natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Trump v Asii: dlouhá cesta, výsledky mlhavé

    20. listopadu 2017  14:42
    Alica Kizeková, Ústav mezinárodních vztahů
    Donald Trump dokončil svou první cestu do asijsko-pacifického regionu, která se stala nejdelší návštěvou tohoto regionu americkým prezidentem za posledních 25 let. Cesta začala 3. listopadu na Havaji a pokračovala do Japonska, Jižní Koreje, Číny, Vietnamu a zakončila o jedenáct dní později na Filipínách. Všechny tyto návštěvy byly důležité, avšak očekávání od nich byla poměrně nízká, vzhledem k tomu, že prezident chce následovat politiku Amerika především.  

    Uvítání amerického prezidenta Donalda Trumpa v Jižní Koreji jeho tamním protějškem Munem Či-inem | foto: White House, Shealah Craighead

    Své odhodlání jasně prokázal, když se po jmenování do úřadu rozhodl vzdát členství Spojených států v Transpacifickém partnerství. Výsledný souhrn prohlášení prezidenta Trumpa neposkytl jasnou představu o zahraniční politice USA v regionu, ani uklidnění spojenců osobním závazkem zmírnit napětí či alespoň potvrzením, že Spojené státy budou spolupracovat na prosazování společných zájmů.

    Prezident Trump se více zaobíral tím, že si vyměnil urážky s vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem, a naopak chválil ruského prezidenta Vladimíra Putina, zatímco jeho administrativa formulovala americkou politiku v Asii do několika protichůdných verzí.

    V Japonsku a Jižní Koreji

    Během první části své návštěvy v Japonsku a Jižní Koreji se prezident Donald Trump držel scénáře, který byl umírněný a měl za úkol uklidnit klíčové spojence, kteří hostí americkou armádu na své půdě. Proto v reakci na zvýšené bezpečnostní ohrožení způsobené Severní Koreou zdůraznil závazek obrany spojenců Spojenými státy.

    Zbrojení není řešení

    Trump upozornil severokorejského vůdce Kim Čong-una, že více zbraní mu nezajistí větší bezpečnost a že USA budou reagovat, pokud Kim nezačne s úplným jaderným odzbrojením.

    V Japonsku mluvil o svém blízkém vztahu s předsedou vlády Šinzo Abem, který byl prvním vůdcem, jehož prezident Trump hostil v Mar-a-Lago. Premiér Abe podpořil spojenecký závazek symbolickým gestem, když prezidentu Trumpovi daroval klobouk s nápisem Make the Alliance Even Greater (Učiň alianci ještě větší).

    Trump následně tuto „větší alianci“ převrátil do řeči čísel, že se Japonsko může chránit před jadernou výzbrojí Severní Koreje nákupem amerických vojenských zařízení za miliardy. Tímto novým vybavením by následně mohlo mnohem jednodušeji sestřelit možné severokorejské rakety. Vyjádřil tak i své zděšení, že Japonsko nesestřelilo balistické střely, které Severní Korea vypálila přes Japonsko v srpnu a září. Trump také neváhal konstatovat, že USA hledají nový druh obchodních vztahů, protože ve vztazích s Japonskem existuje chronická obchodní nerovnováha.

    Vztah prezidenta Trumpa s jeho protějškem v Jižní Koreji, prezidentem Munem Če-inem, je novější a na rozdíl od předsedy Abeho Trump nesdílí s Munem stejný přístup k řešení krize na Korejském poloostrově. Prezident Mun totiž zastává názor, že by vojenská akce proti Severní Koreji vyžadovala jihokorejský souhlas.

    Trumpovi se podařilo vybudovat jisté momentum svým projevem v Národním shromáždění Jižní Koreje v Soulu. Kritizoval severokorejský režim za to, že nedokázal nabídnout svým občanům slušnou životní úroveň a že porušuje jejich lidská práva. Upozornil severokorejského vůdce Kim Čong-una, že více zbraní mu nezajistí větší bezpečnost a že USA budou reagovat, pokud Kim nezačne s úplným jaderným odzbrojením. Během tiskové konference s jihokorejským prezidentem Munem předchozí den prezident Trump vyzval severokorejského vůdce, aby „přišel k vyjednávácímu stolu“.

    I v Jižní Koreji se Trump vyjádřil k otázce obchodních nerovnováh a uvedl, že obchodní vztahy musí být „spravedlivé a vzájemné“. Zrovna tak i prezidentu Munovi vložil do úst miliardové výdaje na obranu, které zvýší jihokorejské obranné schopnosti a budou prospěšné pro pracovníky v USA. Kromě toho budou Korea i Japonsko podle Trumpovy administrativy v USA investovat do různých nových projektů.

    Americko-čínský motor?

    Návštěva Číny byla jednou z nejočekávanějších částí Trumpovy cesty po Asii. Ve svém projevu se vzdálil od své původní - širší - vize „Indo-Pacifiku“, která zdůrazňovala vztahy s jinými demokratickými zeměmi, jako je Austrálie, Indie a Japonsko, a v Pekingu spíše obhajoval americko-čínský motor, v němž dvě největší ekonomiky posilují růst globální ekonomiky, a proto musí spolupracovat na řešení světových problémů. Jeho přístup se podobal skupině G-2, což byla myšlenka populární během rané části Obamovy administrativy. Nicméně tento koncept je značně znepokojující pro další země v regionu, které považují Čínu za hrozbu.

    Bližší košile než kabát

    Prezident Si nebude chtít riskovat nestabilitu pocházející ze Severní Koreje jen proto, aby se zalíbil prezidentu Trumpovi.

    Prezident Si Ťin-pching nedávno upevnil svou moc na 19. kongresu strany a pokud se tak rozhodne, je schopen na požadavky od prezidenta Trumpa reagovat. Jeho role při vyvíjení maximálního tlaku na severokorejský režim je nezbytná, pokud má přivést severokorejského vůdce zpět k jednání. To však může být obtížné, protože prezident Si nebude chtít riskovat nestabilitu pocházející ze Severní Koreje jen proto, aby se zalíbil prezidentu Trumpovi.

    Zůstává otázkou, zda může prezident Trump zůstat v klidu a místo psaní nepřátelských tweetů směrem k severokorejskému vůdci se držet stejného – mírnějšího - přístupu jako bylo jeho poselství z Japonska a Jižní Koreje, aby tím odradil Severní Koreu od dalších jaderných a raketových testů.

    Během společné tiskové konference prezident Trump chválil prezidenta Si Ťin-pchinga za to, jak zemi vede. Nicméně když se prezident Trump setkal s prezidentem Si za zavřenými dveřmi, údajně opět mluvil o chronické obchodní nerovnováze mezi oběma zeměmi a tlačil prezidenta Si, aby byl nekompromisnější vůči Severní Koreji i tím, že pozastaví dodávky ropy.

    Prezident Si Ťin-pching neopětoval chválu, spíše zdůraznil, že Asie a Pacifik jsou dostatečně velké, aby se mohly přizpůsobit oběma zemím, pokud budou koexistovat a vzájemně respektovat různé politické systémy. Skutečným závěrem schůzky obou prezidentů bylo přiznání, že USA nemůžou vyřešit všechny problémy samy a potřebují pomoc Číny.

    Na rozdíl od návštěvy Japonska a Jižní Koreje, v Číně nebyly na tiskové konferenci povolené žádné dotazy, což bylo kritizováno americkou tiskovou agenturou a také bývalými poradci prezidenta Obamy a prezidenta Bushe, kteří prosazovali svobodný tisk.

    Fórum APEC ve Vietnamu

    Čtvrtá zastávka prezidenta Trumpa v Asii a Pacifiku vedla do vietnamského Danangu, kde proběhlo fórum o asijsko-pacifické hospodářské spolupráci. Trumpovo poselství bylo zaplněno prohlášeními podobnými jeho předvolební kampani, kde spíše než „Amerika především“ podsouval politiku „jenom Amerika“. Trump odsoudil předchozí mnohostranné obchodní dohody svých předchůdců, které podle něj vedou ke zneužívání USA, místo nich se Spojené státy radši uchýlí k dvoustranným dohodám.

    Zbývajících 11 zemí, které se nadále chtějí podílet na novém transpacifickém partnerství, využilo fóra v Danangu k intenzivnímu vyjednávání o uzavření dohody, která by též umožnila USA opětovně přistoupit. Pro zdůraznění kontrastu vystoupil prezident Si bezprostředně po prezidentovi Trumpovi a bránil globalizaci a systém, který by měl být otevřenější, prospěšnější, inkluzivnější a spravedlivější pro všechny.

    Významnou událostí fóra však bylo setkání prezidenta Trumpa s prezidentem Putinem a následné společné prohlášení o konfliktu v Sýrii. Souhlasili s tím, že jsou zavázáni porazit Islámský stát a zachovat otevřenou komunikaci o obranných otázkách. Souhlasili také, že konflikt nemá čistě vojenské řešení. Později bylo oznámeno, že prohlášení bylo výsledkem jednání v posledních několika měsících, které se týkalo ministra zahraničních věcí Rexe Tillersona a představitelů Pentagonu.

    Prezident Trump uvedl, že ho prezident Putin ujistil, že nemá nic společného se zasahováním do voleb ve Spojených státech a že mu v tomto věří. Tento postoj, podle něhož věřil více prezidentovi Putinovi než americké zpravodajské komunitě, vyvolal ve Spojených státech rozpačitou diskusi v době, kdy zvláštní šetření možných tajných dohod mezi Moskvou a Trumpem vedlo k obžalobám z finančních a jiných trestných činů.

    Vynechaný summit Východní Asie

    Během závěrečné etapy své 12denní návštěvy v asijsko-pacifickém regionu se prezident Trump rovněž setkal s filipínským prezidentem Dutertem, který byl kvůli svému hrubému stylu v minulosti označen za „Trumpa Východu“. Ten se projevil i v Duterteho válce proti drogám, při níž byly zabity tisíce Filipínců. Duterte byl kvůli jí kritizován, mimo jiné proto, že za tyto činy odmítal převzít jakoukoli zodpovědnost, ale prezident Trump jej naopak v květnu chválil za „neuvěřitelnou práci na drogovém problému“.

    Nyní Trump tuto přiležitost využil, aby navrhl prezidentu Dutertemu zprostředkování diskuze ve sporu v Jihočínském moři - předtím nabídl stejnou službu i vietnamským představitelům. Čínská strana však vyjádřila své námitky vůči zahraničním zásahům do bilaterálních sporů.

    Trump se nakonec nezúčastnil summitu východní Asie (East Asia Summit, EAS), který sdružuje vůdce z členských států Asociace pro jihovýchodní státy (ASEAN) a členů EAS. Vznesl tak pochybnosti o závazku své země vůči regionu. Nejvíce postiženy jeho nepřítomností byly státy jako Singapur, Vietnam nebo Malajsie, které se spoléhají na rovnováhu mezi Čínou a Spojenými státy. S tím souvisí podpora regionálních multilaterálních uskupení, kde se setkávají všichni aktéři.

    Pro Evropu je výsledek Trumpovy návštěvy v Asii důležitý, protože členské státy NATO stejně jako prezident Trump vnímají situaci v Severní Koreji jako globální hrozbu. Ovšem generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na své říjnové cestě v Japonsku podpořil politický, diplomatický a hospodářský tlak a posílení sankcí. Varoval, že by vojenská akce proti Pchjongjangu měla ničivé důsledky. Současně Evropská unie není součástí šestistranných rozhovorů o severokorejském nukleárním programu.

    Snaha o obnovení tohoto formátu – jednostranně pozastaveného Severní Koreou v roce 2009 - je v rukách Číny, Ruska, Jižní Koreje, USA a Japonska. Trump přijel do Asie, aby nastavil jasnou strategii vůči Severní Koreji, ovšem odjel bez strategie a s větším důrazem na Ameriku předeším.

    Jeho klíčové zájmy spočívají v hospodářských, investičních a obchodních vztazích a skutečnosti, že se asijští, i evropští, partneři musí zaměřit na americký trh a investovat na americké půdě, aby zlepšili současnou obchodní bilanci. Výzvou pro prezidenta Trumpa bude i nadále pokračování v náročných jednáních, zatímco se bude snažit zapojit USA do řešení otázek souvisejících se stále asertivnější Čínou, nepředvídatelnou Severní Koreou, pirátstvím, terorismem nebo touhou spojenců a partnerů zapojit se do mnohostranných obchodních dohod.

    Alica Kizeková
    autorka je výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Působí jako přednášejíci na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně a na Bond University v Queenslandu v Austrálii

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media