natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Summit ve Varšavě: NATO v nejlepší kondici od studené války

    11. července 2016  12:38
    Luboš Palata, MF DNES
    Už to, že se summit Severoatlantické aliance konal letos ve Varšavě, bylo víc než symbolické. Stejně symbolické jako to, že jeho dějištěm po bezpečnostní stránce zcela zvládnutého sněmování byl varšavský Národní fotbalový stadion, jehož dnešní podoba vznikla před společným polsko-ukrajinským mistrovstvím Evropy ve fotbale. To se konalo před pouhými čtyřmi roky, které však pro východní Evropu z bezpečnostního hlediska znamenaly v mnoha ohledech víc než předchozí dvě desetiletí.  

    Summit Severoatlantické aliance ve Varšavě | foto: NATO Photos

    Před třemi roky se zdálo, že se Evropská unie odvažuje k velkému historickému kroku směrem na východ. Kroku, k němuž se NATO neodhodlalo. Podepsání asociační dohody s Ukrajinou, kterému předcházela prozápadní revoluce v Kyjevě, bylo krokem, jímž Evropská unie překročila zásadním způsobem východní hranici bývalého Sovětského svazu a v zárodku zlikvidovala konkurenční kremelský projekt Euroasijské unie.

    Summit NATO v Polsku: Varšava stojí čelem k Moskvě

    Ruský prezident Vladimír Putin se pokusil Bruselu konkurovat nejdříve ekonomicky a tehdejší hlavě Ukrajiny Viktoru Janukovyčovi nabídl desetimiliardový úvěr a další ekonomické výhody, Janukovyč zařadil zpátečku a svoji zemi opět obrátil od Západu na Východ. Jenže jeho zkorumpovaný režim už tento obrat nevydržel a Janukovyč si po dramatickém převratu v Kyjevě zachraňoval život útěkem do Ruska.

    Rozezlený Putin nasadil proti unii nejsilnější zbraň, kterou jinak ekonomicky nevýkonné Rusko disponuje, a to svoji armádu. Unie byla ochotna a připravena jít kvůli Ukrajině s Ruskem do celních a ekonomických válek, ale na použití ozbrojených sil nebyla ona ani Západ jako celek připraven. Na ruskou okupaci a anexi Krymu a vojenskou invazi na východ Ukrajiny odpověděla Unie opět tím, čím disponovala a tedy hospodářskými sankcemi.

    Logo summit NATO ve Varšavě

    Ty ekonomicky vyčerpaly sice obě strany, ale Rusko dostaly do recese a do viditelného úpadku a zastavily jakékoli plány na další územní expanzi. Ale ani Unie nevyšla beze ztrát a už sama sanace válkou a separatismem na východě země oslabené Ukrajiny stojí miliardy EU euro ročně.

    Pomoc oslabené Unii

    Právě skončený summit Severoatlantické aliance ve Varšavě k tomuto hospodářskému obrannému kroku přidal i vojenský rozměr. Rozmístění čtyřech praporů pod velením klíčových zemí Aliance – Spojených států, Velké Británie, Německa a Kanady, je dalším pokračováním vleklého sporu o budoucnost Ukrajiny a celé východní Evropy. Sporu, v němž Aliance musela přispěchat na pomoc oslabující Evropské unii.

    Ta si možná nejen Ukrajinou, ale jak se ukazuje i na referendu o vystoupení Velké Británii z Evropské unie, ukousla svojí snahou o rozšiřování na Východ větší sousto, než je schopná zvládnout. Referendum v Británii totiž bylo ve své podstatě referendem proti dvanáct let starému rozšíření Unie na Východ, rozšíření, které přineslo do Spojeného království tolik imigrantů z nových členských zemí, že kvůli tomu většina britských voličů raději hlasovala pro vystoupení z EU.

    Války jen ekonomické

    Putin nasadil proti Unii nejsilnější zbraň, kterou jinak ekonomicky nevýkonné disponuje, svoji armádu. Unie byla ochotna a připravena jít kvůli Ukrajině s Ruskem do celních a ekonomických válek, ale na použití ozbrojených sil nebyla Unie ani Západ jako celek připraven.

    Zatímco Unie, která je sama o sobě velice složitým mechanismem, brexitem poprvé v historii výrazně oslabuje, Aliance naopak po deseti letech skomírání a úvahách, zda má ještě skutečný smysl, ve Varšavě po dlouhé době poprvé viditelně pookřála. Nejde jen o to, že se rozšířila Černou Horou o devětadvacátého člena, o to, že na summitu byly i Švédsko a Finsko, které o členství v NATO velice vážně uvažují. Důležité také je, že po letech redukčních diet začaly státy NATO dávat na obranu více peněz, byť stále pouze jen pět států dodržuje závazek dvou procent svého hrubého domácího produktu určených na financování ozbrojených sil. Podobné je to i s přezbrojováním, na které by mělo jít 20 % armádních rozpočtů, což je opět případ jen menšiny zemí Aliance.

    Zlomem, který bude možné docenit až ve vzdálenější budoucnosti je vybudování první fáze protiraketové obrany s námořní částí ve Španělsku, radarem v Turecku a pozemními sily v Rumunsku. Plně funkční protiraketová obrana vrací NATO opět jeho technologický náskok před jinými vojenskými mocnostmi světa, což je další velice zásadní, a pro nás jako členy Aliance uklidňující, zpráva.

    Aliance také dala na summitu ve Varšavě najevo, že to není jen východ Evropy, kterým se zabývá, ale zahájením námořní operace „Mořský strážce“ u libyjských břehů (opět na podporu EU, tentokrát ve snaze omezit nelegální migraci z Afriky do Itálie), jasně ukázala, že nezapomněla ani na své jižní křídlo. Stejně jako se v závěrech objevila i otázka Iráku, Afghánistánu a boje proti Islámskému státu.

    Střední Evropa posilování NATO nepomáhá

    Znepokojivou zprávou je pozice nových členských států v NATO. Západní země Aliance se nyní, v podobě vyslání oněch čtyřech praporů a dalších krocích, podílí mnohem více než dříve na obraně východní části Evropy. Mimo Polska Česko, Slovensko a Maďarsko, státy takzvaného druhého sledu, přímo nesousedící s Ruskem, však jen velmi pomalu zvyšují své obranné kapacity, v Pobaltí přispívají jen symbolickou „výcvikovou“ misí a tak zásadní události, jako byly obří červnové manévry aliance Anakonda v Polsku a Pobaltí se téměř neúčastnily.

    Přečtěte si další texty Luboše Palaty pro natoaktual.cz:

    Ještě vážnější je však zvyšující se demokratický deficit v Maďarsku a nyní už i v Polsku a koketování s Kremlem, v němž zase ve střední Evropě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi zdatně sekunduje jak slovenský premiér Robert Fico, tak český prezident Miloš Zeman. Ten ve Varšavě, kde navrhoval mimo jiné obnovení kontaktů s Moskvou, včetně studentské výměny s putinovským režimem, působil jako by se pohyboval už zcela mimo realitu.

    O tom svědčí zřejmě i jeho nedávné veřejné vystoupení, v němž prohlásil, že „udělá vše“, aby se v Česku uskutečnilo referendum o vystoupení země z NATO. To jsou signály, že na východ podobně jako v případě Evropské unie, nemusí NATO posilovat, ale v konečném důsledku oslabovat. Zatím se však zdá, že Aliance, na rozdíl od Evropské unie, na to dokáže nacházet protilátky a je nyní v lepším stavu, než kdy od konce Studené války byla.

    Luboš Palata
    autor je redaktorem MF DNES

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media