Ačkoliv mluvčí SFOR označují operace za úspěšné (s odmítnutím sdělení bližších podrobností), Karadžič stále nebyl polapen.
Jednotky SFOR se již od počátku svého působení snaží zadržet bývalého bosensko-srbského prezidenta Karadžiče či velitele bosensko-srbské armády Ratka Mladiče, prozatím neúspěšně.
Zvýšené úsilí nastalo až se jmenováním Carly del Ponte na post hlavní žalobkyně tribunálu pro bývalou Jugoslávii, která vyvíjí tlak na mezinárodní jednotky.
Za největšího viníka neúspěchu je označován francouzský kontingent, který se potýká s neustálou kritikou za své prosrbské postoje. Francouzský sektor byl znám jako oblast, kde se obvinění váleční zločinci mohli pohybovat beze strachu ze zatčení.
Toto podezření se prokázalo, když francouzský důstojník byl postaven před vojenský soud kvůli úniku informací NATO Bělehradu, či když další francouzský důstojník připustil předání cílů NATO před bombardováním Srbska v roce 1999.
Jiný člen vedení kontingentu galského kohouta si domluvil misi na zatčení Karadžiče, kterému však vyzradil veškeré své plány.
Za situace, kdy se USA stahují z Balkánu (z 22000 amerických vojáků zůstalo okolo 3000 a Washington uvažuje o další redukci) a nechávají větší díl odpovědnosti na Evropě se pravděpodobnost zadržení dvou nejhledanějších zločinců války v Bosně a Hercegovině nadále snižuje.
Pokud nedojde k odstranění propojení na válečné zločince a unifikaci národních jednotek SFOR, budeme se i v následujících desetiletích dozvídat o akcích SFOR, o kterých nelze nic bližšího sdělit, než že byly velmi úspěšné.
tisknout