Když Washingtonský summit v roce 1999 rozhodl o tom, že další vrcholné setkání bude uspořádáno nejpozději v roce 2002 a ministerské zasedání  Severoatlantické rady v prosinci 2000 na základě kandidatury České republiky určilo za místo pořádání summitu Prahu, málokdo tušil a mohl odpovědně říci, že cílem nadcházejícího summitu bude především bezpečnost a obrana před takzvanými novými hrozbami.

Loni v září však udeřili teroristé na New York a Washington a bez mrknutí oka zbořili jakékoli iluze o bezpečnosti obyčejných lidí v dnešní době, o válce a způsobu boje, jakým je možné válku vést. Snad všichni lidé, ať už prezidenti, ministři a generálové nebo obyčejní obyvatelé těch nejmenších vesniček na světě si položili shodnou otázku - na něco takového jsme nebyli připraveni!

HLAVNÍ BODY SUMMITU:

NOVÉ HROZBY - Aliance představí balík konkrétních opatření v boji proti terorismu a takzvaným novým hrozbám, jakými jsou například šíření zbraní hromadného ničení či chemických a biologických zbraní.

ROZŠÍŘENÍ - NATO rozdá pozvánky na členství v Alianci. Kandidátů je celkem deset - Albánie, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Makedonie. Předpokládá se, že pozvánku dostane až sedm zemí.

NOVÉ SCHOPNOSTI - Aliance chce vytvořit nové speciální síly, které by čítaly až dvacet tisíc vojáků a byly by schopny účinně zasáhnout v krátké době kdekoliv na světě. Jednotlivé členské státy by se pak měly úzce specializovat na určité oblasti sil, aby společně sestavily moderní a komplexně vybavené a vycvičené jednotky okamžité reakce.

HLUBŠÍ VZTAHY - Pražský summit by měl určit směr, kterým se Aliance bude ubírat pro další upevnění a prohloubení vztahů partnerskými zeměmi sdruženými v nejrůznějších projektech a organizacích, jako je například Partnerství pro mír.

BALKÁNSKÁ OTÁZKA - NATO ujistí svět, že dostojí svým závazkům a bude pokračovat ve svých mírových misích k udržení stability na Balkáně. Ať už jde o misi SFOR v Bosně nebo operace v Kosovu a Makedonii.

Největší setkání v historii
Setkání nejvyšších představitelů členských států NATO je bezesporu nejvýznamnější politickou událostí v rámci Aliance, na které dochází k formulování strategických rozhodnutí o bezpečnostní politice NATO.

Po rozpadu takzvaného sovětského bloku a sblížení Ruska s Aliancí je hlavním smysl vrcholné schůzky zřetelný a shodují se na něm jak politici a vojáci, tak i bezpečnostní experti a historici. NATO musí najít a vysvětlit svůj další smysl, jinak zanikne a stane se pouhou historií.

Témata jednání jsou jasná
Aliance chce proto v Praze přijmout řadu závažných rozhodnutí v rámci své vnitřní adaptace na nové bezpečnostní prostředí. Hlavními okruhy jednání budou otázky možností, schopností a prostředků Aliance čelit novým, nekonvenčním hrozbám, zejména terorismu a šíření zbraní hromadného ničení. Podstatným tématem schůzky bude pak i rozšíření Aliance. Předpokládá se přitom, že pozvánku do NATO dostane až sedm kandidátských zemí.

Jako další úkol si pak Aliance klade prohloubení spolupráce s partnery v různých s Aliancí spojených institucích jako je například program Partnerství pro mír.

Přesvědčení o nezbytnosti přizpůsobit Alianci novým výzvám a zmenšovat nebo alespoň nezvětšovat mezeru mezi USA a evropskými spojenci sílí od kosovského konfliktu na jaře 1999.

Po útocích na Spojené státy loni v září NATO dospělo k závěru, že má-li přežít a zdůvodnit svou existenci, musí být schopno zasahovat pružně kdekoliv na světě. Jinak by se mohlo ocitnout v roli nepotřebného spolku, který sice bude mít svou váhu, ale nebude prvním útočištěm a jasnou silou v případě jakéhokoli konfliktu.

Nová role NATO v 21. století
Po skončení pražského summitu bude aliance mít novou perspektivu budování ozbrojených sil orientovanou na potřeby 21. století. Poprvé v jejích dějinách se spojenci individuálně zaváží ke splnění konkrétních a přesně časově termínovaných úkolů, jejichž provedení budou společně kontrolovat a vyhodnocovat.

Konkrétních závazků od členských zemí má Aliance do dnešního dnes již stovky.

Návrhy na vylepšení schopností Aliance předkládají jednotliví spojenci včetně České republiky již od loňského června. Jde především o čtyři klíčové oblasti: 1. ochrana proti chemickým, biologickým a radiologickým zbraním, 2. zajištění informační převahy, velitelské a kontrolní systémy, 3. interoperabilita a bojová účinnost, 4. snadné nasazení, rozmístitelnost a výdrž.

V Praze by měli delegáti přijmout dokument, který je výsledkem pětiměsíční práce vojáků i politiků. Po stanovení čtyř oblastí sestavily vojenské orgány NATO detailní seznam nedostatků. Členské státy byly pak požádány, aby na ně reagovaly nabídkami. V několika kolech jednání byly požadavky i odpovědi upřesněny a doplněny.

Pražské usnesení má zahrnovat projekty, na kterých se bude podílet několik zemí

SUMMITY NATO:

Paříž 1957: Potvrzení základních cílů a jednoty Aliance. Zlepšení koordinace a organizace sil NATO a mechanismu politických konzultací. Členské státy uznaly potřebu těsnějších hospodářských styků. Zavázaly se spolupracovat v duchu Článku 2 Severoatlantické smlouvy, který má eliminovat konflikty v mezinárodní hospodářské politice a povzbuzovat hospodářskou spolupráci. Brusel 1974: Podpis Deklarace Atlantických vztahů, kterou přijali ministři zahraničí NATO v Ottawě 19. června. Znovu se tak přihlásili k cílům a ideálům Smlouvy v době 25. výročí jejího vzniku. Konzultace o vztazích mezi Východem a Západem jako součástí přípravy na sovětsko-americký summit o omezení strategických jaderných zbraní. Brusel 1975: Potvrzení zásadního významu Aliance a spojenecké soudržnosti tváří v tvář mezinárodním hospodářským tlakům, které vyvolala ropná krize roku 1974. Podpora úspěšnému uzavření jednání v rámci Konference o bezpečnosti a spolupráce v Evropě. Londýn 1977: Zahájení studie o dlouhodobých trendech ve vztazích mezi Východem a Západem a o dlouhodobém obranném programu, jehož cílem je zlepšení obranné schopnosti členských států NATO. Washington 1978: Zhodnocení výsledků dlouhodobých iniciativ přijatých na londýnském summitu v roce 1977. Potvrzení věrnosti Aliance závazkům na zachování bezpečnosti a zároveň uvolnění mezi Východem a Západem. Schválen cíl tříprocentního růstu zbrojních výdajů. Bonn 1982: Přijetí Španělska. Schválení Bonnské deklarace, která stanovila šestibodový program za mír a bezpečnost. Zveřejnění prohlášení o cílech Aliance a o politice kontroly zbrojení a odzbrojení. Schváleno prohlášení o integrované obraně NATO. Brusel 1985: Zvláštní zasedání Severoatlantické rady ke konzultacím s prezidentem Ronaldem Reaganem o pozitivních výsledcích ženevského summitu SSSR a USA o kontrole zbrojení a dalších oblastech spolupráce. Brusel 1988: Potvrzení cílů a zásad Aliance ve vztazích mezi Východem a Západem. Přijetí plánu na posílení stability v Evropě prostřednictvím jednání o omezení konvenčních zbraní. Brusel 1989: Prohlášení ke 40. výročí Aliance, které zakotvuje politiku a bezpečnostní cíle NATO pro 90. léta v oblasti obrany, kontroly zbrojení, posílení politických konzultací, zlepšení vztahů mezi Východem a Západem a odvrácení globálních hrozeb. Přijetí všeobecného konceptu kontroly zbrojení a odzbrojení. Brusel 1989: Americký prezident Bush oznámil začátek nové éry spolupráce mezi Východem a Západem. Prohlášení předcházela schůzka s prezidentem Gorbačovem na Maltě. Řím 1991: Schválena nová strategická koncepce založená na ochotě k politickému dialogu s ostatními zeměmi, na rozhodnutí spolupracovat ve všech bezpečnostních otázkách se zeměmi východní Evropy a na rozhodnutí zaručit obranu a bezpečnost 16 členům NATO spolu se stabilitou nového uspořádání v Evropě. Rozhodnutí o vytvoření sil rychlé reakce. Přijato prohlášení k situaci v SSSR a prohlášení k situaci v Jugoslávii. Brusel 1994: Schválen americký projekt Partnerství pro mír, definována nová bezpečnostní politika. Schválen návrh vytvořit kombinované mnohonárodní síly. Madrid 1997: Přijata madridská deklarace o Euroatlantické bezpečnosti a spolupráci. Státy NATO se dohodly na přizvání ČR, Maďarska a Polska. Účastníci rovněž přijali zvláštní prohlášení k situaci v Bosně a Hercegovině a Chartu o zvláštním partnerství mezi NATO a Ukrajinou. Washington 1999: Summit svolán při příležitosti 50. výročí vzniku NATO. Přijata strategická koncepce pro 21. století, v níž aliance schválila možnost zasahování mimo území členských států. Rozhodnuto, že další jednání o rozšíření aliance se uskuteční do roku 2002. NATO a sedm států sousedících s Jugoslávií přijaly Pakt stability Balkánu.

NATO, jako je například velké dopravní letadlo dalekého doletu nebo závazky ke specializaci, například budování protichemických a protibakteriologických sil v české
armádě.

Nové síly okamžité reakce
Pro zahraniční mírové operace bude připravována alianční jednotka rychlého nasazení. V Praze se návrh, který v září představil americký ministr obrany Donald Rumsfeld, ještě nedočká přímo realizace. Jednotlivé státy se však shodnou na koncepci takových speciálních sil a na samozřejmě i na lhůtě, ve které je společně vybudují.

Nové jednotky by mohly čítat až dvacet tisíc vojáků a měly by podle amerického plánu být schopny účinně zasáhnout ve velmi krátké době kdekoliv na světě.

Boj proti terorismu
Hlavním směrem, na který se NATO v Praze soustředí, bude boj proti terorismu. Generální tajemník George Robertson již předeslal, že v Praze Aliance představí doslova balík opatření, který bude shrnovat novou vojensko-politickou koncepci boje proti terorismu.

Boj proti terorismu přitom vyžaduje rozsáhlé spektrum schopností, které chce NATo sladit a zlepšit. Od zpravodajských služeb, policii, civilní ochranu, řízení krizových situací a až po společný postup proti nestabilním režimům a státům, které poskytují teroristům útočiště.

Nejde o jeden summit
Pražský summit není jen jedinou schůzkou. V rámci programu se bude ve skutečnosti konat summitů hned několik a v souvislosti s jednáním proběhne řada společenských akcí. První z nich se uskuteční již v předvečer samotného zasedání, 20. listopadu.

Prezident republiky, Václav Havel, bude na Pražském hradě hostit hlavy států a vlád 19 členských zemí Aliance a generálního tajemníka George Robertsona. V Obecním domě se bude současně konat recepce pro ministry zahraničí a obrany členských zemí Aliance a další delegáty a v Kongresovém centru Praha recepce pro zástupce médií.

Samotný summit začne 21. listopadu v  Kongresovém centru jednáním Severoatlantické rady - nejvyššího orgánu Severoatlantické aliance.  Odpoledne by se  k představitelům Aliance měli přidat zástupci zemí usilujících o vstup do NATO. I večer prvního jednacího dne bude patřit společenským událostem.

Na Pražském hradě se uskuteční gala večer pro hlavy států a vlád 46 členských zemí Euroatlantické rady partnerství (EAPC), která sdružuje členské státy NATO a státy podílející se na projektu Partnerství pro mír. Recepce pro ostatní delegáty se bude konat v Černínském paláci.

Druhý den summitu, 22. listopadu, otevře v Kongresovém centru Praha jednání Komise NATO - Ukrajina na nejvyšší úrovni. Jednat budou také ministři obrany států NATO a vrcholem druhého jednacího dne bude schůzka šéfů států a vlád zemí EAPC.