Polsko, stejně jako mnohé další východoevropské země, má na Velkou Británii úzké vazby, zejména v ekonomické oblasti: „Ratingové agentury, například Standard & Poor‘s, vycítily, že pobaltské země a Polsko by hospodářskými důsledky Brexitu trpěly více, než jejich sousedé, přičemž Litva by byla zasažena nejvíce, neboť Spojené království je jejím pátým největším zákazníkem v oblasti vývozu (5,3 % jejích prodejů) a sedmým největším importérem (4 % jejích nákupů).“

Před Brexitem panovala v Evropské unii rovnováha. Pravomoci byly soustředěny v trojúhelníku Londýn-Paříž-Berlín: tři nejsilnější hospodářské a vojenské síly v Evropě nejvíce ovlivňovaly rozhodování. Brexit tuto rovnováhu mění a Polsko se toho snaží využít při snaze nahradit Spojené království v pozici hluboce proaliančního člena se silným vlivem na východní Evropu. 

Rozhodnutí NATO uskutečnit svůj summit ve Varšavě v roce 2016 posiluje přesvědčení této země, aby hrála důležitou úlohu na regionální scéně, zejména, když Spojené státy, hlavní spojenec Polska, mají zájem země v této oblasti chránit. Podobně konsolidace moci Německa v Evropě posílená Brexitem, v kombinaci s napjatými vztahy s polskou vládou Práva a spravedlnosti (PiS), vedou Varšavu k vytvoření své zóny vlivu. Cílem je posílení moci Polska ve střední Evropě, ale také rozšíření jeho vlivu, aby získalo významné místo v Evropské unii.

Projekt Iniciativy tří moří

Myšlenka reformy polské zóny vlivu ve východní Evropě od Baltského moře až po Černé moře založená na starém Polském společenství není nová: „Po skončení první světové války Maršál Pilsudski usiloval především o vytvoření projektu ‚federace Intermarium‘ od Baltského moře až po Černé, který by byl politickým subjektem dost silným na to, aby se postavil ruskému a německému imperialismu.“ 

Na konci druhé světové války se tohoto nápadu chytil i generál Sikorski v exilu v Londýně. Konfliktní politika PiS s Německem a Ruskem, spolu s jeho vlasteneckou politikou, přináší tuto myšlenku zpět do popředí.

Tomuto projektu napomáhá i politická situace: migrační krize přivádí státy východní Evropy, ale také Rakousko, do podobné pozice. Navíc několik zemí v regionu, jako je Maďarsko a Bulharsko, vyjádřilo přání, aby Varšava hrála v regionu významnou roli. Ekonomika bude hlavním motorem toho, co polská vláda PiS nazývá Baltsko-jadransko-černomořskou (BABS) iniciativou. 

Tento projekt vyvrcholil třímořskou iniciativou (TSI) vytvořenou na mezinárodním fóru Dubrovníku ve dnech 25. - 26. srpna 2016. Polský prezident Andrzej Duda ve své řeči v Dubrovníku zdůraznil tři pilíře této nové spolupráce: dopravní a komunikační infrastrukturu, dodávky energie a vědeckou a kulturní spolupráci. 

Slova polského prezidenta Dudy mířila k EU, když řekl: „Chceme jednotu a integraci, ale to neznamená, že chceme identičnost. Integrace není nepřítelem rozmanitosti. Toto směřování můžeme změnit spoluprací zemí TSI a Severojižní osy.“ Myšlenka vytváření protiváhy vůči zbytku Evropy je proto velmi přítomná. Nicméně, polský prezident trvá na tom, že tento projekt není alternativou k Evropské unii. Cílem je, aby se východní Evropa opět stala významným centrem politiky EU.

Země, na kterou je tato polská iniciativa nejvíce zaměřena, je však Rusko: hlavním cílem TSI je diverzifikace zdrojů dodávek ropy a plynu, aby se snížila silná závislost na Rusku. Tento projekt je v opozici vůči projektu Nord Stream II hájeným Německem a hlavním zdrojem napětí mezi Berlínem a Varšavou. 

Tato iniciativa však zůstává neformálním fórem, jehož cílem je vytvořit vnitřní spolupráci v rámci EU, ale má zůstat otevřeno vnějším členům. Přítomnost Spojených států a Číny na fóru v Dubrovníku naznačuje upřednostňované partnery členů TSI.

Americká podpora polské zahraniční politiky

Podpora amerického prezidenta Trumpa, potvrzená během návštěvy Varšavy v létě roku 2017, konkretizuje úlohu Polska ve východní Evropě. V Evropě, navzdory komplikovanému vztahu se starou Evropou (zejména zakladatelskými zeměmi Evropské unie), zejména s Německem, stejně jako s Evropskou unií, americký prezident rozšiřuje vojenskou a politickou podporu střední a východní Evropě. 

V tomto směru má TSI vedle svého ekonomického aspektu, který může být použit jménem doktríny „America First“, politický rozměr ve zvláštním vztahu mezi Spojenými státy a „novou Evropou“. Zájem, který přinesl prezident Trump o TSI vedený stranou Právo a spravedlnost, je také doprovázen politickou podporou této strany. Navíc během návštěvy Varšavy v červenci 2017 americký prezident znovu potvrdil význam NATO pro východní Evropu v projevu obhajujícím obranu západní civilizace: „Silné Polsko je požehnáním národům Evropy a ony jsou si toho vědomy. Silná Evropa je požehnáním pro Západ a pro svět.“

Vojenská podpora se navíc odráží v návrhu na spolupráci v oblasti vyzbrojování. Přáním amerického prezidenta je, aby Polsko s TSI zaujalo přední roli v mezinárodních vztazích v Evropě: „Three Seas Initiative nejenom, že pomůže vašemu lidu k prosperitě, ale zajistí, aby vaše národy zůstaly suverénní, bezpečné a bez cizích vlivů. Země TSI budou silnější než předtím. Když jsou vaše národy silné, všechny svobodné národy Evropy jsou silnější a Západ se také stává silnějším. Společně mohou náš a váš národ přinést všem lidem větší mír, prosperitu a bezpečnost.“

S projektem Three Seas Initiative a politickou podporou USA potvrzenou prezidentem Trumpem tak má Polsko opravdu možnost stát se rozhodujícím činitelem ve střední a východní Evropě.

Alexandre Massaux
autor působí na univerzitě v Toulonu