íránského generála Kásima Sulejmáního a velitele iráckých milicí Abúa Mahdího Muhandise na letišti v Bagdádu. I když bylo nedávno ohlášeno obnovení vzájemné spolupráce, toto prohlášení bylo později bez udání důvodů smazáno a podle iráckých představitelů je zapojení Američanů do společných operací pouze formální.

Kam dál?
Bagdád zváží větší roli NATO v Iráku jako náhradu za koalici vedenou USA (29.1. 2019)

Zdroj: Military Times (USA)

---

Američané zavádí novou jadernou zbraň na ponorky

Americké námořnictvo zavádí novou, z ponorek vypouštěnou jadernou zbraň s nízkou sílou výbuchu. Reaguje tak na podobné, malé taktické jaderné zbraně ve výzbroji Ruska. Podle některých vysoce postavených amerických představitelů však mohou podobné zbraně zvýšit riziko jaderného konfliktu, neboť snižují obavy z použití jaderné zbraně.

Nová jaderná hlavice W76-2 je upravenou verzí již používané hlavice W-76, se kterou rovněž sdílí vypouštěcí platformu Trident. Jejím zavedením tak nedojde k nárůstu amerického jaderného arzenálu. Účelem nové hlavice má být odpovídající odveta na případný omezený jaderný útok. Američané si od ní slibují, že odradí jejich nepřátele od, byť jen omezeného, použití jaderných zbraní.

Kam dál?
Americké jaderné bomby na turecké základně jsou další komplikací v americko-tureckých vztazích (15.10. 2019)

Zdroj: CNN (USA)

---

NATO řeší své další zapojení v Afghánistánu

Rozhodnutí vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa o snížení počtu amerických vojáků v Afghánistánu z 12 000 na 8 500 rozvířilo debatu mezi členskými zeměmi NATO o míře setrvání v zemi. To by mohlo vyústit ve stažení až několika tisíců vojáků. Například Německo a Itálie však již oznámily, že jsou za jistých podmínek ochotny své jednotky v Afghánistánu ponechat.

Aliance již několikrát zdůraznila, že své setrvání v zemi pevně spojuje se setrváním amerických sil. Alianční jednotky jsou totiž do značné míry závislé na americké logistické podpoře. S blížící se mírovou dohodou mezi USA a Tálibánem tak mnohé země začínají vnímat svou přítomnost v Afghánistánu jako bezvýznamnou, zvláště kvůli smíšeným výsledkům při budování afghánských ozbrojených sil.

Kam dál?
Afghánistán je nešťastná země, válčiště sousedů, říká český velvyslanec (31.12. 2019)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Turecko žádá Rusko, aby zastavilo syrské útoky na Idlíb

Při ostřelování syrského města Idlíb syrskými vládními silami zemřelo osm tureckých občanů. Střet tak narušil křehkou spolupráci mezi Ruskem, které syrské vládní síly podporuje, a Tureckem, nedaleko jehož hranic Idlíb leží. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již syrským silám pohrozil, že je s pomocí armády vyžene, pokud se samy nestáhnou.

Podle tureckého ministra zahraničí Mevluta Cavusogla do Turecka brzy zamíří ruská delegace, která by měla tyto vzájemné spory vyřešit. „Naše očekávání je, že podporovatelé syrského režimu, a zejména Rusko, se zasadí o okamžité zastavení těchto akcí,“ řekl Cavusoglu.

Kam dál?
Rusko označilo tureckou invazi do Sýrie za „nepřijatelnou“ (16.10. 2019)

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Američané se v Sýrii střetávají s ruskými žoldáky

Ruští občané, kteří v Sýrii působí jako příslušníci soukromých armád, se stávají aktéry potenciálně nebezpečných střetů s americkými jednotkami na dálnicích v severovýchodní Sýrii. Tímto chováním tak narušují dohodu mezi Moskvou a Washingtonem, podle níž se v Sýrii nebudou plést jeden druhému do cesty. Několik těchto setkání se totiž odehrálo hluboko v Američany a Kurdy ovládaných oblastech, kde se ruská aktivita nepředpokládá.

Podle současných informací nedošlo při těchto setkáních, ač mnohdy napjatých, k žádnému násilí.
Podle Jamese Jeffreyho, který patří mezi přední americké diplomaty, však počet těchto nebezpečných setkání narůstá. „Nejedná se o každodenní události, ale jejich počet roste, což je důvod, proč jsme znepokojeni,“ vysvětlil Jeffrey.

Kam dál?
Kurdům jsme pomáhali a teď je necháme bombardovat, kritizují experti (10.10. 2019)

Zdroj: The Wall Street Journal (USA)